Mořská tráva umí odstranit ze Středozemního moře miliony plastových částeček

Přírodovědci poprvé popsali, jak se může plastový odpad přirozeně dostat z mořských ekosystémů. Ve Středozemním moři začal jeden druh mořské trávy v pobřežních oblastech zachycovat plastové znečištění v přírodních svazcích vláken známých jako „Neptunovy koule“.

Ve studii vědci ukázali, že tyto rostliny, které žijí na mělkém mořském dnu, dokáží každoročně akumulovat až 900 milionů kusů plastů a mikroplastů, a to zcela bez lidské pomoci.

„Ukázali jsme, že kousky plastů na mořském dně mohou být zachyceny v mořské trávě a pak se z mořského ekosystému dostat pryč tím, že se vyplaví na pláže,“ řekla agentuře AFP hlavní autorka studie Anna Sanchez-Vidalová, mořská bioložka z Barcelonské univerzity. 

Posidonie
Zdroj: Wikimedia Commons

Studie, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports, je dalším důkazem toho, jak moc jsou mořské trávy pro lidstvo důležité. Hrají klíčovou roli v oceánských ekosystémech i pro lidi, kteří žijí poblíž moře. Zlepšují kvalitu vody, absorbují CO2, vytvářejí kyslík a jsou také přirozeným místem pro život pro stovky druhů ryb. Navíc tím, že rostou v mělkých pobřežních vodách, pomáhají předcházet erozi na těchto místech a snižují vliv silných vln na pobřeží.

Neptunovy koule

Experti zkoumali jednoděložné vodní rostliny posidonie mořské. Jsou zajímavé z mnoha důvodů – například tím, že se vyskytují jen ve Středozemním moři a pak až u Tasmánie. Biologové se domnívají, že je to pozůstatek z dob, kdy ještě kontinenty byly rozložené zcela jinak.

Jejich schopnost zachycovat plasty zatím nebyla popsána, vědci ji teprve začínají zkoumat. Neví se zatím, proč to dělají, zda jim to něco přináší, nebo jestli jim to naopak nemůže spíše škodit.

Anna Sanchez-Vidalová a její tým během let 2018 a 2019 počítali množství plastových částeček, které byly vyplavené na plážích španělské Mallorky v takzvaných „Neptunových koulích“, macerovaných cévních svazcích těchto rostlin tvořící velmi pravidelné kulovité útvary.

Vědci našli zbytky umělé hmoty asi v polovině volných listů, na jeden kilogram listů přitom připadalo až 600 kousků plastů. Pokud ale byly spojené do Neptunových koulí, mohl jeden kilogram pojmout dokonce až 1500 kusů. Právě na základě těchto údajů biologové odhadli, kolik umělohmotných částic dokáží rostliny zachytit v celé oblasti Středozemního moře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 7 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 11 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 15 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 16 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...