„Našli jsme yettiho stopy,“ oznámil oficiální účet indické armády. Sklízí kritiku i posměch

Lidé pátrají po legendárním sněžném muži yettim celá staletí – zatím marně. Nyní oznámila na Twitteru indická armáda, že má důkaz o tom, že mytologické himálajské monstrum opravdu existuje.

V úterý 30. dubna zveřejnil oficiální ověřený účet indické armády na Twitteru fotografii, která má podle popisu ukazovat stopy yettiho ve sněhu. Popisek uvádí, že „poprvé v dějinách viděla armádní horolezecká expedice záhadné stopy mytického yettiho“. Na dalších snímcích jsou pak vidět i členové této výpravy na společné fotce.

Na fotografiích viditelné stopy by měly měřit 91 x 38 centimetrů a armádní horolezci je pozorovali 9. dubna poblíž základního tábora osmitisícovky Makalu na pomezí Nepálu a Tibetu. „Tento vyhýbavý sněžný muž byl pozorován v minulosti právě jen na území národního parku Makalu-Barun,“ dodává původní zpráva na Twitteru.

Reakce světa nejsou pozitivní

Tweet vyprovokoval řadu reakcí, velké množství z nich je kritických nebo výsměšných. Indická armáda zatím původní příspěvek nijak nekomentovala a nereagovala ani na reakce tisku.
Na webu armády se ale dá dohledat tisková zpráva o expedici, která měla doklady yettiho existence pozorovat. Podle ní měla mít výprava osmnáct osob a na Makalu vystupovala mezi březnem a květnem. Cesta probíhala v rámci akce, kdy mají horolezci zdolat vrcholky všech osmitisícovek světa.

Co by měl být yetti?

Yetti by měl být, pokud existuje, neznámým druhem dvounohého hominida, který se údajně vyskytuje v Himálaji. Jeho výška se pohybuje kolem 2,5 metru, má být podobný dávno vyhynulému Gigantopithecovi, který v Číně vyhynul před přibližně 100 tisíci lety.

Místní si o jeho existenci vypráví stovky let, do Evropy se informace o bájném tvoru dostala přibližně před sto lety. Od té doby o něm bylo napsáno mnoho knih, natočena řada dokumentů a věnovaly se mu i takové autority, jako je filmař Sir David Attenborough nebo horolezec Reinhold Messner. Našli se experti, kteří možnost existence sněžného muže nevylučovali, ale většina vědecké obce byla a je skeptická – tak velký tvor by po sobě zanechal více důkazů než jen několik nejasných stop a rozmazaných fotografií.

Věda říká ne

Roku 2017 ale vznikla rozsáhlá vědecká studie, která zkoumala řadu artefaktů, jež jsou s yettim spojené a jsou uložené jak v Himálaji, tak v soukromých sbírkách po celém světě. Jedná se o 24 vzorků, které by měly být vlasy, kosti i výkaly yettiho – biologové je studovali pomocí sekvencování mitochondriální DNA. Ukázalo se, že všechny vzorky prokazatelně patří jiným druhům zvířat – nejčastěji medvědům, ale také třeba psům. 

Další podobný důkaz o tom, že neexistuje důkaz o existenci yettiho, přinesli vědci na konci roku 2017. Vědci z univerzity v Buffalu analyzovali devět vzorků, které by měly pocházet z asijského sněžného muže – šlo o kosti, zuby, kůži a výkaly sebrané v Himálaji a na Tibetské plošině. Odborníci k bádání přistupovali jako k seriózní práci, její závěry vyšly v renomovaném odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Podle výsledků genetické analýzy pocházel jeden ze vzorků ze psa a zbylých osm z medvěda, respektive ze tří různých druhů medvědů, kteří v této části Asie žijí.

Výzkum vedla bioložka Charlotte Lindquistová, která výsledky shrnula: „Naše analýza silně naznačuje, že biologický základ legendy o yettim vychází z medvědů; dokazujeme, že genetický výzkum by mohl odhalit i další podobné záhady.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
15. 2. 2026

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026
Načítání...