V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor – bolid. I když kvůli inverznímu rázu počasí na velké části území zůstal pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se místa, kde bylo alespoň částečně jasno, a řada lidí ho tak mohla pozorovat.
Nebe nad Českem rozzářil výjimečně jasný bolid. Zanikl nad Jizerskými horami
Zvláště v oblasti letu bolidu, tedy v Jizerských horách, se jednalo o zcela mimořádný zážitek. Pro objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je ale rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém území na stanicích takzvané Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.
V době přeletu bolidu bylo zcela, nebo aspoň částečně jasno na více než polovině všech stanic, takže rovnou devět z nich bolid zaznamenalo. Díky těmto fotografickým a video záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho dráhu ve Sluneční soustavě.
„Kromě toho máme i základní informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) a také jsme určili oblast, kde by mělo několik menších úlomků meteoroidu, tedy meteority, na zemském povrchu ležet,“ uvedl Astronomický ústav Akademie věd.
- „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
„Přerušování světelné stopy bolidu (šestnáctkrát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brzdění) po celé jeho dráze v atmosféře,“ uvedli astronomové. Vzhledem k rozložení stanic na našem území letěl bolid téměř ideálně, protože celá jeho světelná dráha byla nad Jizerskými horami.
„Z fotografických záznamů se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Na stanicích na Churáňově, Přimdě a Červené hoře se k tomu podařilo pořídit i fotografické spektrum bolidu, které naznačuje, že se jednalo o kamenný meteorit běžného složení,“ doplňuje Astronomický ústav.
Co se tedy přesně odehrálo v neděli 8. listopadu 2020 večer nad severními Čechami?
Přesně v 18 hodin 11 minut a 2 sekundy středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně dvacet kilogramů a začal svítit ve výšce 88 kilometrů nad Hejnicemi v Jizerských horách.
Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 16 kilometrů za sekundu a po velmi strmé dráze skloněné k zemskému povrchu 77 stupňů pokračovalo v letu jihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo. Maximální jasnost, která odpovídala jasnosti Měsíce v úplňku, bolid dosáhl v krátkém zjasnění ve výšce 33 kilometrů. V této fázi letu již také meteoroid v atmosféře mohutně brzdil a také se rozpadal.
Celou světelnou dráhu dlouhou 70 kilometrů uletěl za pouhých 5 sekund a pohasl ve výšce jen 20 kilometrů nad jižní částí Jizerských hor. Jeden větší úlomek a vícero malých, řádově desetigramových a gramových úlomků, mohlo dopadnout na zemský povrch.
Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po málo výstředné dráze, která byla necelých 20 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tedy rovině zemské dráhy. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek.