Místo kladiv stalaktity. V zatopené jeskyni na Yucatanu našli archeologové pravěký důl na okr

V zatopených jeskyních na Yucatanu našli archeologové důkazy o pravěkém dole na okr – barvivo, které se používalo už na úsvitu lidstva. Tento objev pomáhá vysvětlit, proč pradávní obyvatelé Ameriky jeskyně vyhledávali.

Lidé, kteří žili na poloostrově Yucatán před asi 11 tisíci lety, vyhledávali ložiska okru v podzemních jeskyních a těžili ho tam. Nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Science Advances dokázal také popsat způsob, jakým to člověk tehdy dělal: odlomenými stalaktity používanými jako kladiva odtloukl vápencovou vrstvu, aby se tak dostal k okru pod ním.

Jde o první takový objev nejen z Yucatanu, ale dokonce z celé Ameriky. Podle analýzy radio-karbonovou metodou pochází těžba z doby mezi 12 až 10 tisíci lety před naším letopočtem. Tehdy ještě byly jeskyně, dnes nazývané cenoty, ležící na území mexického státu Quintana Roo suché – asi tři tisíce let poté je ale zatopilo moře a dnes jsou již přístupné pouze s použitím potápěčského vybavení.

Právě místní potápěči na pozoruhodné místo přezdívané „La Mina“ (neboli důl) upozornili už před třemi roky archeology. Od té doby tu probíhal výzkum, jehož výsledky byly nyní publikovány.

Magický okr

O významu okru pro pravěké kultury se ví už dlouho. V Evropě ho používali neandrtálci už před více než 100 tisíci lety pro zdobení svých hrobů, právě okrem byly malovány slavné jeskynní malby v jeskyních Altamira a Lascaux.

Využití našel i později, ve starověku. V Egyptě a Mezopotámii, ale také v Řecku i Římě si okrem nejrůznějších odstínů barvily ženy tváře, středověká malba ho zase potřebovala pro výrazné barvy.

Okr je ve skutečnosti zemitý pigment žluté až červené barvy; jedná se o druh jílu s různým obsahem oxidu železa – čím více železa je v něm obsaženo, tím červenější má zbarvení.

Podvodní archeologie

Zatopené jeskyně v Quintana Roo se staly pro archeology pokladem. Nesmírně komplexní systém chodeb, šachet a dómů přírodního původu vydal jedny z nejstarších nálezů kultur v celé Americe. Právě zde byla objevena kostra člověka přezdívaná Naia pocházející z doby před 13 tisíci lety. Celkem v tomto komplexu našli vědci deset lidských koster.

Až doposud ale nebylo úplně jasné, co zde pravěcí lidé hledali – je možné, že to byl úkryt, ve hře bylo mnoho dalších hypotéz. Nový nález naznačuje, že jedním z hlavních důvodů mohl být právě okr a jeho bohatá naleziště, která zde byla objevena.

Ti, kdo se pro něj do podzemních labyrintů vydávali, to museli považovat za něco velmi důležitého – tyto expedice totiž musely být značně rizikové. Archeologové totiž popsali, že ty nejužší chodby, jimiž se museli při výzkumu proplétat, byly široké jen 70 centimetrů. Nejvzdálenější místa, kde byly nalezeny stopy po těžbě okru, navíc ležela až 650 metrů od vstupu do jeskynního systému.

Tento jíl se tu těžil nejméně dva tisíce let, jeskyně byly ale opuštěny ještě tisíce let předtím, než je zatopila voda. Vědcům se zatím nepodařilo zjistit, k čemu okr na Yucatanu sloužil – možností je více. Od jiných kultur je známo, že kromě barviva býval využíván také na ochranu před slunečními paprsky, jako přírodní repelent proti hmyzu či na zpracování kůží i jako lék.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
před 1 hhodinou

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 21 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 23 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
včera v 10:55

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
včera v 07:27

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
včera v 07:00

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
5. 3. 2026

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
5. 3. 2026
Načítání...