Místo kladiv stalaktity. V zatopené jeskyni na Yucatanu našli archeologové pravěký důl na okr

V zatopených jeskyních na Yucatanu našli archeologové důkazy o pravěkém dole na okr – barvivo, které se používalo už na úsvitu lidstva. Tento objev pomáhá vysvětlit, proč pradávní obyvatelé Ameriky jeskyně vyhledávali.

Lidé, kteří žili na poloostrově Yucatán před asi 11 tisíci lety, vyhledávali ložiska okru v podzemních jeskyních a těžili ho tam. Nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Science Advances dokázal také popsat způsob, jakým to člověk tehdy dělal: odlomenými stalaktity používanými jako kladiva odtloukl vápencovou vrstvu, aby se tak dostal k okru pod ním.

Jde o první takový objev nejen z Yucatanu, ale dokonce z celé Ameriky. Podle analýzy radio-karbonovou metodou pochází těžba z doby mezi 12 až 10 tisíci lety před naším letopočtem. Tehdy ještě byly jeskyně, dnes nazývané cenoty, ležící na území mexického státu Quintana Roo suché – asi tři tisíce let poté je ale zatopilo moře a dnes jsou již přístupné pouze s použitím potápěčského vybavení.

Právě místní potápěči na pozoruhodné místo přezdívané „La Mina“ (neboli důl) upozornili už před třemi roky archeology. Od té doby tu probíhal výzkum, jehož výsledky byly nyní publikovány.

Magický okr

O významu okru pro pravěké kultury se ví už dlouho. V Evropě ho používali neandrtálci už před více než 100 tisíci lety pro zdobení svých hrobů, právě okrem byly malovány slavné jeskynní malby v jeskyních Altamira a Lascaux.

Využití našel i později, ve starověku. V Egyptě a Mezopotámii, ale také v Řecku i Římě si okrem nejrůznějších odstínů barvily ženy tváře, středověká malba ho zase potřebovala pro výrazné barvy.

Okr je ve skutečnosti zemitý pigment žluté až červené barvy; jedná se o druh jílu s různým obsahem oxidu železa – čím více železa je v něm obsaženo, tím červenější má zbarvení.

Podvodní archeologie

Zatopené jeskyně v Quintana Roo se staly pro archeology pokladem. Nesmírně komplexní systém chodeb, šachet a dómů přírodního původu vydal jedny z nejstarších nálezů kultur v celé Americe. Právě zde byla objevena kostra člověka přezdívaná Naia pocházející z doby před 13 tisíci lety. Celkem v tomto komplexu našli vědci deset lidských koster.

Až doposud ale nebylo úplně jasné, co zde pravěcí lidé hledali – je možné, že to byl úkryt, ve hře bylo mnoho dalších hypotéz. Nový nález naznačuje, že jedním z hlavních důvodů mohl být právě okr a jeho bohatá naleziště, která zde byla objevena.

Ti, kdo se pro něj do podzemních labyrintů vydávali, to museli považovat za něco velmi důležitého – tyto expedice totiž musely být značně rizikové. Archeologové totiž popsali, že ty nejužší chodby, jimiž se museli při výzkumu proplétat, byly široké jen 70 centimetrů. Nejvzdálenější místa, kde byly nalezeny stopy po těžbě okru, navíc ležela až 650 metrů od vstupu do jeskynního systému.

Tento jíl se tu těžil nejméně dva tisíce let, jeskyně byly ale opuštěny ještě tisíce let předtím, než je zatopila voda. Vědcům se zatím nepodařilo zjistit, k čemu okr na Yucatanu sloužil – možností je více. Od jiných kultur je známo, že kromě barviva býval využíván také na ochranu před slunečními paprsky, jako přírodní repelent proti hmyzu či na zpracování kůží i jako lék.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
včera v 08:00

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...