Moderna oznámila, že její vakcína je účinná proti všem známým druhům SARS-CoV-2

Před několika týdny americký kontrolní orgán FDA doporučil výrobcům vakcín proti covidu, aby upravili své posilovací dávky tak, aby cílily hlavně proti subvariantám omikronu BA.4 a BA.5, které v současné době ve světě převážily. A tento týden představila společnost Moderna výsledek.

V pondělí Moderna, která se specializuje na mRNA vakcíny, uvedla, že její takzvaně „bivalentní booster“ vyvolal vyšší neutralizační protilátkové odpovědi ve srovnání se současným boosterem. Po jednom měsíci měli účastníci studie, kteří tuto posilovací dávku dostali, neutralizační protilátky proti BA.4 a BA.5 1,69krát vyšší než ti, kteří měli původní booster, uvedla společnost. 

Bivalentní znamená, že jde o kombinaci očkování proti původnímu wuchanskému kmeni viru a proti omikronu. Tato vakcína, kterou Moderna pojmenovala mRNA-1273.214, je podle studie zajímavá zejména tím, jak účinná je proti všem známým druhům nového koronaviru. „Prokázala výrazně vyšší titry protilátek proti všem testovaným variantám, včetně subvariant omikron BA.1 a BA. 4/5, původního viru, ale i variant alfa, beta, delta a gama,“ uvádí zpráva.

  • Tento pojem se používá k vyjádření stupně zředění vyšetřovaného krevního séra, při němž jsou protilátky ještě schopné reagovat s příslušným antigenem. Čím vyšší je titr, tím více lze zředit sérum a ještě docílit příslušné reakce. Z toho lze usuzovat na obsah a množství protilátek v krvi.

Tyto údaje už dostaly k dispozici americké regulační orgány a Moderna je současně poslala k odborné publikaci. Společnost teď ve spolupráci s úřady bude řešit, která z jejích dvou možných vakcín proti omikronu by měla být použitá. Bude se řídit rozhodnutím regulátorů a preferencemi trhu.

„Tento vyšší rozsah a trvanlivost imunitní odpovědi po bivalentním boosteru byl nyní prokázán v několika studiích druhé a třetí fáze zahrnujících tisíce účastníků,“ uvedl v prohlášení generální ředitel společnosti Moderna Stephane Bancel.

Dvě možná očkování

Mezi dva kandidáty společnosti Moderna patří jeden, u něhož se očekává prokázání „výrazně vyšších titrů“ proti variantám BA.4/5, zatímco druhý je založen na kmeni BA.4/5 a je vyvíjen „v souladu s nedávným doporučením FDA“, uvádí společnost. Oba kandidáti obsahují 25 nanogramů současného boosteru a 25 nanogramů proti subvariantě omikron.

Minulý měsíc úřad FDA uvedl, že by společnosti měly upravit své boostery tak, aby byly zaměřeny na infekční subvarianty omikronů. Společnosti nemusí provádět změny ve svých primárních očkovacích řadách, protože primární dávky poskytují „základ ochrany“ před závažnými následky, uvedl úřad.

Cílem je, aby aktualizované posilovací vakcíny byly na trhu do podzimu letošního roku. Společnost Moderna dříve předpokládala termín uvedení na trh v říjnu nebo začátkem listopadu, zatímco společnost Pfizer uvedla, že její očkovací látka by mohla být připravena začátkem října, píše deník The New York Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.