Na Borneu testují orangutany na covid. Malajsie se potýká s nejsilnější vlnou pandemie

Přírodovědci a ochránci zvířat otestovali desítky kriticky ohrožených orangutanů v Malajsii. Cílem bylo zjistit, jestli se mezi tato vzácná a zranitelná zvířata nedostal covid-19. Primáti se totiž nemocí mohou snadno nakazit. Vědci provedli asi třicítku antigenních testů na ostrově Borneo. Výsledky výzkumu jsou podle biologů pozitivní: všechny testy byly negativní.

Orangutani se testovali na přítomnost nového koronaviru v této asijské zemi poprvé. Úřady to nařídily poté, co se nakazil personál rehabilitačního centra a parku pro volně žijící zvířata.

„Testování na covid-19 bylo důležitým nástrojem, který nám pomohl v lidské populaci zvládnout tuto pandemii –⁠ a podobně důležité je i pro tuto populaci orangutanů,“ uvedl pro agenturu AFP Sen Nathan, který měl projekt na starost.

„Tato nemoc by mohla mít obrovský negativní vliv na jejich zdraví a zpomalit jejich rehabilitaci,“ popsal možné problémy, které by zvířata mohly potkat. Veterináři budou orangutany i nadále pečlivě sledovat a pravidelně provádět další antigenní testy, uvedli úředníci.

Primáti a covid

Zvířata se už covidem nakazila vícekrát, právě primáti jsou kvůli své podobnosti s člověkem vystaveni vyšší hrozbě než jiné druhy savců. Například o víkendu zoologická zahrada v Atlantě oznámila, že pozitivní výsledky na covid měla asi desítka jejich goril. Už v únoru 2021 se nakazilo i několik goril v pražské zoologické zahradě. Zatím ale infekce nepřinesly větší problémy a zvířata je vždy přežila.

Malajsie v současné době bojuje se zatím nejhorší vlnou covidu od počátku pandemie. Přestože až do léta boj proti nemoc zvládala, varianta delta se tam v současné době rychle šíří –⁠ aktuálně zaznamenává jednatřicetimilionová země asi 19 tisíc nových případů a kolem tří stovek úmrtí denně.

Šíření je v Malajsii tak rychlé, že se vědci obávají, aby virus nepronikl mezi divoce žijící orangutany –⁠ právě přes orangutany v rehabilitačních zařízeních, kde jsou v užším kontaktu s lidmi. Tito primáti jsou „kriticky ohrožení“. Podle Světového fondu na ochranu přírody se jejich populace za posledních šedesát let snížila o více než padesát procent, protože pralesní prostředí těchto zvířat se postupně kácí, aby uvolnilo místo zemědělským plantážím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
včera v 09:00

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...