Lidé mají zřejmě obdobu zimního spánku. REM fáze v této době trvá déle, ukázal výzkum

Nelichotivé poznámky na adresu lidí, kteří v zimě mají problém vylézt z postele, podle vědců možná nejsou namístě. Nový výzkum naznačuje, že lidé v chladných měsících sice nehibernují, ale možná potřebují více spánku, a měli by proto své návyky uzpůsobit tomuto ročnímu období.

Analýza lidí, kteří se zúčastnili spánkové studie, ukázala, že v zimě zřejmě zažívají delší úseky takzvané REM fáze spánku, která je bohatá na sny, a to zhruba o 30 minut. Tato fáze, kterou charakterizují také rychlé pohyby očí, přímo souvisí s cirkadiálními hodinami ovlivňovanými změnou světla.

Podle vědců byla celková doba spánku v zimě zhruba o hodinu delší než v létě, ale tento výsledek nepovažovali za statisticky významný.

I u městské populace, u které se předpokládá méně kvalitní spánek, lidé v zimě zažívají delší REM fázi než v létě. V nejchladnějších měsících roku ale lidé také nespí tak hluboce jako například na podzim, vyplynulo rovněž z výzkumu.

Pokud by se výsledky studie podařilo zopakovat u lidí se zdravým spánkovým cyklem, poskytlo by to první důkaz o potřebě přizpůsobit spánkové návyky ročním obdobím. Například tím, že by se v chladnějších a tmavších měsících chodilo spát o něco dříve.

Člověk je bytost sezonní

„Sezonnost je všudypřítomná u všech živých bytostí na této planetě. Přestože přes zimu podáváme nezměněné výkony, lidská fyziologie se v únoru nebo březnu snižuje a člověk má pocit, že ‚běží naprázdno‘,“ řekl spoluautor studie Dieter Kunz. „Obecně platí, že společnosti musí přizpůsobit spánkové návyky včetně délky a načasování spánku ročnímu období, nebo přizpůsobit školní a pracovní rozvrhy sezonním potřebám,“ dodal.

Během REM fáze se zvyšuje mozková aktivita, lidem se mohou zdát sny a za noc se několikrát opakuje. Spánkový cyklus má čtyři fáze, které se u lidí v noci opakují čtyřikrát až šestkrát.

Výzkumníci uznávají, že výsledky jejich studie by bylo třeba ověřit u lidí bez potíží se spánkem, ale sezonní změny podle nich u zdravé populace mohou být ještě větší.

Jak studie probíhala

Tým vědců zkoumal 292 lidí, kteří podstoupili spánkové studie zvané polysomnografie. Ty se pravidelně provádějí u pacientů, kteří mají potíže se spánkem. Jsou požádáni, aby spali přirozeně ve speciální laboratoři bez budíku, a lze sledovat kvalitu a typ spánku i jeho délku. Po vyloučení osob užívajících léky ovlivňující spánek, technických chyb a těch, kteří mohli vynechat první fázi REM, zůstalo v nové studii 188 pacientů.

Vzorek je sice menší, ale takto náročných výzkumů je to běžné – pokud studie odhalí problémy, tak se pak výzkum buď rozšíří na větší vzorek osob, anebo se zlepší metodologie výzkumu, aby přinesla ještě více dat – například se osoby sledují delší dobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.