Globální obchod s rybami bude letos rekordní – především kvůli vysokým cenám oblíbených ryb, jako je losos. Pro obchod s rybami to sice může vypadat pozitivně, ve skutečnosti se však pod povrchem skrývá závažný problém.
U lososů stouply ceny loni na nový rekord kvůli výskytu parazita, kterému se říká mořská veš a který se objevil v Norsku. Tento tvor od té doby narušil provoz řady lososích farem po celém světě. V současné době se parazit objevil už v USA, Kanadě, Skotsku, Norsku a Chille, což jsou všechno ti největší dodavatelé lososů na světě. Důsledkem byl růst ceny lososa až o padesát procent.
Výše zmíněné mořské vši jsou drobní korýši, kteří lososům škodí. Jsou velcí jako tabletka paralenu, ti největší mají kolem 15 milimetrů. Správně se jmenuje příchytka a rok od roku způsobuje větší škody. Dříve byly pokládány za téměř neškodné, problém se objevil teprve v okamžiku, kdy začalo přibývat farem, kde se lososi chovají „průmyslově“. Tamní podmínky jsou pro množení vší ideální, takže od té doby se šíří mezi lososy, kteří žijí ve volné přírodě.
Problém pro chovné i divoké lososy
Divocí lososi totiž táhnou kolem těchto farem – v místech, kde farmy fungují, jsou tak úzké fjordy, že se jim lososi nemohou vyhnout. Koncentrace vší je v jejich okolí přitom až 30000krát vyšší než ve volné přírodě, lososi se jimi tedy snadno nakazí – dopady parazita na chovné i divoké populace jsou drtivé. Vši jsou pro lososy zcela smrtící. Několik studií prokázalo, že stačí jeden až dva paraziti a už to způsobí smrt lososa.
Vši dělají lososům vlastně totéž, co jejich suchozemské příbuzné lidem – odčerpávají jim živiny. Ryby tak nemají dostatek energie a zejména mladá zvířata nemají šanci přežít, umírá jich až 95 procent.
Lososí farmy se tomuto riziku brání, ale boj je nesmírně složitý a především nákladný. Vloni stála opatření proti vším kolem miliardy dolarů, přitom obrat všech lososích farem po celém světě je asi 12 miliard dolarů. „Musíme být rychlejší než evoluce vší,“ uvedl pro deník Independent Jake Elliot, majitel lososí farmy z USA.
Neporazitelná veš
Vši se jen tak porazit nedají, je potřeba kombinovat několik přístupů: jedním z nich jsou klasické pesticidy, dalším třeba moderní vylepšování genetických vlastností, které mají zaručit lepší odolnost ryb. Experimentuje se dokonce s takovými postupy, jako je omývání lososů v proudech teplé vody, která má vši spláchnout z jejich těl, anebo podvodní lasery, které by mohly korýše úplně zničit. Lasery sice fungují skvěle, ale jsou příliš drahé.
Samotná chemie nezabírá, a to ani když farmáři nezvyšují jejich množství – parazité se jim dokáží nečekaně rychle přizpůsobit, stávají se vůči nim odolní. V menších chovech se zatím ukázala biologická zbraň, chov hranáčovitých ryb, jimž mořské vši chutnají a živí se jimi.
Nejhůře postižené Norsko nyní hledá řešení v nových klecích na lososy. Místo klasických klecí začali využívat nové, které mají tvar vejce, a mohou šíření vší zabránit. Zatím je ale nutné smířit se s tím, že lososů bude ubývat a ceny ještě porostou.
Rybí farmy jako budoucnost zemědělství
Podle konzultační společnosti Boston Consulting Group (BCG) u producentů lososů činily od roku 2012 celkové výnosy akcionářů, tedy kombinace růstu ceny akcií a dividend, 45 až 60 procent. U největšího producenta lososů činila v posledních pěti letech průměrná roční návratnost 47 procent. V případě celého zemědělského sektoru to bylo jen sedm procent. To přimělo mnoho zemědělských firem expandovat do produkce ryb.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) očekává, že produkce ryb bude pokračovat v růstu právě díky akvakultuře. Do roku 2026 má globální produkce ryb z akvakulturních chovů vzrůst o třetinu. „Celosvětová akvakulturní produkce by měla v roce 2025 poprvé překonat hranici 100 milionů tun a do roku 2026 dosáhnout 102 milionů tun,“ uvedla FAO.
