Lidem, kteří prodělali covid, by mohla stačit jedna dávka mRNA vakcíny, tvrdí studie

Nová americká studie tvrdí, že lidé, kteří prodělali covid, by nemuseli dostávat druhou dávku mRNA vakcíny proti této nemoci. Po první injekci totiž mají víc protilátek než ti, kteří nemoc neměli, ale dostali dvě dávky této vakcíny.

„Myslím, že už jsem měl covid, opravdu potřebuji dvě dávky vakcíny?“ Tohle je otázka, kterou si po celém světě pokládají miliony lidí. Oficiální odpověď zatím zní, že by tito lidé měli dostat zcela normálně obě dávky – přibývá ale důkazů, že by mohla stačit jen jedna. Další argumenty přinesla nová studie, která analyzovala účinky očkování vakcínou společností Pfizer/BioNTech.

Výzkum tvrdí, že lidé, kteří byli v minulosti nakaženi virem SARS-CoV-2, mohou k získání silné imunity potřebovat pouze jednu dávku vakcíny společnosti Pfizer/BioNTech.

Autoři uvedli, že „pozorovali vyšší hladiny protilátek proti SARS-CoV-2 u dříve infikovaných osob po jedné dávce vakcíny Pfizer ve srovnání s osobami, které nebyly nakaženy, po dvou dávkách.“ Výzkum, který analyzoval data pacientů a očkovaných ve Spojených státech, vedl profesor James Moy z oddělení alergologie a imunologie na Rush University Medical Center v Chicagu.

Podle výzkumu navíc podání druhé dávky vakcíny Pfizer dříve nakaženým osobám přispělo k dalšímu zvýšení hladiny protilátek jen velmi málo, „což naznačuje, že u této skupiny může být přijatelná jedna dávka“.

Moyova skupina tedy uvedla, že „osoby s dokumentovanou předchozí infekcí covidem mohou být dostatečně chráněny před opětovnou infekcí po podání jedné dávky mRNA vakcíny“. Je to podle nich velmi důležité, prototože by to mohlo uvolnit dostupnost milionů dalších dávek.

Mohlo by být víc dávek pro ostatní

Studie nebyla zásadní svým rozsahem, ale jednoznačností svých výsledků – a také tím, že je součástí stále rozsáhlejší mozaiky dalších menších prací, které dospívají ke stejnému závěru.

Její autoři zdůrazňují, že předchozí infekce covidem sama o sobě není spolehlivou ochranou proti této nemoci. Zejména u osob, které prodělaly covid již dříve, na začátku pandemie, byla hladina protilátek dost nízká – jedna dávka mRNA vakcíny ale dokázala jejich hodnotu zvýšit na třicetinásobek. Druhá dávka vakcíny už toto číslo zvýšila jen minimálně.

Současně se ukázalo, že u lidí, kteří se s virem SARS-CoV-2 nikdy předtím nesetkali, byly k dosažení dobré úrovně ochranných protilátek prakticky vždy zapotřebí dvě dávky vakcíny. U této skupiny rostlo množství protilátek po druhé dávce oproti té první přibližně na desetinásobek.

„Značnou část lidí, kteří se bojí očkování, tvoří ti, kteří už dříve nemoc prodělali a nechápou, proč by se k nim mělo přistupovat úplně stejně jako k někomu bez předchozí imunity,“ vysvětlil profesor Amesh Adalja, který se na novém výzkumu nepodílel.

Nové údaje by podle něj měly být využité americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí k novým doporučením pro ty, kteří už nemoc prodělali, a umožnit, aby jim stačila jedna dávka dvoudávkové vakcíny k tomu, aby byli považováni za plně očkované. „To by mohlo zvýšit počet očkovaných osob a odstranit argumentaci skupin bojujících proti očkování, které tvrdí, že se ignoruje předchozí přirozená imunita,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 16 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...