Na počátku byla vlna solidarity, na konci zachráněné životy. Gama nůž v Česku slouží už třicet let

6 minut
Události: Třicet let gama nože v Česku
Zdroj: ČT24

Před třiceti lety lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce poprvé použili gama nůž. Přístroj dokáže léčit některé nádory mozku a jiná onemocnění hlavy zářením, a pacient tak nemusí podstoupit operaci. Lékaři ho využili už u čtyřiadvaceti tisíců lidí.

Prvního pacienta v Nemocnici Na Homolce ošetřili před třiceti lety díky veřejné sbírce. Nejdřív lidé vybírali na léčbu desetiletého Michala Budínského. Měl vážné cévní onemocnění a jediným řešením bylo ošetření gama nožem ve Švédsku. Dárci ale posílali tolik peněz, že se vedení Nadace Charty 77 rozhodlo akci rozšířit a začalo vybírat na zakoupení přístroje.

„Peníze se sypaly. Taxikáři ze Staroměstského náměstí, o kterých se říkalo, že jenom kradou, mi přinesli peníze a říkali: Nekrademe, chceme dát peníze na konto Míša,“ vzpomíná bývalá zaměstnankyně Nadace Charty 77 Božena Jirků, která je v současnosti ředitelkou Konta Bariéry.

První část gama nože do Prahy dprazila v květnu roku 1992. V říjnu tým zdravotníků, ve kterém byl i současný primář, ošetřil prvního pacienta. „Byli jsme na počátku prudšího rozvoje této metody a sami jsme se na tom podíleli. Takže to bylo dobrodružství,“ vypráví primář Roman Liščák z Nemocnice Na Homolce.

V Praze šlo o osmý přístroj instalovaný v Evropě a sedmatřicátý na světě. Za třicet let provozu jím lékaři ošetřili přes čtyřiadvacet tisíc pacientů. Jen loni jich bylo bezmála dvanáct set. Gama nůž v Česku tak patří mezi nejvytíženější na světě. Přístroj tehdy stál sto milionů, vybralo se ale o dvacet víc. Nadace díky tomu dodnes podporuje stáže českých neurologů v zahraničí. Z původní sbírky má ještě čtyři miliony.

Přesné záření

Původní zařízení z devadesátých let v nemocnici už není, od roku 2019 tady lékaři používají jeho nejmodernější verzi. „Léčba se výrazně změnila. Jako když přesednete z trabantu do mercedesu. Když dostanete do ruky nástroj s velkou šancí na úspěch, je to to, po čem lékař touží,“ popisuje nové zařízení primář.

Nejčastěji se gama nůž využívá při léčbě mozkových nádorů, a to zhoubných i nezhoubných. Dále při funkčních onemocněních centrální nervové soustavy, třeba při bolesti trojklaného nervu. Používá se ale i v případě takzvaných cévních malformací, tedy vrozených vad, a při některých očních chorobách, nejčastěji nádorech.

Rám na hlavě pomáhá lokalizovat nádor. Zdravotníci ho musí pořádně upevnit, teprve pak může pacient položit hlavu do přístroje. Léčí pomocí záření. Paprsky jsou neviditelné, míří ale přesně do postiženého místa. Okolí dostává jen nepatrnou dávku.

„Odpadají rizika otevřené operace: krvácení, infekce není potřeba celkové narkózy,“ vysvětluje Liščák. Ošetření trvá průměrně půl hodiny a pacient po něm může odejít domů. Během zákroku nemocný nic necítí, většina lidí ho prospí nebo při něm poslouchá hudbu, popisuje primář.

Nádor velikosti mandarinky

Přístroj pomohl třeba Dagmar Anně Adamovičové. Když jí byly tři roky, pediatrička si všimla špatné mimiky v obličeji. Dívka měla povislý koutek. Později lékaři odhalili nádor na mozku. Odstranili ho chirurgicky. Zbytky zlikvidoval gama nůž.

„Nádor byl velikosti mandarinky, takže už hodně veliký. Věděla jsem to, ale nějakým způsobem jsem si to začala spojovat, až když jsem byla starší,“ říká Adamičová. Na Homolku dojížděla na kontroly z Karlových Varů. Na stroj, který jí pomohl v uzdravení, si nepamatuje. Zůstaly jen kusé dětské vzpomínky.

Gama nůž zachránil život i Josefu Čadíkovi. Nádor u něj lékař odhalili náhodou. Se svým kinematografem měl promítat v areálu krnovské nemocnice. Jel se tam podívat a rovnou podstoupil několik kontrol. Poslední bylo CT vyšetření, které problém odhalilo. Následovala série vyšetření a zákrok.

Čadíkovi ani nepřišlo, že se jedná o operaci. „Byl to takový krunýř na hlavě, který jsem měl přikurtovaný na čtyřech místech. Bylo to dopoledne nebo po ránu, a odpoledne pro mě přijel kamarád autem a jel jsem domů,“ vzpomíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 5 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 7 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 12 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 22 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...