Měsíc ukusoval pětinu Slunce. Další takové zatmění u nás bude až v roce 2179

Největší červnovou událostí na obloze bylo částečné zatmění Slunce. Šlo o nejvýše položené sluneční zatmění pozorovatelné z území Česka a Slovenska až do roku 2179.

Částečné zatmění Slunce viditelné v celém svém průběhu velmi vysoko nad obzorem z Česka i Slovenska nastalo ve čtvrtek po šesti letech. Úkaz začal v Česku po 11:35 středoevropského letního času, kdy se silueta Měsíce ve fázi novu „zakousla“ do slunečního disku z horního pravého okraje – podobně jako na úvodní fotografii.

Jak bude vypadat zatmění Slunce
Zdroj: Petr Horálek

Na severozápadě Čech se zakrylo až 19 procent slunečního průměru, dále na východ však zatmění začalo později a bylo menší. Například na východě Slovenska bylo až po 12:08 a zakrytí dosáhlo jen devíti procent. Maximum úkazu nastalo nad oběma státy mezi 12:30 a 12:55, podle polohy pozorovatelů. Kolem poledne bylo ve výšce více než 60 stupňů nad obzorem, úkaz pak skončil před 14:00.

Podrobnosti o zatmění v různých lokalitách lidé najdou na interaktivní mapě. Astronom Petr Horálek varoval, že jev lze bezpečně pozorovat pouze se speciálním filtrem pro ochranu zraku:


Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku dokonce i při značném procentu zakrytí Slunce Měsícem. „Ve všech případech se tomu proto vyvarujte. Už vůbec se na Slunce při zatmění (nebo jiném úkazu spojeném s přímým pozorováním Slunce) nedívejte přes okulár dalekohledem, který je zcela nechráněný speciálním filtrem. Při takovém pohledu si můžete doslova propálit sítnici. Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (projekcí, videosnímáním a následným promítáním na monitoru…),“ uvedl Horálek.

Přímé pozorování vyžaduje užití filtru. Ideální jsou speciální brýle prodávané na hvězdárnách, svářečský filtr stupně 13 a vyšší nebo speciální brýle nebo fólie, které se dají objednat na specializovaných e-shopech. 

Zatmění Slunce
Zdroj: ČT24

Méně kvalitní ochranu poskytují improvizované pomůcky, jako jsou osvícený temný rentgenový snímek, vyvolaný osvícený negativ filmu nebo magnetický kotouč z diskety. 

Naopak se nedoporučují sklíčka začazená sazemi, obyčejné sluneční brýle nebo barevné fólie, jejichž použití může způsobit vážné poškození zraku.

Jak vzniká zatmění Slunce?

Zatmění Slunce nastane v okamžiku, kdy se mezi pozorovatele a Slunce promítne Měsíc v novu a oslnivý sluneční disk částečně nebo zcela zakryje. Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně odkloněné od roviny zemské dráhy (ta odchylka je asi pět stupňů), častěji Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a někteří lidé na Zemi tak mohou pozorovat tento zajímavý úkaz.

Vznik prstencového zatměni Slunce
Zdroj: Petr Horálek

Protože Měsíc obíhá po mírně protáhlé dráze, není vždy stejně daleko od Země. Zatmění Slunce tak nemusí být nutně jen úplné, ale také „pouhé“ prstencové. V obou případech je ale úkaz pozorovatelný jen z úzkého pásu na Zemi, kam zrovna dopadá hrot měsíčního stínu. Tento pás má šířku maximálně několika stovek kilometrů.

Pokud se pozorovatel nachází mimo pás zatmění anebo tento pás nedosáhne zemského povrchu, uvidí jen částečné zatmění. Tmavý měsíční disk zakryje jen část toho slunečního. Čím dále se pak pozorovatel nachází od pásu úplného či prstencového zatmění, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryto. Oblast viditelnosti částečného zatmění nepokrývá nikdy celou zemskou polokouli, kde je zrovna den, a tedy ani částečné zatmění není během konkrétního úkazu viditelné úplně všude. V případě desátého června 2021 šlo o zatmění prstencové a oblast viditelnosti zasahovala do střední Evropy, tedy do Česka a Slovenska. V obou částech bývalé federace byl tento úkaz tedy jen částečný.

Horálek dodal, že během dalších devíti let v Česku bude možné pozorovat šest dalších částečných zatmění – a to v letech 2022, 2025, 2026, 2027, 2029 a 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
před 16 hhodinami

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025
Načítání...