Lidem, kteří prodělali covid, by mohla stačit jedna dávka mRNA vakcíny, tvrdí studie

Nová americká studie tvrdí, že lidé, kteří prodělali covid, by nemuseli dostávat druhou dávku mRNA vakcíny proti této nemoci. Po první injekci totiž mají víc protilátek než ti, kteří nemoc neměli, ale dostali dvě dávky této vakcíny.

„Myslím, že už jsem měl covid, opravdu potřebuji dvě dávky vakcíny?“ Tohle je otázka, kterou si po celém světě pokládají miliony lidí. Oficiální odpověď zatím zní, že by tito lidé měli dostat zcela normálně obě dávky – přibývá ale důkazů, že by mohla stačit jen jedna. Další argumenty přinesla nová studie, která analyzovala účinky očkování vakcínou společností Pfizer/BioNTech.

Výzkum tvrdí, že lidé, kteří byli v minulosti nakaženi virem SARS-CoV-2, mohou k získání silné imunity potřebovat pouze jednu dávku vakcíny společnosti Pfizer/BioNTech.

Autoři uvedli, že „pozorovali vyšší hladiny protilátek proti SARS-CoV-2 u dříve infikovaných osob po jedné dávce vakcíny Pfizer ve srovnání s osobami, které nebyly nakaženy, po dvou dávkách.“ Výzkum, který analyzoval data pacientů a očkovaných ve Spojených státech, vedl profesor James Moy z oddělení alergologie a imunologie na Rush University Medical Center v Chicagu.

Podle výzkumu navíc podání druhé dávky vakcíny Pfizer dříve nakaženým osobám přispělo k dalšímu zvýšení hladiny protilátek jen velmi málo, „což naznačuje, že u této skupiny může být přijatelná jedna dávka“.

Moyova skupina tedy uvedla, že „osoby s dokumentovanou předchozí infekcí covidem mohou být dostatečně chráněny před opětovnou infekcí po podání jedné dávky mRNA vakcíny“. Je to podle nich velmi důležité, prototože by to mohlo uvolnit dostupnost milionů dalších dávek.

Mohlo by být víc dávek pro ostatní

Studie nebyla zásadní svým rozsahem, ale jednoznačností svých výsledků – a také tím, že je součástí stále rozsáhlejší mozaiky dalších menších prací, které dospívají ke stejnému závěru.

Její autoři zdůrazňují, že předchozí infekce covidem sama o sobě není spolehlivou ochranou proti této nemoci. Zejména u osob, které prodělaly covid již dříve, na začátku pandemie, byla hladina protilátek dost nízká – jedna dávka mRNA vakcíny ale dokázala jejich hodnotu zvýšit na třicetinásobek. Druhá dávka vakcíny už toto číslo zvýšila jen minimálně.

Současně se ukázalo, že u lidí, kteří se s virem SARS-CoV-2 nikdy předtím nesetkali, byly k dosažení dobré úrovně ochranných protilátek prakticky vždy zapotřebí dvě dávky vakcíny. U této skupiny rostlo množství protilátek po druhé dávce oproti té první přibližně na desetinásobek.

„Značnou část lidí, kteří se bojí očkování, tvoří ti, kteří už dříve nemoc prodělali a nechápou, proč by se k nim mělo přistupovat úplně stejně jako k někomu bez předchozí imunity,“ vysvětlil profesor Amesh Adalja, který se na novém výzkumu nepodílel.

Nové údaje by podle něj měly být využité americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí k novým doporučením pro ty, kteří už nemoc prodělali, a umožnit, aby jim stačila jedna dávka dvoudávkové vakcíny k tomu, aby byli považováni za plně očkované. „To by mohlo zvýšit počet očkovaných osob a odstranit argumentaci skupin bojujících proti očkování, které tvrdí, že se ignoruje předchozí přirozená imunita,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...