Muži s rakovinou nechala nemocnice v Brně geneticky upravit bílé krvinky. Léčba pomohla

Fakultní nemocnice Brno poprvé použila proti nádoru buněčnou genovou terapii. Pacient, kterému předtím nepomáhala chemoterapie, tak mohl před Vánoci domů, oznámil mluvčí nemocnice Pavel Žára. Podle něj jde o mimořádný úspěch lékařů.

„Jde o prvního pacienta v České republice a jednoho z prvních ve střední a východní Evropě, kterému byl v léčbě mediastinálního velkobuněčného B lymfomu podán tento přípravek buněčné genové terapie,“ uvedl František Folber, vedoucí lékař programu CAR-T terapie na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno.

Pacientovi v červnu 2019 diagnostikovali závažné onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin. Chemoterapie neměla žádoucí efekt. Nádor se zvětšoval a začal utlačovat průdušky, plíce a velké cévy.

V říjnu shodou okolností skončila několikaměsíční fáze příprav moderní buněčné genové terapie pomocí CAR-T lymfocytů, tedy T-lymfocytů s chimerickým antigenním receptorem, uvedl Jiří Mayer, přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky.

Jak metoda funguje

Metoda zahrnuje nejprve odběr bílých krvinek, které zdravotníci odesílají do firmy Kite Gilead v USA. Tamní odborníci do nich vloží speciální genetickou informaci, díky níž se bílé krvinky „naučí“ cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky.

Pacient podstoupil odběr lymfocytů začátkem listopadu. Genetická modifikace byla úspěšná a přípravek dostal na začátku prosince. Ostře sledované období po podání provázely pouze mírné nežádoucí účinky, které se podařilo potlačit. Za několik dní se pacientovi také ulevilo od obtěžujících příznaků vyvolaných jeho nádorem, zejména každodenních teplot, kašle a potíží s dýcháním. Zdravotníci věří, že moderní metoda pomůže nejen prvnímu pacientovi, ale i dalším nemocným, pro které dosud neexistovala účinná léčba.

Cena terapie je deset milionů korun. Výrobu přípravku pro první tři pacienty provede firma Kite Gilead zdarma, informoval Žára.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...