Musí se zabránit vzniku traumat, říká psycholog o pomoci lidem postiženým střelbou v Ostravě

Jak mohou psychologové a trauma týmy pomoci lidem, kteří zažili útok, jako byl ten, který se odehrál v ostravské nemocnici? „Musí zabránit tomu, aby u nich vzniklo dlouhodobější trauma,“ uvedl ve vysílání ČT24 psycholog Jiří Šípek z Univerzity Karlovy v Praze.

„Předpokládám, že na místě je tým profesionálů. Mají za úkol nejprve roztřídit lidi na ty nejvíc psychicky postižené a na ty, co jsou až ve druhém sledu,“ uvedl psycholog Šípek. Těm prvním se pokoušejí pomoci, aby se zorientovali v situaci, aby ji dokázali pojmenovat.

„Zároveň se snaží, aby lidé netlumili své emoce,“ popsal Šípek. Pokud by se emoce a reakce utlumovaly, mohlo by to vést později k traumatickým projevům, které by se mohly vléci mnohem déle.

„Záchranář má v tomto smyslu těžkou práci: sám musí zůstat klidný a racionální. Musí chápat a povzbuzovat, aby se emoce projevovaly a tekly,“ vysvětluje psycholog. „Musí dávat najevo, že rozumí, a přitom se do toho sám nezanořit.“

Reakce civilistů, kteří se na místě něčeho takového ocitnou, by podle měj měly vést vždy nejprve k jejich vlastní ochraně. „Důležité je dostat se co nejrychleji mimo nebezpečnou situaci, to znamená, že když mohu utíkat, tak utíkat a někam se chovat,“ říká Šípek.

Důležité je podle něj také nezaleknout se vlastních nečekaných reakcí: „Nelekat se, že jsem zmaten, že třeba křičím, že pláču, že si nevím rady. Prostě smířit se s tou kritickou situací a poté, co mi bezprostředně nehrozí ohrožení smrtí, zkusit pojmenovávat, co se stalo a co se děje,“ vysvětluje. „Říct si: Teď se strašně bojím, teď bych chtěl být někde jinde, co je teď asi s mými nejbližšími.“ Člověk se tak podle něj takzvaně zakotví a je schopen lépe se racionálně rozhodovat, co dále dělat.

Vyhodnocovat na místě informace je ale podle psychologa nesmírně složité. Ukrývat se je podle něj až další v pořadí – lidé by se k tomu měli uchýlit pouze tehdy, pokud se jim nepodaří utéci.

Co motivuje vraha

Motivy vraha mohou být podle Šípka velmi různorodé – „od psychické nemoci, nějaké psychózy, která opanuje mysl toho člověka, až po chronický stres, kterému je třeba člověk vystavený v rodině“.

„Nevidí pak jiné řešení než agresivně do té situace šlápnout a doslova se prostřílet ven z toho psychického krunýře. Že tím ublíží spoustě nevinných, o tom v té chvíli asi neuvažuje,“ dodává psycholog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 9 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...