Neandertálci rádi trávili léto na jihu Španělska. Otisk chodidla nalezený v Gibraltaru ukazuje, že zde nalézali útočiště před chladem. Nález může také zpochybnit teorii o tom, kdy a jak tito hominidé vymřeli. O zjištění týmu španělských a portugalských paleontologů informoval deník El País.
Před 30 tisíci lety, když Evropa procházela extrémně chladným obdobím, hledali neandertálci teplejší místa, která by jim skýtala větší šance k přežití. Uchylovali se proto na jih Iberského poloostrova, o čemž mimo jiné svědčí čerstvý nález stopy v lomu v Gibraltaru.
Vědci na základě jejího tvaru zjistili, že patří 1,3 metru vysokému jedinci, který ji zanechal v písku před 28 tisíci lety. Obecně přijímaná teorie je přitom taková, že neandertálci vymřeli už před 40 tisíci lety.
„Není pochyb o tom, že je od hominida. Porovnání s dalšími chodidly ukazuje, že patří neandertálci,“ oznámil Joaquín Rodríguez Vidal, profesor na univerzitě v Huelvě a vedoucí týmu, který mapuje stopy po neandertálcích v jižním Španělsku a Portugalsku.
„Přicházeli na jižní pobřeží poloostrova, stejně jako to dělají (lidé) dnes,“ řekl Vidal. „V Gibraltaru musela být malá skupina, která dorazila do oblasti při pronásledování kořisti. Usazovali se tu pouze na část roku. Nacházeli tu různorodou potravu a klima, které dávalo větší šance na přežití,“ dodal.
Dvě rasy vedle sebe
V té době byl v Evropě už rozšířený homo sapiens sapiens, tedy moderní forma člověka, byť v oblasti Gibraltaru je jeho existence doložitelná až o 5000 let později. Podle Vidala proto nález vrhá stín pochybnosti na teorii, že neandertálci vymřeli v důsledku střetu s předchůdci dnešních lidí.
Tyto závěry podporuje i výzkum nizozemských expertů publikovaný loni v časopise PLoS One, podle nějž vymizení neandertálců mohlo spočívat pouze v nedostatečné velikosti jejich populace.
