Francouzští vědci v pondělí oznámili, že na Marsu v jeho dávné minulosti mohlo existovat prostředí, které bylo schopné vytvářet podzemní světy plné mikroskopických organismů. Pokud by ale tyto jednoduché formy života na Rudé planetě opravdu vznikly, změnily by atmosféru tak zásadně, že by vyvolaly marťanskou dobu ledovou a zanikly, tvrdí autoři studie.
Mars mohl být plný mikroskopického života, který se sám vyhubil, říká nová studie
„Život ve vesmíru je schopný přivodit si vlastní zánik,“ uvedl hlavní autor studie Boris Sauterey ze Sorbonny. „A to dokonce i tak jednoduchý život, jako jsou mikrobi.“
Ve studii v časopise Nature Astronomy Sauterey a jeho tým uvedli, že použili klimatické a terénní modely k vyhodnocení obyvatelnosti marťanské kůry před zhruba čtyřmi miliardami let, kdy byl Mars podle všeho pokrytý vodou, a nabízel tak zřejmě mnohem vhodnější podmínky pro život než v současnosti.
Předpokládají, že těsně pod povrchem planety se tehdy mohlo dařit mikrobům produkujícím vodík a metan. Měli totiž k dispozici na povrchu planety několik desítek centimetrů hlubokou vrstvu nezpevněné horniny hlíny, která je chránila před smrtícím zářením z vesmíru.
Život a smrt
Podle Sautereyho se Mars mohl hemžit těmito organismy všude, kde nebyl led; mladá planeta tehdy z hlediska mikroskopického života vypadala velmi podobně jako mladá Země. Jak ale napsal římský básník Horatius, „všechny nás čeká stejná noc a všichni půjdeme cestou smrti“. To čekalo i marsovské mikroorganismy.
Jejich existence způsobovala, že z řídké atmosféry Marsu začal mizet vodík. V důsledku toho klesla tamní teplota na 200 stupňů pod nulou a všechny organismy na povrchu nebo v jeho blízkosti se buď zahrabaly hlouběji ve snaze přežít, anebo vyhynuly.
Co zachránilo Zemi a život na ní? Zatímco Mars měl atmosféru bohatou na oxid uhličitý, na Zemi převažoval dusík, a to umožňovalo udržovat na planetě stabilnější podmínky. Výsledky výzkumu jsou „trochu chmurné, ale myslím, že jsou také velmi podnětné“, poznamenává Boris Sauterey, vnímá je ale jako výzvu pro lidstvo, aby přehodnotilo svoje chápání toho, jak se biosféra a planeta vzájemně ovlivňují.
Kde hledat život?
Studie ze Sorbonny odpovídá i modelům, které nedávno provedli vědci z institutu SETI vedení Kavehem Pahlevanem. Jejich práce naznačuje, že Mars se zrodil vlhký s teplými oceány a v této podobě existoval po celé miliony let. Atmosféra by tehdy byla hustá a převážně vodíková, což by sloužilo jako skleníkový plyn zadržující teplo, který byl nakonec transportován do vyšších nadmořských výšek a ztratil se ve vesmíru, uzavřel jeho tým.
Francouzská studie zkoumala klimatické vlivy možných mikrobů v době, kdy v atmosféře Marsu převládal oxid uhličitý, a proto ji nelze aplikovat na dřívější období, uvedl Pahlevan. „Z jejich studie ale jasně vyplývá, že pokud byl tento život na Marsu přítomen“ v tomto dřívějším období, „měl by významný vliv na převládající klima“, doplnil.
Tento život sice zřejmě na Marsu vyhynul, mohli po něm ale zbýt poslední svědkové. Na Marsu jsou dodnes místa, kde jsou dodnes podmínky, jež by jeho existenci mohly umožňovat. Francouzští vědci navrhují podívat se podrobněji na neprozkoumanou planinu Hellas Planitu a kráter Jezero, kde v současné době rover NASA Perseverance sbírá horniny pro návrat na Zemi za deset let.
