Největší červnovou událostí na obloze bylo částečné zatmění Slunce. Šlo o nejvýše položené sluneční zatmění pozorovatelné z území Česka a Slovenska až do roku 2179.
Částečné zatmění Slunce viditelné v celém svém průběhu velmi vysoko nad obzorem z Česka i Slovenska nastalo ve čtvrtek po šesti letech. Úkaz začal v Česku po 11:35 středoevropského letního času, kdy se silueta Měsíce ve fázi novu „zakousla“ do slunečního disku z horního pravého okraje – podobně jako na úvodní fotografii.
Na severozápadě Čech se zakrylo až 19 procent slunečního průměru, dále na východ však zatmění začalo později a bylo menší. Například na východě Slovenska bylo až po 12:08 a zakrytí dosáhlo jen devíti procent. Maximum úkazu nastalo nad oběma státy mezi 12:30 a 12:55, podle polohy pozorovatelů. Kolem poledne bylo ve výšce více než 60 stupňů nad obzorem, úkaz pak skončil před 14:00.
Podrobnosti o zatmění v různých lokalitách lidé najdou na interaktivní mapě. Astronom Petr Horálek varoval, že jev lze bezpečně pozorovat pouze se speciálním filtrem pro ochranu zraku:
Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku dokonce i při značném procentu zakrytí Slunce Měsícem. „Ve všech případech se tomu proto vyvarujte. Už vůbec se na Slunce při zatmění (nebo jiném úkazu spojeném s přímým pozorováním Slunce) nedívejte přes okulár dalekohledem, který je zcela nechráněný speciálním filtrem. Při takovém pohledu si můžete doslova propálit sítnici. Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (projekcí, videosnímáním a následným promítáním na monitoru…),“ uvedl Horálek.
Přímé pozorování vyžaduje užití filtru. Ideální jsou speciální brýle prodávané na hvězdárnách, svářečský filtr stupně 13 a vyšší nebo speciální brýle nebo fólie, které se dají objednat na specializovaných e-shopech.
Méně kvalitní ochranu poskytují improvizované pomůcky, jako jsou osvícený temný rentgenový snímek, vyvolaný osvícený negativ filmu nebo magnetický kotouč z diskety.
Naopak se nedoporučují sklíčka začazená sazemi, obyčejné sluneční brýle nebo barevné fólie, jejichž použití může způsobit vážné poškození zraku.
Jak vzniká zatmění Slunce?
Zatmění Slunce nastane v okamžiku, kdy se mezi pozorovatele a Slunce promítne Měsíc v novu a oslnivý sluneční disk částečně nebo zcela zakryje. Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně odkloněné od roviny zemské dráhy (ta odchylka je asi pět stupňů), častěji Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a někteří lidé na Zemi tak mohou pozorovat tento zajímavý úkaz.
Protože Měsíc obíhá po mírně protáhlé dráze, není vždy stejně daleko od Země. Zatmění Slunce tak nemusí být nutně jen úplné, ale také „pouhé“ prstencové. V obou případech je ale úkaz pozorovatelný jen z úzkého pásu na Zemi, kam zrovna dopadá hrot měsíčního stínu. Tento pás má šířku maximálně několika stovek kilometrů.
Pokud se pozorovatel nachází mimo pás zatmění anebo tento pás nedosáhne zemského povrchu, uvidí jen částečné zatmění. Tmavý měsíční disk zakryje jen část toho slunečního. Čím dále se pak pozorovatel nachází od pásu úplného či prstencového zatmění, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryto. Oblast viditelnosti částečného zatmění nepokrývá nikdy celou zemskou polokouli, kde je zrovna den, a tedy ani částečné zatmění není během konkrétního úkazu viditelné úplně všude. V případě desátého června 2021 šlo o zatmění prstencové a oblast viditelnosti zasahovala do střední Evropy, tedy do Česka a Slovenska. V obou částech bývalé federace byl tento úkaz tedy jen částečný.
Horálek dodal, že během dalších devíti let v Česku bude možné pozorovat šest dalších částečných zatmění – a to v letech 2022, 2025, 2026, 2027, 2029 a 2030.
