Čeští vědci pomohli zodpovědět otázku, odkud se ve starověku rozšířila mosaz na území dnešního Česka. Tým zjistil, že většina výrobků z prvního a druhé století našeho letopočtu pochází z rudných ložisek Římské říše. Výzkum tak doložil intenzivní kontakty mezi Římany a germánskými etniky, která tehdy žila na českém území. Studii publikoval prestižní časopis Nature Scientific Reports.
Mosaz je slitina mědi a zinku, která byla ve starověku ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Nástup jejího užívání byl extrémně rychlý, dal by se srovnat snad jen s mnohem pozdějším příchodem plastů. Stačily pouhé desítky let a slitina se stala klíčovou surovinou ve střední a severní Evropě doby železné.
Dosud ale nebylo jasné, odkud se do zaalpské Evropy rozšířila a nad množstvím artefaktů z mosazi se dlouho vznášel otazník ohledně skutečného původu materiálu. Výroba této slitiny je totiž poměrně náročná a kvůli složitosti postupu bývá připisována jen antickým dílnám. Antická mosaz má dokonce své vlastní označení: aurichalcum.
Čechy jsou pro výzkum původu mosazi ideální; na zdejším území se našlo mnoho mosazných předmětů z různých období na nejrůznějších místech, dokonce už na keltských oppidech Stradonice a Závist , ale také na celé řadě lokalit spojovaných s pozdějšími germánskými uskupeními. Nejtypičtějším předmětem z mosazi jsou spony vynikající kvalitou, která odkazovala na římský původ.
„Nápadná bohatost a různorodost předmětů nalezených na českém území se dříve spojovala s Marobudovou říší, která udržovala přátelské vztahy s Římany i poté, co jim Germáni způsobili drtivou porážku v Teutoburském lese,“ vysvětluje Daniel Bursák z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
- Marobud (mezi 35 a 30 před naším letopočtem až 37/38 našeho letopočtu) byl markomanský král a první historicky doložený panovník, který vládl na dnešním českém území.
- Zároveň jde o prvního obyvatele žijícího v české kotlině, jehož známe jménem.
V letech 2019–2021 proto tým vědců z několika institucí pod vedením výzkumných pracovníků z pražského Archeologického ústavu a České geologické služby poprvé provedl pokročilou statistickou analýzu mosazných předmětů ze závěru mladší doby železné až starší doby římské z území Čech (tedy přibližně z prvního století před Kristem až druhého století po Kristu).
Všechny cesty vedly do Říma
Analýza byla založena na chemickém složení a systematice izotopů olova, které je v takových materiálech vždy přítomno.
„Touto metodou je možné identifikovat typické opakující se vzorce ve složení materiálu, které jsou následně srovnávány s konkrétními ložisky známými z geologických výzkumů hornin. V případě, že se nám u skupiny zkoumaných předmětů podaří prokázat vazbu na rudná ložiska, zajímá nás, do jaké míry mohly být tyto zdroje v daném období využívány, zda vidíme i nějaké náznaky recyklace či kombinování různých dalších zdrojů,“ doplňuje archeolog Bursák.
Vědci podrobili analýze celkem padesát různých předmětů včetně spon, prstenů, jehel či součástí opasků. Výsledky, publikované v prestižním časopise Nature Scientific Reports, dokládají u většiny mosazných předmětů z území starověkých Čech vazbu na ložiska rud v západním Středomoří nebo v oblasti Francouzského středohoří. Tyto nové poznatky dokládají intenzivní kontakt mezi Římskou říší a germánskými etniky na českém území.
„Čím dál více se nám potvrzuje, že mosaz byla rozšířena v tehdejší společnosti poměrně plošně, bez předpokládatelných koncentrací u obyvatel, kteří měli s Římany intenzivní styk,“ vysvětluje Daniel Bursák.
Mosaz jako akcie starověku?
Mosaz se v 1. století před naším letopočtem stala ve Středomoří široce používaným materiálem pro ražbu mincí, šperků a dalších artefaktů a záhy pronikla i do střední Evropy – ať už byl její transport motivován obchodem, diplomatickými kontakty nebo jinými mechanismy.
Stopování původu mosazi není jen rozmar badatelů, naopak. Zjištění, odkud pocházejí různé předměty a materiály, poskytuje cenné informace o tehdejší sociálně-ekonomické situaci a o vztazích, které jsou klíčové pro porozumění historickým událostem.
Výsledky zmiňované studie významem překračují hranice střední Evropy. V širším měřítku například potvrzují ekonomický význam bohatých nerostných zdrojů v Galii, které Římani získali díky Caesarovým vojenským tažením.
Po úspěšnému prvnímu stadiu výzkumu nyní výzkumníci připravují další etapu, budou pátrat po původu mosazi, kterou Římané v masovém měřítku využívali k ražbě mincí.
