Na Evropu míří bouře Dennis. Británii přinese až patnáctimetrové vlny a ovlivní i počasí v Česku

V Česku se ještě ani nespočítaly škody po bouři Sabina a nad Atlantikem už vzniká další, pro západ Evropy možná ještě hrozivější bouřkový systém. Evropské i americké meteomodely se shodují, že by mohl být tím nejprudším za celou zimní sezonu na západním pobřeží našeho kontinentu.

Níží, které se rapidně a bouřlivě prohlubují nad americkým pobřežím Atlantského oceánu a pak míří na západ do Evropy i s pořádně turbulentním počasím, vzniká jen pár za rok. Ten letošní v nich ale možná bude rekordmanem. A v počtu takových „bombových cyklón“ může být výjimečná i letošní zima. 

Už od středy se zvedají na západě Britských ostrovů desetimetrové oceánské vlny a ještě vyšší mohou následovat ve čtvrtek a v pátek. Nad Newfoundlandem se totiž formuje nová „bombová“ tlaková níže. Zatím nejnižší tlak 996 hektopascalů do čtvrtečního večera nejspíš klesne na hodnoty kolem 935. To by znamenalo za 36 hodin pokles tlaku o více než šedesát hektopascalů, přitom běžné kolísání za celý týden je průměrně patnáct.

3 minuty
Události: Taťána Míková o bouři Dennis
Zdroj: ČT24

Tím pokles tlaku zřejmě neskončí: níže, pro kterou západoevropský systém pojmenování nebezpečných bouří chystá pravděpodobně jméno Dennis, může mít v závěru týdne tlak ve svém centru 915 až 920 hektopascalů, a to už může znamenat nový rekordně nízký tlak vzduchu v historii Evropy. Zatím nejnižší hodnotu v Evropě změřili 2. prosince 1929 na jihozápadě Islandu v Heimaey: 920 hektopascalů.

Předpověď výše vln:

Vítr, který může bouře Dennis vyvinout, dosahuje v nárazech víc než dvou set kilometrů v hodině. Takovými hodnotami se spíš chlubí malé, ale zato hluboké tropické tlakové níže: hurikány, tajfuny a cyklóny. Ty nejprudší poryvy naštěstí zůstanou spíše nad vodami Atlantiku. Přitom pozoruhodný je v tomto případě i obrovský plošný rozsah níže.

Každopádně letecký provoz nad Britskými ostrovy, Islandem a západní Skandinávií může zaznamenat ve druhé polovině týdne dost výpadků a s komplikacemi počítá i námořní doprava v severním Atlantiku.  

Dopady na počasí budou i v Česku

Začátkem příštího týdne se vrátí v souvislosti s tímto meteorologickým jevem teplejší počasí do Evropy a na jihovýchod USA, ale na severozápadě Spojených států se zase ukáže studený vzduch:

S malými přestávkami, kdy na den nebo dva dojde ochlazení i do střední Evropy, bude v tuzemsku až do konce února převládat spíš teplo. 

Předpověď počasí na sedm dní
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...