Méně než polovina nových léků proti rakovině měla výrazný přínos, uvádí španělská studie

Méně než polovina nových léků proti rakovině registrovaných ve Španělsku v posledních dvanácti letech měla relevantní účinky na zdraví či na dobu přežití pacientů. Uvádí to studie španělských vědců, na kterou upozornil deník El País. Jen desetina nových léků pak podle nich měla i pozitivní přínos pro kvalitu života nemocného.

Studie španělských vědců, kterou zveřejnil odborný časopis The European Journal of Health Economics, se zaměřila na účinky léků proti rakovině, které schválil španělský regulátor od roku 2010 do září loňského roku. Celkově se jednalo o 73 léků, které se využívaly v téměř dvou stech postupech při léčbě nádorů, které vytvářejí pevná ložiska. Výzkum nebral v potaz účinky na léčbu hematologických neboli „tekutých“ nádorů, například leukémie.

Podle analýzy dat, které sbírá španělské zdravotnictví, ve více než polovině léčebných postupů neměly nově registrované léky podstatný klinický dopad na zdraví pacienta. Ve více než 55 procentech léčebných postupů pak nové léky nevedly k prodloužení doby přežití pacienta. Léky registrované v posledních dvanácti letech podle studie prodloužily v průměru život pacientů o čtyři a půl měsíce. Podle autorů je velmi malý i přínos v případě kvality života pacientů. Ta se zvýšila jen v případě desetiny pacientů léčených s použitím nově registrovaných léčiv.

Nové léky jsou slibné, ale většinou spásu nepřinesou

Autoři studie považují přínos nově registrovaných léků proti rakovině za nízký. S tím souhlasí i přední odbornice na zdravotnickou ekonomiku Beatriz Gonzálezová Lópezová-Valcárcelová. „Klinické přínosy jsou celkově malé a není to moc povzbudivý pohled na to, jak postupuje boj proti rakovině,“ řekla deníku El País.

Lepších výsledků dosahují léky, které jsou proplácené veřejným zdravotnickým systémem. To autoři považují za pozitivní zprávu. „Na druhé straně jsme zjistili, že přínos ohledně celkového dožití (pacientů) je často mizivý a že tu stále je významná část léků proplácených z veřejného zdravotnictví, jejichž klinický přínos nedosahuje takové úrovně, aby byl považován za relevantní,“ uvedl jeden z autorů studie Pelayo Nieto. K podobným výsledkům nedávno došli na základě amerických dat experti v jiné studii

Podle posledních údajů se výdaje španělského veřejného zdravotnictví na léky pro onkologickou léčbu v letech 2016 až 2021 zdvojnásobily na více než tři miliardy eur (zhruba 70 miliard korun). To bylo více než deset procent celkové útraty za léčiva a další zdravotnické výrobky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antarktida se mění českým vědcům pod nohama

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.
před 23 hhodinami

Předpovědět bouřku je mimořádně složité, vysvětluje meteorolog

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.
15. 6. 2025

Pravěcí obyvatelé Filipín byli vyspělí námořníci, odhalil výzkum

Nové archeologické výzkumy na filipínských ostrovech ukázaly, že zde před 35 tisíci lety žili lidé, kteří zvládali překonávat rozsáhlé plochy oceánu.
15. 6. 2025

Archeologové našli antický bufet. Servíroval drozdy

Mallorce dnes dominují turisté, před dvěma tisíci lety jí ale vládli Římané. Přivedli sem nejen své legie, ale také kulturu a kulinární návyky. Ty teď prozkoumal tým archeologů, který odkryl antické rychlé občerstvení.
14. 6. 2025
Načítání...