Nákaza se rozšířila po světě už na konci roku 2019, popisuje studie mutací viru

Genetická analýza vzorků získaných od více než 7500 nakažených lidí ukázala, že se koronavirus rozšířil po světě ještě na konci loňského roku. Podle studie vědců z londýnské univerzity UCL, o které informovala agentura Reuters, je nyní virus SARS-CoV-2 ve fázi adaptace na lidského hostitele.

Výzkum londýnských genetiků odhalil téměř dvě stě takzvaných rekurentních genetických mutací koronaviru, které podle nich ukazují, jak se může virus vyvíjet při šíření v populaci.

Podle spoluautora studie Francoise Ballouxe lze značnou část genetických variací viru nalézt ve všech nejpostiženějších zemích. Na základě toho se vědci domnívají, že se nákaza rozšířila do světa velmi rychle krátce poté, co vypukla první epidemie v Číně.

„Všechny viry přirozeně mutují. Mutace samy o sobě nejsou špatné a neexistují důkazy pro tvrzení, že SARS-CoV-2 mutuje rychleji nebo pomaleji, než bychom očekávali,“ přiblížil Balloux. „Zatím nemůžeme říci, zda se SARS-CoV-2 mění ve více či v méně smrtelný a nakažlivý virus,“ dodal.

Na světě se koronavirem nakazilo více než 3,7 milionu lidí a přes 260 tisíc z nich s covidem-19 zemřelo. Nákazu hlásí už více než 210 zemí a závislých území. První případ ohlásila Čína loni v prosinci.

Pandemie začala v Číně

Nová studie zveřejněná v prestižním časopise Infection, Genetics and Evolution potvrdila, že se SARS-CoV-2 poprvé objevil na konci roku 2019 a záhy se rozšířil do celého světa. Přesné místo, odkud se virus začal šířit, se výzkumníkům ale identifikovat nepodařilo.

Ballouxův tým analyzoval genom více než 7500 virů z nakažených pacientů z různých zemí světa. Výsledky podpořily hypotézy, že všechny viry SARS-CoV-2 sdílí společného předka z konce roku 2019. Z toho vychází domněnka, že v této době se virus přenesl ze zvířecího hostitele na člověka. Podle Ballouxe to znamená, že není příliš pravděpodobné, že by virus mezi lidmi koloval dlouho předtím, než byl na konci loňského roku poprvé odhalen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 7 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...