Lidé odmítající očkování nejčastěji nevěřili vědě. Prokazuje to výzkum ve 23 zemích

Rozsáhlá vědecká studie popsala, jak se ve 23 zemích celého světa měnila ochota nechat se očkovat proti covidu. Výzkum také ukázal, jaké faktory měly nejsilnější vliv na to, že lidé vakcínu odmítali nebo nad ní váhali.

Pandemie covidu-19 má i nadále dopad na každodenní život, včetně fungování zdravotnického systému. A to přes existenci a dostupnost vakcín, které prokazatelně účinně snižují riziko úmrtí a závažných onemocnění. Přesto se jim spousta lidí po celém světě snažila a stále snaží vyhýbat.

Jako faktory, které přispívají k neochotě nechat se proti covidu očkovat, se nejčastěji uváděly nepravdivé představy o bezpečnosti, účinnosti a rizicích vakcíny, ale také nedůvěra v instituce odpovědné za očkovací kampaně. Detailně to nyní prozkoumala studie, která zjišťovala, jak a proč lidé s očkováním váhali – a to ve 23 zemích celého světa, vždy na reprezentativním vzorku tisíce osob. Vědci to řešili dvakrát, nejprve v červnu 2020 a pak přesně o rok později. 

Základním poznatkem studie je, že roku 2021 více než tři čtvrtiny (75,2 procent) z 23 tisíc respondentů uvedli, že vakcínu přijímají. Bylo to zvýšení o čtyři procenta proti stavu o rok dříve. Ve všech zemích přitom bylo váhání s očkováním spojeno s nedostatečnou důvěrou v bezpečnost a vědecké poznatky o vakcíně a se skepticismem ohledně její účinnosti. Ukázalo se také, že lidé váhající s očkováním se současně velmi intenzivně bránili povinnému dokladu o očkování.

Většinově se tedy lidé po celém světě začali k očkování přichylovat a věřili mu čím dál více. Několik zemí ale mělo opačný trend, konkrétně Jihoafrická republika, Spojené státy, Nigérie a Rusko. Právě Rusko bylo také zemí, kde vůbec nejvíce lidí s očkováním váhalo – bylo to 48,4 procenta lidí.

Naopak absolutní samozřejmost, nad kterou se ani nemusí přemýšlet, představovala vakcína v Číně, kde o očkování pochybovala jen 2,4 procenta populace. Velmi vysoké důvěře se vakcína proti covidu těšila také ve Velké Británii a Kanadě.

Nestačilo to

Autoři studie upozorňují, že tato čísla potvrzují, že až na výjimky tato deklarovaná důvěra nemohla stačit k tomu, aby se naočkovalo dostatečné množství lidí, což by pomohlo pandemii během roku 2021 potlačit na snesitelnou úroveň bez nutnosti dalších protiepidemických opatření.

Studie potvrdila také další důležitý předpoklad. Vůbec nejsilnějším argumentem pro nedůvěru v očkování byla systematická nedůvěra ve vědu, výzkum a vůbec ve vědeckou metodu poznávání světa. 

Významný vliv hráli také zdravotníci – ve většině zemí lidé uváděli, že právě kontakt se zaměstnancí ve zdravotnictví je dokázal nejčastěji přimět změnit negativní pohled na očkování na pozitivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 13 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 18 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 18 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...