Méně než polovina nových léků proti rakovině měla výrazný přínos, uvádí španělská studie

Méně než polovina nových léků proti rakovině registrovaných ve Španělsku v posledních dvanácti letech měla relevantní účinky na zdraví či na dobu přežití pacientů. Uvádí to studie španělských vědců, na kterou upozornil deník El País. Jen desetina nových léků pak podle nich měla i pozitivní přínos pro kvalitu života nemocného.

Studie španělských vědců, kterou zveřejnil odborný časopis The European Journal of Health Economics, se zaměřila na účinky léků proti rakovině, které schválil španělský regulátor od roku 2010 do září loňského roku. Celkově se jednalo o 73 léků, které se využívaly v téměř dvou stech postupech při léčbě nádorů, které vytvářejí pevná ložiska. Výzkum nebral v potaz účinky na léčbu hematologických neboli „tekutých“ nádorů, například leukémie.

Podle analýzy dat, které sbírá španělské zdravotnictví, ve více než polovině léčebných postupů neměly nově registrované léky podstatný klinický dopad na zdraví pacienta. Ve více než 55 procentech léčebných postupů pak nové léky nevedly k prodloužení doby přežití pacienta. Léky registrované v posledních dvanácti letech podle studie prodloužily v průměru život pacientů o čtyři a půl měsíce. Podle autorů je velmi malý i přínos v případě kvality života pacientů. Ta se zvýšila jen v případě desetiny pacientů léčených s použitím nově registrovaných léčiv.

Nové léky jsou slibné, ale většinou spásu nepřinesou

Autoři studie považují přínos nově registrovaných léků proti rakovině za nízký. S tím souhlasí i přední odbornice na zdravotnickou ekonomiku Beatriz Gonzálezová Lópezová-Valcárcelová. „Klinické přínosy jsou celkově malé a není to moc povzbudivý pohled na to, jak postupuje boj proti rakovině,“ řekla deníku El País.

Lepších výsledků dosahují léky, které jsou proplácené veřejným zdravotnickým systémem. To autoři považují za pozitivní zprávu. „Na druhé straně jsme zjistili, že přínos ohledně celkového dožití (pacientů) je často mizivý a že tu stále je významná část léků proplácených z veřejného zdravotnictví, jejichž klinický přínos nedosahuje takové úrovně, aby byl považován za relevantní,“ uvedl jeden z autorů studie Pelayo Nieto. K podobným výsledkům nedávno došli na základě amerických dat experti v jiné studii

Podle posledních údajů se výdaje španělského veřejného zdravotnictví na léky pro onkologickou léčbu v letech 2016 až 2021 zdvojnásobily na více než tři miliardy eur (zhruba 70 miliard korun). To bylo více než deset procent celkové útraty za léčiva a další zdravotnické výrobky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 7 mminutami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 14 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 16 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 20 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...