Na počátku byla vlna solidarity, na konci zachráněné životy. Gama nůž v Česku slouží už třicet let

6 minut
Události: Třicet let gama nože v Česku
Zdroj: ČT24

Před třiceti lety lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce poprvé použili gama nůž. Přístroj dokáže léčit některé nádory mozku a jiná onemocnění hlavy zářením, a pacient tak nemusí podstoupit operaci. Lékaři ho využili už u čtyřiadvaceti tisíců lidí.

Prvního pacienta v Nemocnici Na Homolce ošetřili před třiceti lety díky veřejné sbírce. Nejdřív lidé vybírali na léčbu desetiletého Michala Budínského. Měl vážné cévní onemocnění a jediným řešením bylo ošetření gama nožem ve Švédsku. Dárci ale posílali tolik peněz, že se vedení Nadace Charty 77 rozhodlo akci rozšířit a začalo vybírat na zakoupení přístroje.

„Peníze se sypaly. Taxikáři ze Staroměstského náměstí, o kterých se říkalo, že jenom kradou, mi přinesli peníze a říkali: Nekrademe, chceme dát peníze na konto Míša,“ vzpomíná bývalá zaměstnankyně Nadace Charty 77 Božena Jirků, která je v současnosti ředitelkou Konta Bariéry.

První část gama nože do Prahy dprazila v květnu roku 1992. V říjnu tým zdravotníků, ve kterém byl i současný primář, ošetřil prvního pacienta. „Byli jsme na počátku prudšího rozvoje této metody a sami jsme se na tom podíleli. Takže to bylo dobrodružství,“ vypráví primář Roman Liščák z Nemocnice Na Homolce.

V Praze šlo o osmý přístroj instalovaný v Evropě a sedmatřicátý na světě. Za třicet let provozu jím lékaři ošetřili přes čtyřiadvacet tisíc pacientů. Jen loni jich bylo bezmála dvanáct set. Gama nůž v Česku tak patří mezi nejvytíženější na světě. Přístroj tehdy stál sto milionů, vybralo se ale o dvacet víc. Nadace díky tomu dodnes podporuje stáže českých neurologů v zahraničí. Z původní sbírky má ještě čtyři miliony.

Přesné záření

Původní zařízení z devadesátých let v nemocnici už není, od roku 2019 tady lékaři používají jeho nejmodernější verzi. „Léčba se výrazně změnila. Jako když přesednete z trabantu do mercedesu. Když dostanete do ruky nástroj s velkou šancí na úspěch, je to to, po čem lékař touží,“ popisuje nové zařízení primář.

Nejčastěji se gama nůž využívá při léčbě mozkových nádorů, a to zhoubných i nezhoubných. Dále při funkčních onemocněních centrální nervové soustavy, třeba při bolesti trojklaného nervu. Používá se ale i v případě takzvaných cévních malformací, tedy vrozených vad, a při některých očních chorobách, nejčastěji nádorech.

Rám na hlavě pomáhá lokalizovat nádor. Zdravotníci ho musí pořádně upevnit, teprve pak může pacient položit hlavu do přístroje. Léčí pomocí záření. Paprsky jsou neviditelné, míří ale přesně do postiženého místa. Okolí dostává jen nepatrnou dávku.

„Odpadají rizika otevřené operace: krvácení, infekce není potřeba celkové narkózy,“ vysvětluje Liščák. Ošetření trvá průměrně půl hodiny a pacient po něm může odejít domů. Během zákroku nemocný nic necítí, většina lidí ho prospí nebo při něm poslouchá hudbu, popisuje primář.

Nádor velikosti mandarinky

Přístroj pomohl třeba Dagmar Anně Adamovičové. Když jí byly tři roky, pediatrička si všimla špatné mimiky v obličeji. Dívka měla povislý koutek. Později lékaři odhalili nádor na mozku. Odstranili ho chirurgicky. Zbytky zlikvidoval gama nůž.

„Nádor byl velikosti mandarinky, takže už hodně veliký. Věděla jsem to, ale nějakým způsobem jsem si to začala spojovat, až když jsem byla starší,“ říká Adamičová. Na Homolku dojížděla na kontroly z Karlových Varů. Na stroj, který jí pomohl v uzdravení, si nepamatuje. Zůstaly jen kusé dětské vzpomínky.

Gama nůž zachránil život i Josefu Čadíkovi. Nádor u něj lékař odhalili náhodou. Se svým kinematografem měl promítat v areálu krnovské nemocnice. Jel se tam podívat a rovnou podstoupil několik kontrol. Poslední bylo CT vyšetření, které problém odhalilo. Následovala série vyšetření a zákrok.

Čadíkovi ani nepřišlo, že se jedná o operaci. „Byl to takový krunýř na hlavě, který jsem měl přikurtovaný na čtyřech místech. Bylo to dopoledne nebo po ránu, a odpoledne pro mě přijel kamarád autem a jel jsem domů,“ vzpomíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...