Mořská tráva umí odstranit ze Středozemního moře miliony plastových částeček

Přírodovědci poprvé popsali, jak se může plastový odpad přirozeně dostat z mořských ekosystémů. Ve Středozemním moři začal jeden druh mořské trávy v pobřežních oblastech zachycovat plastové znečištění v přírodních svazcích vláken známých jako „Neptunovy koule“.

Ve studii vědci ukázali, že tyto rostliny, které žijí na mělkém mořském dnu, dokáží každoročně akumulovat až 900 milionů kusů plastů a mikroplastů, a to zcela bez lidské pomoci.

„Ukázali jsme, že kousky plastů na mořském dně mohou být zachyceny v mořské trávě a pak se z mořského ekosystému dostat pryč tím, že se vyplaví na pláže,“ řekla agentuře AFP hlavní autorka studie Anna Sanchez-Vidalová, mořská bioložka z Barcelonské univerzity. 

Posidonie
Zdroj: Wikimedia Commons

Studie, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports, je dalším důkazem toho, jak moc jsou mořské trávy pro lidstvo důležité. Hrají klíčovou roli v oceánských ekosystémech i pro lidi, kteří žijí poblíž moře. Zlepšují kvalitu vody, absorbují CO2, vytvářejí kyslík a jsou také přirozeným místem pro život pro stovky druhů ryb. Navíc tím, že rostou v mělkých pobřežních vodách, pomáhají předcházet erozi na těchto místech a snižují vliv silných vln na pobřeží.

Neptunovy koule

Experti zkoumali jednoděložné vodní rostliny posidonie mořské. Jsou zajímavé z mnoha důvodů – například tím, že se vyskytují jen ve Středozemním moři a pak až u Tasmánie. Biologové se domnívají, že je to pozůstatek z dob, kdy ještě kontinenty byly rozložené zcela jinak.

Jejich schopnost zachycovat plasty zatím nebyla popsána, vědci ji teprve začínají zkoumat. Neví se zatím, proč to dělají, zda jim to něco přináší, nebo jestli jim to naopak nemůže spíše škodit.

Anna Sanchez-Vidalová a její tým během let 2018 a 2019 počítali množství plastových částeček, které byly vyplavené na plážích španělské Mallorky v takzvaných „Neptunových koulích“, macerovaných cévních svazcích těchto rostlin tvořící velmi pravidelné kulovité útvary.

Vědci našli zbytky umělé hmoty asi v polovině volných listů, na jeden kilogram listů přitom připadalo až 600 kousků plastů. Pokud ale byly spojené do Neptunových koulí, mohl jeden kilogram pojmout dokonce až 1500 kusů. Právě na základě těchto údajů biologové odhadli, kolik umělohmotných částic dokáží rostliny zachytit v celé oblasti Středozemního moře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.