Naděje pro děti nemocné agresivní rakovinou mozku. Vědci se chystají testovat možný lék

Tým vědců z londýnského Institutu pro výzkum rakoviny (ICR) tvrdí, že významně pokročil ve vývoji léku proti agresivnímu typu dětského nádoru mozku. První klinické testy nového přípravku by mohly začít v příštích dvou letech.

Takzvaný difúzní intrinsický pontinní gliom (DIPG) je velmi agresivní typ nádoru mozku. Vyskytuje se pouze výjimečně, například ve Spojených státech jím za rok onemocní 150 až 300 dětí. Ve Velké Británii se jedná přibližně o několik desítek případů ročně. 

Na DIPG přitom zatím neexistuje účinný lék. Pouze méně než procento nemocných s touto diagnózou žije více než pět let. Tým profesora Chrise Jonese z ICR nyní ale tvrdí, že by se to už brzy mohlo změnit.  

Jonesovi a jeho kolegům se totiž podařilo odhalit genetickou mutaci, která se na postupu nádorů DIPG podílí. Ve spolupráci s kanadskou farmaceutickou společností M4K Pharma pak vědci vyvinuli novou řadu léků, která by šíření této nemoci mohla zabránit.  

Klinické testy by mohly začít do dvou let

„Během předklinické práce jsme dosáhli velmi slibného stadia,“ řekl podle deníku The Guardian profesor Jones s tím, že první klinické testy by se mohly uskutečnit už brzy. „Poté vyrobíme první léčbu vyvinutou speciálně na dětskou rakovinu,“ dodal Jones. 

„Identifikovali jsme pět hlavních kandidátních léčiv pro další předklinické studie a očekáváme, že klinické testy budou zahájeny do dvou let,“ upřesnil ředitel společnosti M4K Pharma Owen Roberts. 

Kdy budou léky dostupné, ale zatím podle Jonese není jasné. „Během klinických studií musíte splnit celou řadu protokolů, což se nedá uspěchat,“ vysvětlil.

„Na druhou stranu má toto onemocnění velice rychlý postup. Průměrná doba přežití je devět měsíců. To znamená, že když bychom dítěti podali nějakým způsobem účinný lék, velmi rychle poznáme, že se kvalita života nemocného dítěte zlepšila,“ dodal Jones. 

Klíčovou roli při výzkumu sehrála nadace s názvem Abbie's Army. Ta týmu profesora Jonese poskytla část finančních prostředků. Organizaci založili manželé Misfudovi, jejichž šestiletá dcera Abbie tomuto agresivnímu typu rakoviny podlehla v roce 2011. 

„Abbie byla celý náš svět,“ řekla Amanda Misfudová. „Žádný rodič nikdy nechce slyšet, že žádná léčba ani naděje neexistuje, a také by to nikdy slyšet neměl,“ dodala.  

Nemoc postupuje velmi rychle

Nádory mozkového kmene DIPG napadají hlavové nervy dětí ve věku od 3 do 16 let a ničí nervy, které zásobují oční, obličejové a polykací svaly. 

Nádor postihuje také čelní nebo spánkové laloky mozku. To má za následek ochabování paží nebo nohou a problémy s mluvením a chůzí. K příznakům patří zdvojené vidění, neschopnost dovírání očních víček, povisnutí jedné strany obličeje a potíže se žvýkáním a polykáním.

S rozrůstajícím se nádorem děti nejprve ztratí schopnost používat končetiny, poté přestanou být schopné polykat a dýchat. Navzdory zhoršenému tělesnému stavu si ale zachovávají své mentální schopnosti.  

Nádor roste hluboko v mozku, proto operace není možná. Doba přežití delší než dvanáct až čtrnáct měsíců není obvyklá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...