Nová studie poprvé detailně vyhodnotila počet obětí pandemie covidu-19 v Rusku. Její autoři věří, že nová metodika, kterou v ní použili, pomůže získat jasnější přehled o pandemiích v budoucnosti.
Milion mrtvých. Nová studie spočítala, kolik lidských životů si vyžádal covid v Rusku
Nikdo nevěří, že by byl covid poslední pandemií lidstva. Získat spolehlivý odhad o počtu mrtvých při té současné je ale složité, a to z mnoha důvodů – od neúplných nebo nedostatečných údajů přes obtíže při určování primární příčiny úmrtí až po problémy při sledování nepřímých následků.
To platí zejména pro méně vyspělé státy, například Rusko, kde odhady úmrtnosti na covid-19 vykazovaly vysokou míru nejistoty – různé studie v Rusku i mimo něj uváděly různé, velmi odlišné odhady. Této zemi byla také věnována mezinárodní pozornost kvůli obzvláště vysoké hlášené úmrtnosti ve srovnání s jinými částmi světa.
A právě proto vznikla nová studie, která vyšla v odborném časopise PLOS ONE. Je dosud nejpodrobnější analýzou úmrtnosti na pandemii v této zemi.
Rusko covidem trpělo
„Národní údaje sice ukazují, že nadměrná úmrtnost v Rusku je pravděpodobně jedna z nejvyšších na světě, ale existuje velká míra regionálních rozdílů, které si zaslouží další analýzu,“ říká Stuart Gietel-Basten z Hong Kong University of Science and Technology a spoluautor studie. „Takové rozdíly jsou klíčové pro vypracování lepších strategií v oblasti veřejného zdraví, které by zmírnily jak pokračující dopady covidu, tak i pro obnovu a vylepšení zdravotnických systémů po skončení pandemie.“
Vědci využili právě koncept „nadměrné úmrtnosti“, neboli nadúmrtí, který se zabývá rozdílem mezi skutečným počtem úmrtí a počtem úmrtí, který by se očekával, kdyby pandemie nebyla. Na rozdíl od jiných měřítek zahrnuje nadměrná úmrtnost i ta úmrtí, která mohla být důsledkem výluk, omezení pohybu, odložených operací a podobně, a poskytuje tak mnohem komplexnější a spolehlivější odhad než jen pouhý součet mrtvých v nemocnicích.
Milion
Tým použil nejnovější údaje zveřejněné ruskou Federální státní statistickou službou a vypočítal nadměrnou úmrtnost pro Rusko a jeho regiony pro roky 2020 a 2021. Pro rok 2020 také vyhodnotil úmrtnost podle věku, pohlaví a bydliště na venkově a ve městě. Z těchto dat vyplývá, že pandemie si vyžádala více než milion ruských životů.
„Řada výzkumníků v Rusku i mimo něj měla víceméně podobné odhady,“ říká Sergej Scherbov, hlavní autor studie a výzkumný pracovník programu IIASA Population and Just Societies.
„Díky pokročilé metodice populačních projekcí a softwaru, který jsme v IIASA vyvinuli, jsme ale byli schopni provést populační projekce pro všechny regiony s rozdělením na městské a venkovské obyvatelstvo, stejně jako na pohlaví a věkové skupiny. To nám umožnilo vypracovat velmi podrobný odhad nadměrné úmrtnosti v důsledku covidu v Rusku a jeho regionech.“
Jedním z hlavních zjištění studie bylo, že jednotlivé regiony v rámci země se v úmrtnosti značně liší. V roce 2021 se nadměrná úmrtnost vyjádřená jako procento očekávané úmrtnosti na regionální úrovni pohybovala od 27 do 52 procent, přičemž městské regiony na tom byly obecně hůře. Výzkumníci naznačili, že kromě hustoty obyvatelstva mohly k rozdílům přispět i sociokulturní, ekonomické a možná i geografické rozdíly.
„Regiony severního Kavkazu vykazující vysokou nadúmrtnost jsou známé svou tradicí, kdy starší lidé žijí ve větších domácnostech rozvětvených rodin společně se svými dětmi a potomky,“ vysvětluje Dalkhat Ediev, spoluautor studie a výzkumný pracovník programu IIASA Population and Just Societies. „Taková tradice mohla přispět k většímu kontaktu sociálních kontaktů, a tedy i k vyšším ztrátám na životech,“ dodává.
Studie také zavedla nový ukazatel nazvaný Střední zbývající délka života zemřelých, který ukazuje, kolik let v průměru ztratili ti, jejichž smrt patřila mezi nadměrné úmrtí. Zjistili, že v případě Ruska jako celku by průměrná osoba, která zemřela v důsledku pandemie v roce 2020, jinak žila v průměru dalších 14 let.
„Toto zjištění vyvrací široce rozšířený názor, že nadměrná úmrtnost v období pandemie byla soustředěna mezi těmi, kterým zbývalo málo let života, zejména u žen,“ poznamenává Scherbov.
Nové a vylepšené odhady pomohou nejen tvůrcům politik v případě budoucího rozhodování o strategiích zmírňování následků, ale jsou také významným metodologickým krokem vpřed, který nám pomůže získat jasnější představu o pandemiích v budoucnosti.
