Mořská tráva umí odstranit ze Středozemního moře miliony plastových částeček

Přírodovědci poprvé popsali, jak se může plastový odpad přirozeně dostat z mořských ekosystémů. Ve Středozemním moři začal jeden druh mořské trávy v pobřežních oblastech zachycovat plastové znečištění v přírodních svazcích vláken známých jako „Neptunovy koule“.

Ve studii vědci ukázali, že tyto rostliny, které žijí na mělkém mořském dnu, dokáží každoročně akumulovat až 900 milionů kusů plastů a mikroplastů, a to zcela bez lidské pomoci.

„Ukázali jsme, že kousky plastů na mořském dně mohou být zachyceny v mořské trávě a pak se z mořského ekosystému dostat pryč tím, že se vyplaví na pláže,“ řekla agentuře AFP hlavní autorka studie Anna Sanchez-Vidalová, mořská bioložka z Barcelonské univerzity. 

Posidonie
Zdroj: Wikimedia Commons

Studie, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports, je dalším důkazem toho, jak moc jsou mořské trávy pro lidstvo důležité. Hrají klíčovou roli v oceánských ekosystémech i pro lidi, kteří žijí poblíž moře. Zlepšují kvalitu vody, absorbují CO2, vytvářejí kyslík a jsou také přirozeným místem pro život pro stovky druhů ryb. Navíc tím, že rostou v mělkých pobřežních vodách, pomáhají předcházet erozi na těchto místech a snižují vliv silných vln na pobřeží.

Neptunovy koule

Experti zkoumali jednoděložné vodní rostliny posidonie mořské. Jsou zajímavé z mnoha důvodů – například tím, že se vyskytují jen ve Středozemním moři a pak až u Tasmánie. Biologové se domnívají, že je to pozůstatek z dob, kdy ještě kontinenty byly rozložené zcela jinak.

Jejich schopnost zachycovat plasty zatím nebyla popsána, vědci ji teprve začínají zkoumat. Neví se zatím, proč to dělají, zda jim to něco přináší, nebo jestli jim to naopak nemůže spíše škodit.

Anna Sanchez-Vidalová a její tým během let 2018 a 2019 počítali množství plastových částeček, které byly vyplavené na plážích španělské Mallorky v takzvaných „Neptunových koulích“, macerovaných cévních svazcích těchto rostlin tvořící velmi pravidelné kulovité útvary.

Vědci našli zbytky umělé hmoty asi v polovině volných listů, na jeden kilogram listů přitom připadalo až 600 kousků plastů. Pokud ale byly spojené do Neptunových koulí, mohl jeden kilogram pojmout dokonce až 1500 kusů. Právě na základě těchto údajů biologové odhadli, kolik umělohmotných částic dokáží rostliny zachytit v celé oblasti Středozemního moře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
15:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 2 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 3 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 4 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 6 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 8 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 13 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
včera v 15:26
Načítání...