Méně než polovina nových léků proti rakovině měla výrazný přínos, uvádí španělská studie

Méně než polovina nových léků proti rakovině registrovaných ve Španělsku v posledních dvanácti letech měla relevantní účinky na zdraví či na dobu přežití pacientů. Uvádí to studie španělských vědců, na kterou upozornil deník El País. Jen desetina nových léků pak podle nich měla i pozitivní přínos pro kvalitu života nemocného.

Studie španělských vědců, kterou zveřejnil odborný časopis The European Journal of Health Economics, se zaměřila na účinky léků proti rakovině, které schválil španělský regulátor od roku 2010 do září loňského roku. Celkově se jednalo o 73 léků, které se využívaly v téměř dvou stech postupech při léčbě nádorů, které vytvářejí pevná ložiska. Výzkum nebral v potaz účinky na léčbu hematologických neboli „tekutých“ nádorů, například leukémie.

Podle analýzy dat, které sbírá španělské zdravotnictví, ve více než polovině léčebných postupů neměly nově registrované léky podstatný klinický dopad na zdraví pacienta. Ve více než 55 procentech léčebných postupů pak nové léky nevedly k prodloužení doby přežití pacienta. Léky registrované v posledních dvanácti letech podle studie prodloužily v průměru život pacientů o čtyři a půl měsíce. Podle autorů je velmi malý i přínos v případě kvality života pacientů. Ta se zvýšila jen v případě desetiny pacientů léčených s použitím nově registrovaných léčiv.

Nové léky jsou slibné, ale většinou spásu nepřinesou

Autoři studie považují přínos nově registrovaných léků proti rakovině za nízký. S tím souhlasí i přední odbornice na zdravotnickou ekonomiku Beatriz Gonzálezová Lópezová-Valcárcelová. „Klinické přínosy jsou celkově malé a není to moc povzbudivý pohled na to, jak postupuje boj proti rakovině,“ řekla deníku El País.

Lepších výsledků dosahují léky, které jsou proplácené veřejným zdravotnickým systémem. To autoři považují za pozitivní zprávu. „Na druhé straně jsme zjistili, že přínos ohledně celkového dožití (pacientů) je často mizivý a že tu stále je významná část léků proplácených z veřejného zdravotnictví, jejichž klinický přínos nedosahuje takové úrovně, aby byl považován za relevantní,“ uvedl jeden z autorů studie Pelayo Nieto. K podobným výsledkům nedávno došli na základě amerických dat experti v jiné studii

Podle posledních údajů se výdaje španělského veřejného zdravotnictví na léky pro onkologickou léčbu v letech 2016 až 2021 zdvojnásobily na více než tři miliardy eur (zhruba 70 miliard korun). To bylo více než deset procent celkové útraty za léčiva a další zdravotnické výrobky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 4 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 9 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 10 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 13 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...