Na počátku byla vlna solidarity, na konci zachráněné životy. Gama nůž v Česku slouží už třicet let

Nahrávám video

Před třiceti lety lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce poprvé použili gama nůž. Přístroj dokáže léčit některé nádory mozku a jiná onemocnění hlavy zářením, a pacient tak nemusí podstoupit operaci. Lékaři ho využili už u čtyřiadvaceti tisíců lidí.

Prvního pacienta v Nemocnici Na Homolce ošetřili před třiceti lety díky veřejné sbírce. Nejdřív lidé vybírali na léčbu desetiletého Michala Budínského. Měl vážné cévní onemocnění a jediným řešením bylo ošetření gama nožem ve Švédsku. Dárci ale posílali tolik peněz, že se vedení Nadace Charty 77 rozhodlo akci rozšířit a začalo vybírat na zakoupení přístroje.

„Peníze se sypaly. Taxikáři ze Staroměstského náměstí, o kterých se říkalo, že jenom kradou, mi přinesli peníze a říkali: Nekrademe, chceme dát peníze na konto Míša,“ vzpomíná bývalá zaměstnankyně Nadace Charty 77 Božena Jirků, která je v současnosti ředitelkou Konta Bariéry.

První část gama nože do Prahy dprazila v květnu roku 1992. V říjnu tým zdravotníků, ve kterém byl i současný primář, ošetřil prvního pacienta. „Byli jsme na počátku prudšího rozvoje této metody a sami jsme se na tom podíleli. Takže to bylo dobrodružství,“ vypráví primář Roman Liščák z Nemocnice Na Homolce.

V Praze šlo o osmý přístroj instalovaný v Evropě a sedmatřicátý na světě. Za třicet let provozu jím lékaři ošetřili přes čtyřiadvacet tisíc pacientů. Jen loni jich bylo bezmála dvanáct set. Gama nůž v Česku tak patří mezi nejvytíženější na světě. Přístroj tehdy stál sto milionů, vybralo se ale o dvacet víc. Nadace díky tomu dodnes podporuje stáže českých neurologů v zahraničí. Z původní sbírky má ještě čtyři miliony.

Přesné záření

Původní zařízení z devadesátých let v nemocnici už není, od roku 2019 tady lékaři používají jeho nejmodernější verzi. „Léčba se výrazně změnila. Jako když přesednete z trabantu do mercedesu. Když dostanete do ruky nástroj s velkou šancí na úspěch, je to to, po čem lékař touží,“ popisuje nové zařízení primář.

Nejčastěji se gama nůž využívá při léčbě mozkových nádorů, a to zhoubných i nezhoubných. Dále při funkčních onemocněních centrální nervové soustavy, třeba při bolesti trojklaného nervu. Používá se ale i v případě takzvaných cévních malformací, tedy vrozených vad, a při některých očních chorobách, nejčastěji nádorech.

Rám na hlavě pomáhá lokalizovat nádor. Zdravotníci ho musí pořádně upevnit, teprve pak může pacient položit hlavu do přístroje. Léčí pomocí záření. Paprsky jsou neviditelné, míří ale přesně do postiženého místa. Okolí dostává jen nepatrnou dávku.

„Odpadají rizika otevřené operace: krvácení, infekce není potřeba celkové narkózy,“ vysvětluje Liščák. Ošetření trvá průměrně půl hodiny a pacient po něm může odejít domů. Během zákroku nemocný nic necítí, většina lidí ho prospí nebo při něm poslouchá hudbu, popisuje primář.

Nádor velikosti mandarinky

Přístroj pomohl třeba Dagmar Anně Adamovičové. Když jí byly tři roky, pediatrička si všimla špatné mimiky v obličeji. Dívka měla povislý koutek. Později lékaři odhalili nádor na mozku. Odstranili ho chirurgicky. Zbytky zlikvidoval gama nůž.

„Nádor byl velikosti mandarinky, takže už hodně veliký. Věděla jsem to, ale nějakým způsobem jsem si to začala spojovat, až když jsem byla starší,“ říká Adamičová. Na Homolku dojížděla na kontroly z Karlových Varů. Na stroj, který jí pomohl v uzdravení, si nepamatuje. Zůstaly jen kusé dětské vzpomínky.

Gama nůž zachránil život i Josefu Čadíkovi. Nádor u něj lékař odhalili náhodou. Se svým kinematografem měl promítat v areálu krnovské nemocnice. Jel se tam podívat a rovnou podstoupil několik kontrol. Poslední bylo CT vyšetření, které problém odhalilo. Následovala série vyšetření a zákrok.

Čadíkovi ani nepřišlo, že se jedná o operaci. „Byl to takový krunýř na hlavě, který jsem měl přikurtovaný na čtyřech místech. Bylo to dopoledne nebo po ránu, a odpoledne pro mě přijel kamarád autem a jel jsem domů,“ vzpomíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 6 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...