Motolská nemocnice otevírá centrum robotické chirurgie. Stroje operují spolehlivě a bezchybně

V pražské Fakultní nemocnici v Motole slavnostně zahajuje provoz Centrum robotické chirurgie. V Česku první robotické operace začaly v roce 2005. Center, kde se s pomocí robotů operuje, je devět, v Praze budou s motolskou nemocnicí tři. Využívají se pro operace srdce a cév, gynekologické a urologické zákroky.

Od letošního roku je deset nových operací robotem v seznamu hrazených zdravotních výkonů. Pojišťovny sice robotické zákroky u některých diagnóz hradily i dosud, záleželo to ale na konkrétních dohodách, které měly s jednotlivými zdravotnickými zařízeními.

V Česku se využívají přístroje Da Vinci, který má i Motol. Ruce lékaře jsou při operaci nahrazené robotickými rameny, chirurg je řídí přes ovládací modul a vše vidí zvětšené na obrazovce. Výhodou je podle lékařů i to, že při několikahodinové operaci může chirurg sedět.

V Praze jsou centra robotické chirurgie kromě Motola i v Nemocnici Na Homolce a v Ústřední vojenské nemocnici, dále v nemocnicích v Ústí nad Labem, Novém Jičíně, Olomouci, v Mostištích ve Velkém Meziříčí, Brně a v Hradci Králové.

Výhodami robotické operace jsou podle odborníků mimo jiné minimální ztráty krve a přesnost zákroku. Také následná léčba bývá kratší.

Jak vypadá robotická operace?

Lékař se u těchto operací nesklání nad operačním stolem. U náročného zákroku sedí a vše řídí z takzvané operační konzole. Jen v Ústřední vojenské nemocnici takových operací udělali přes dva a půl tisíce. Největší přínosy popsal Miroslav Ryska, přednosta Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN. „Současný stav je takový, že jednoznačný přínos robotické chirurgie je v urologii, v cévní chirurgii a teď jsme u toho, aby se šířeji uplatňovala i v dutině břišní,“ řekl.

Širší uplatnění může přinést nejnovější typ operačního robota. Lékaři si ho mohli vyzkoušet na chirurgickém kongresu. Jak funguje, vysvětlil Jan Rejholec, primář Chirurgického oddělení Nemocnice Děčín.

„Bez toho, aniž by měnil polohu nástrojů v dutině břišní, může operovat od dolní části dutiny břišní až po horní. Výhodou robotického systému je i to, že operatér a pacient nemusí být na stejném místě,“ popsal Ryska a doplnil ho Rejholec. „Operovalo se ze Štrasburku do New Yorku a teoreticky se dá operovat nekonečně daleko, kam doneseme signál,“ řekl.

Nejčastěji se operuje prostata

Vůbec nejčastější robotickou operací je v České republice prostatektomie, tedy odstranění prostaty. Jen VZP jich ročně proplatí téměř 600. U odstranění dělohy jde o padesátku zákroků. A asi čtyřicetkrát za rok jde podle dat největší zdravotní pojišťovny o operace karcinomu konečníku.

Právě u léčby onkologických diagnóz je nezbytná spolupráce hned několika oborů, ty fungují v rámci jednoho týmu. Jeho složení ale zatím v České republice není, na rozdíl od jiných zemí, nijak pevně dáno. Lékaři by to chtěli změnit.

Pro lékaře napříč obory je jedním z velkých témat sepse - neboli otrava krve. Dávno už neplatí, že by ji způsobovala jen špatně ošetřená zranění. Infekce se může rozšířit po těle pacienta třeba při zápalu plic nebo zánětlivých onemocněních. Vzhledem k množství příčin zatím v Česku přesná čísla nejsou. Odborníci i na základě registrů ze sousedních zemí odhadují, že sepse postihne okolo 30 tisíc lidí ročně. Zhruba třetina pacientů umírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...