Lidé mají zřejmě obdobu zimního spánku. REM fáze v této době trvá déle, ukázal výzkum

Nelichotivé poznámky na adresu lidí, kteří v zimě mají problém vylézt z postele, podle vědců možná nejsou namístě. Nový výzkum naznačuje, že lidé v chladných měsících sice nehibernují, ale možná potřebují více spánku, a měli by proto své návyky uzpůsobit tomuto ročnímu období.

Analýza lidí, kteří se zúčastnili spánkové studie, ukázala, že v zimě zřejmě zažívají delší úseky takzvané REM fáze spánku, která je bohatá na sny, a to zhruba o 30 minut. Tato fáze, kterou charakterizují také rychlé pohyby očí, přímo souvisí s cirkadiálními hodinami ovlivňovanými změnou světla.

Podle vědců byla celková doba spánku v zimě zhruba o hodinu delší než v létě, ale tento výsledek nepovažovali za statisticky významný.

I u městské populace, u které se předpokládá méně kvalitní spánek, lidé v zimě zažívají delší REM fázi než v létě. V nejchladnějších měsících roku ale lidé také nespí tak hluboce jako například na podzim, vyplynulo rovněž z výzkumu.

Pokud by se výsledky studie podařilo zopakovat u lidí se zdravým spánkovým cyklem, poskytlo by to první důkaz o potřebě přizpůsobit spánkové návyky ročním obdobím. Například tím, že by se v chladnějších a tmavších měsících chodilo spát o něco dříve.

Člověk je bytost sezonní

„Sezonnost je všudypřítomná u všech živých bytostí na této planetě. Přestože přes zimu podáváme nezměněné výkony, lidská fyziologie se v únoru nebo březnu snižuje a člověk má pocit, že ‚běží naprázdno‘,“ řekl spoluautor studie Dieter Kunz. „Obecně platí, že společnosti musí přizpůsobit spánkové návyky včetně délky a načasování spánku ročnímu období, nebo přizpůsobit školní a pracovní rozvrhy sezonním potřebám,“ dodal.

Během REM fáze se zvyšuje mozková aktivita, lidem se mohou zdát sny a za noc se několikrát opakuje. Spánkový cyklus má čtyři fáze, které se u lidí v noci opakují čtyřikrát až šestkrát.

Výzkumníci uznávají, že výsledky jejich studie by bylo třeba ověřit u lidí bez potíží se spánkem, ale sezonní změny podle nich u zdravé populace mohou být ještě větší.

Jak studie probíhala

Tým vědců zkoumal 292 lidí, kteří podstoupili spánkové studie zvané polysomnografie. Ty se pravidelně provádějí u pacientů, kteří mají potíže se spánkem. Jsou požádáni, aby spali přirozeně ve speciální laboratoři bez budíku, a lze sledovat kvalitu a typ spánku i jeho délku. Po vyloučení osob užívajících léky ovlivňující spánek, technických chyb a těch, kteří mohli vynechat první fázi REM, zůstalo v nové studii 188 pacientů.

Vzorek je sice menší, ale takto náročných výzkumů je to běžné – pokud studie odhalí problémy, tak se pak výzkum buď rozšíří na větší vzorek osob, anebo se zlepší metodologie výzkumu, aby přinesla ještě více dat – například se osoby sledují delší dobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Malá doba ledová způsobila v Transylvánii rozsáhlé společenské změny

I drobné klimatické změny mohou mít dalekosáhlé společenské dopady. Vědci sledovali v historických pramenech, jak ovlivnilo středověké ochlazování, označované za malou dobu ledovou, sedmihradskou (transylvánskou) společnost.
včera v 15:04

Vědci poprvé kvantově teleportovali logické hradlo

Nový úspěšný experiment kvantových fyziků z Oxfordu otevírá dveře praktickým možnostem kvantové teleportace. Vědcům se totiž poprvé povedlo přenést základ algoritmu.
včera v 13:13

Grónský ledovec může úplně roztát. Hranicí je oteplení o 3,4 stupně

Grónský ledový příkrov se v současnosti rozkládá na ploše více než 1,7 milionu kilometrů čtverečních a je největší zásobárnou sladké vody na severní polokouli. Od 80. let minulého století už ale ztratil více než bilion tun své celkové hmotnosti, přičemž v posledním desetiletí bylo tání šestkrát rychlejší. Nedávná studie zjistila, že v současnosti se z něj každou hodinu ztrácí v průměru třicet milionů tun ledu.
včera v 11:13

Astronauti z nezdařené mise Starlineru se vrátí na Zemi o dvanáct dní dříve

Dvojice astronautů, která od loňského června po problémech lodi Starliner nuceně zůstává na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se bude moci vrátit zpět na Zemi o dvanáct dní dříve, než se dosud plánovalo. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), napsala agentura Reuters.
včera v 10:05

Trumpova administrativa zasáhla do financování medicínského výzkumu

Americké univerzity a další výzkumné instituce dostanou nižší granty na biomedicínský výzkum. Podle dotčených institucí to omezí jejich schopnost plnit jejich roli, administrativa prezidenta Donalda Trumpa naopak věří, že se tím stane systém efektivnějším. V související žalobě ze strany dvou desítek států vydal federální soudce příkaz, kterým nová pravidla částečně zablokoval.
11. 2. 2025

Vědci zhodnotili zavírání škol za covidu v desítkách zemí. Výsledky jsou sporné

Měly se během pandemie zavírat školy? Neuškodilo to víc, než to pomohlo? Odpovědi na tyto otázky se budou hledat ještě roky, nyní přišli s částečnými výsledky australští vědci. Jsou podle nich velmi nejednoznačné.
11. 2. 2025

Vědci objevili nového obřího stejnonožce

Vědci objevili druh stejnonožce, který měří kolem třiceti centimetrů. Jméno Bathynomus vaderi dostal podle slavného napraveného padoucha z filmové série Star Wars Dartha Vadera, jehož helmu dle přírodovědců připomíná hlava mořského živočicha.
11. 2. 2025

Lidé domestikovali ovce v Turecku. Nesly s sebou civilizaci, ukázala studie

Ovce jsou pro lidský život nepostradatelné už víc než 11 tisíc let. Poskytují lidem maso, mléko a také vlnu. A přitom jsou nenáročné, samy toho moc nepotřebují a od člověka vyžadují jen ochranu před predátory. Nový genetický výzkum teď vystopoval původ jejich domestikace – a to do Turecka.
11. 2. 2025
Načítání...