„Našli jsme yettiho stopy,“ oznámil oficiální účet indické armády. Sklízí kritiku i posměch

Lidé pátrají po legendárním sněžném muži yettim celá staletí – zatím marně. Nyní oznámila na Twitteru indická armáda, že má důkaz o tom, že mytologické himálajské monstrum opravdu existuje.

V úterý 30. dubna zveřejnil oficiální ověřený účet indické armády na Twitteru fotografii, která má podle popisu ukazovat stopy yettiho ve sněhu. Popisek uvádí, že „poprvé v dějinách viděla armádní horolezecká expedice záhadné stopy mytického yettiho“. Na dalších snímcích jsou pak vidět i členové této výpravy na společné fotce.

Na fotografiích viditelné stopy by měly měřit 91 x 38 centimetrů a armádní horolezci je pozorovali 9. dubna poblíž základního tábora osmitisícovky Makalu na pomezí Nepálu a Tibetu. „Tento vyhýbavý sněžný muž byl pozorován v minulosti právě jen na území národního parku Makalu-Barun,“ dodává původní zpráva na Twitteru.

Reakce světa nejsou pozitivní

Tweet vyprovokoval řadu reakcí, velké množství z nich je kritických nebo výsměšných. Indická armáda zatím původní příspěvek nijak nekomentovala a nereagovala ani na reakce tisku.
Na webu armády se ale dá dohledat tisková zpráva o expedici, která měla doklady yettiho existence pozorovat. Podle ní měla mít výprava osmnáct osob a na Makalu vystupovala mezi březnem a květnem. Cesta probíhala v rámci akce, kdy mají horolezci zdolat vrcholky všech osmitisícovek světa.

Co by měl být yetti?

Yetti by měl být, pokud existuje, neznámým druhem dvounohého hominida, který se údajně vyskytuje v Himálaji. Jeho výška se pohybuje kolem 2,5 metru, má být podobný dávno vyhynulému Gigantopithecovi, který v Číně vyhynul před přibližně 100 tisíci lety.

Místní si o jeho existenci vypráví stovky let, do Evropy se informace o bájném tvoru dostala přibližně před sto lety. Od té doby o něm bylo napsáno mnoho knih, natočena řada dokumentů a věnovaly se mu i takové autority, jako je filmař Sir David Attenborough nebo horolezec Reinhold Messner. Našli se experti, kteří možnost existence sněžného muže nevylučovali, ale většina vědecké obce byla a je skeptická – tak velký tvor by po sobě zanechal více důkazů než jen několik nejasných stop a rozmazaných fotografií.

Věda říká ne

Roku 2017 ale vznikla rozsáhlá vědecká studie, která zkoumala řadu artefaktů, jež jsou s yettim spojené a jsou uložené jak v Himálaji, tak v soukromých sbírkách po celém světě. Jedná se o 24 vzorků, které by měly být vlasy, kosti i výkaly yettiho – biologové je studovali pomocí sekvencování mitochondriální DNA. Ukázalo se, že všechny vzorky prokazatelně patří jiným druhům zvířat – nejčastěji medvědům, ale také třeba psům. 

Další podobný důkaz o tom, že neexistuje důkaz o existenci yettiho, přinesli vědci na konci roku 2017. Vědci z univerzity v Buffalu analyzovali devět vzorků, které by měly pocházet z asijského sněžného muže – šlo o kosti, zuby, kůži a výkaly sebrané v Himálaji a na Tibetské plošině. Odborníci k bádání přistupovali jako k seriózní práci, její závěry vyšly v renomovaném odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Podle výsledků genetické analýzy pocházel jeden ze vzorků ze psa a zbylých osm z medvěda, respektive ze tří různých druhů medvědů, kteří v této části Asie žijí.

Výzkum vedla bioložka Charlotte Lindquistová, která výsledky shrnula: „Naše analýza silně naznačuje, že biologický základ legendy o yettim vychází z medvědů; dokazujeme, že genetický výzkum by mohl odhalit i další podobné záhady.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 10 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 12 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 18 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 18 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...