Na počátku byla vlna solidarity, na konci zachráněné životy. Gama nůž v Česku slouží už třicet let

Nahrávám video
Události: Třicet let gama nože v Česku
Zdroj: ČT24

Před třiceti lety lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce poprvé použili gama nůž. Přístroj dokáže léčit některé nádory mozku a jiná onemocnění hlavy zářením, a pacient tak nemusí podstoupit operaci. Lékaři ho využili už u čtyřiadvaceti tisíců lidí.

Prvního pacienta v Nemocnici Na Homolce ošetřili před třiceti lety díky veřejné sbírce. Nejdřív lidé vybírali na léčbu desetiletého Michala Budínského. Měl vážné cévní onemocnění a jediným řešením bylo ošetření gama nožem ve Švédsku. Dárci ale posílali tolik peněz, že se vedení Nadace Charty 77 rozhodlo akci rozšířit a začalo vybírat na zakoupení přístroje.

„Peníze se sypaly. Taxikáři ze Staroměstského náměstí, o kterých se říkalo, že jenom kradou, mi přinesli peníze a říkali: Nekrademe, chceme dát peníze na konto Míša,“ vzpomíná bývalá zaměstnankyně Nadace Charty 77 Božena Jirků, která je v současnosti ředitelkou Konta Bariéry.

První část gama nože do Prahy dprazila v květnu roku 1992. V říjnu tým zdravotníků, ve kterém byl i současný primář, ošetřil prvního pacienta. „Byli jsme na počátku prudšího rozvoje této metody a sami jsme se na tom podíleli. Takže to bylo dobrodružství,“ vypráví primář Roman Liščák z Nemocnice Na Homolce.

V Praze šlo o osmý přístroj instalovaný v Evropě a sedmatřicátý na světě. Za třicet let provozu jím lékaři ošetřili přes čtyřiadvacet tisíc pacientů. Jen loni jich bylo bezmála dvanáct set. Gama nůž v Česku tak patří mezi nejvytíženější na světě. Přístroj tehdy stál sto milionů, vybralo se ale o dvacet víc. Nadace díky tomu dodnes podporuje stáže českých neurologů v zahraničí. Z původní sbírky má ještě čtyři miliony.

Přesné záření

Původní zařízení z devadesátých let v nemocnici už není, od roku 2019 tady lékaři používají jeho nejmodernější verzi. „Léčba se výrazně změnila. Jako když přesednete z trabantu do mercedesu. Když dostanete do ruky nástroj s velkou šancí na úspěch, je to to, po čem lékař touží,“ popisuje nové zařízení primář.

Nejčastěji se gama nůž využívá při léčbě mozkových nádorů, a to zhoubných i nezhoubných. Dále při funkčních onemocněních centrální nervové soustavy, třeba při bolesti trojklaného nervu. Používá se ale i v případě takzvaných cévních malformací, tedy vrozených vad, a při některých očních chorobách, nejčastěji nádorech.

Rám na hlavě pomáhá lokalizovat nádor. Zdravotníci ho musí pořádně upevnit, teprve pak může pacient položit hlavu do přístroje. Léčí pomocí záření. Paprsky jsou neviditelné, míří ale přesně do postiženého místa. Okolí dostává jen nepatrnou dávku.

„Odpadají rizika otevřené operace: krvácení, infekce není potřeba celkové narkózy,“ vysvětluje Liščák. Ošetření trvá průměrně půl hodiny a pacient po něm může odejít domů. Během zákroku nemocný nic necítí, většina lidí ho prospí nebo při něm poslouchá hudbu, popisuje primář.

Nádor velikosti mandarinky

Přístroj pomohl třeba Dagmar Anně Adamovičové. Když jí byly tři roky, pediatrička si všimla špatné mimiky v obličeji. Dívka měla povislý koutek. Později lékaři odhalili nádor na mozku. Odstranili ho chirurgicky. Zbytky zlikvidoval gama nůž.

„Nádor byl velikosti mandarinky, takže už hodně veliký. Věděla jsem to, ale nějakým způsobem jsem si to začala spojovat, až když jsem byla starší,“ říká Adamičová. Na Homolku dojížděla na kontroly z Karlových Varů. Na stroj, který jí pomohl v uzdravení, si nepamatuje. Zůstaly jen kusé dětské vzpomínky.

Gama nůž zachránil život i Josefu Čadíkovi. Nádor u něj lékař odhalili náhodou. Se svým kinematografem měl promítat v areálu krnovské nemocnice. Jel se tam podívat a rovnou podstoupil několik kontrol. Poslední bylo CT vyšetření, které problém odhalilo. Následovala série vyšetření a zákrok.

Čadíkovi ani nepřišlo, že se jedná o operaci. „Byl to takový krunýř na hlavě, který jsem měl přikurtovaný na čtyřech místech. Bylo to dopoledne nebo po ránu, a odpoledne pro mě přijel kamarád autem a jel jsem domů,“ vzpomíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové. Nikdo nebude mít na nic, varují

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 40 mminutami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 3 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026
Načítání...