Muži s rakovinou nechala nemocnice v Brně geneticky upravit bílé krvinky. Léčba pomohla

Fakultní nemocnice Brno poprvé použila proti nádoru buněčnou genovou terapii. Pacient, kterému předtím nepomáhala chemoterapie, tak mohl před Vánoci domů, oznámil mluvčí nemocnice Pavel Žára. Podle něj jde o mimořádný úspěch lékařů.

„Jde o prvního pacienta v České republice a jednoho z prvních ve střední a východní Evropě, kterému byl v léčbě mediastinálního velkobuněčného B lymfomu podán tento přípravek buněčné genové terapie,“ uvedl František Folber, vedoucí lékař programu CAR-T terapie na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno.

Pacientovi v červnu 2019 diagnostikovali závažné onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin. Chemoterapie neměla žádoucí efekt. Nádor se zvětšoval a začal utlačovat průdušky, plíce a velké cévy.

V říjnu shodou okolností skončila několikaměsíční fáze příprav moderní buněčné genové terapie pomocí CAR-T lymfocytů, tedy T-lymfocytů s chimerickým antigenním receptorem, uvedl Jiří Mayer, přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky.

Jak metoda funguje

Metoda zahrnuje nejprve odběr bílých krvinek, které zdravotníci odesílají do firmy Kite Gilead v USA. Tamní odborníci do nich vloží speciální genetickou informaci, díky níž se bílé krvinky „naučí“ cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky.

Pacient podstoupil odběr lymfocytů začátkem listopadu. Genetická modifikace byla úspěšná a přípravek dostal na začátku prosince. Ostře sledované období po podání provázely pouze mírné nežádoucí účinky, které se podařilo potlačit. Za několik dní se pacientovi také ulevilo od obtěžujících příznaků vyvolaných jeho nádorem, zejména každodenních teplot, kašle a potíží s dýcháním. Zdravotníci věří, že moderní metoda pomůže nejen prvnímu pacientovi, ale i dalším nemocným, pro které dosud neexistovala účinná léčba.

Cena terapie je deset milionů korun. Výrobu přípravku pro první tři pacienty provede firma Kite Gilead zdarma, informoval Žára.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 1 hhodinou

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 2 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 20 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 21 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
před 22 hhodinami

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
před 22 hhodinami

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14

Polští archeologové odkryli hrob dvou žen pod katedrálou. Zvažují, co to znamená

Dvě ženská těla v jednom hrobě. Nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah. A leží v poloze, která naznačuje vztah velmi intimní. V polském Opolí našli archeologové středověký hrob, který je v této zemi zcela unikátní. A teď se ho pokoušejí interpretovat.
31. 5. 2026
Načítání...