Roku 2009 určila skupina vědců osm milníků, které by lidstvo nemělo ve vlastním zájmu překročit, pokud chce, aby Země zůstala obyvatelná. Patřila mezi ně mimo jiné dostupnost pitné vody, ochrana přírodních oblastí, úroveň znečištění, funkční ozonová vrstva nebo změna klimatu. Nová zpráva v Nature tvrdí, že sedm z nich už bylo na celé planetě nebo ve velkých částech Země překročeno. Výrazné překonání limitů, které jsou nutné pro udržitelnost a bezpečnost globálního ekosystému, hrozí řadou katastrofických změn.
Lidstvo překročilo většinu limitů zaručujících obyvatelnost Země, varuje studie v Nature
„Jsme velkou součástí problému a musíme být velkou součástí řešení,“ uvedla spoluautorka studie Noelia Zafraová. Někteří lidé však podle ní ke klimatické krizi přispívají více, zatímco jiní čelí jejím důsledkům.
To je třeba případ emisí. Jejich nárůst se datuje od počátku průmyslové revoluce a jsou za něj zodpovědní její hlavní protagonisté – Evropa a Severní Amerika. Dokonce i nyní, kdy začínají velký podíl odpovědnosti přebírat rozvíjející se země, jako je Čína, pochází polovina emisí skleníkových plynů od deseti procent nejbohatší světové populace.
Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila přijatelný nárůst průměrné globální teploty na 1,5 stupně. Pokud tuto hranici lidstvo překročí, rizika budou velmi vysoká. Vědci odhadují, že teplota již vzrostla v průměru o 1,2 stupně.
Dalším z mezníků je ten, který se týká části planety, jež si ještě zachovává svůj původní stav. Vědci tvrdí, že padesát až šedesát procent povrchu Země by mělo zůstat bez chovu dobytka, bez zemědělství, bez těžby nebo jakýchkoli jiných lidských zásahů. „V současné době se pohybujeme na pětačtyřiceti až padesáti procentech. Tedy těsně pod touto hranicí,“ poznamenal spoluautor zprávy David Obura.
Podle studie už nyní dochází na třetině planety k nadměrnému čerpání povrchových vodních zdrojů. Pokud jde o znečištění ovzduší způsobené emisemi například ze spalovacích motorů či průmyslu, limit ještě není v celosvětovém měřítku překročen. V různých oblastech planety, například v jihovýchodní Asii, však překonán již byl.
Další problémy se hromadí
Zpráva přiznává, že opomíjí problémy, jako je okyselování oceánů, hromadění plastů a mikroplastů, dlouhodobě působící chemické látky nebo antibiotika. Autoři tvrdí, že se jedná o hrozby, které dosud nebyly dostatečně prozkoumány.
Podle Zafraové existuje „okno příležitosti“ pro transformaci. „Je stále možná. Vyžaduje to však velmi, velmi rychlou akci. A nebude stačit pouhá dekarbonizace globálního energetického systému,“ uvedla.
