O možnostech umělé inteligence se diskutuje ve světě stále více. Chatovací programy umožňují lidem, aby s ní vedli rozhovory, zkoumali její reakce i argumenty. Další projekty zase podle zadaných kritérií převádějí i absurdní představy do vizuální podoby. Svůj postoj k jejímu využití proto hledají například školy či pořadatelé fotografických soutěží.
Lidé emocemi vytvářejí nová díla, to umělá inteligence nedokáže, říká fotograf Vocelka
Fotograf Vocelka o umělé inteligenci a jejím úskalí (zdroj: ČT24)
Diskusi opět přiživil aktuální případ ze soutěže Sony World Photography Award, ve které v jedné z kategorií nečekaně zvítězil snímek vytvořený právě umělou inteligencí.
„Chtěl jsem zjistit, jestli jsou soutěže připravené na obrázky, které generuje umělá inteligence. A nejsou. Je důležité, aby si uvědomili, že takových snímků se bude objevovat mnohem víc a neměly by soutěžit mezi ostatními. Jsou to dvě naprosto odlišné věci,“ řekl k tomu německý fotograf Boris Eldagsen, který umělý snímek do soutěže přihlásil. Cenu odmítl a fotografii už v galerii vítězů nenajdete.
Zatímco fotografie zachycuje skutečnost, umělá inteligence tvůrcům rozvazuje ruce. Nemusí se omezovat výběrem prostředí, modelem, situací ani čekat na ten správný moment. Výraz obličeje, správné světlo nebo kompozici. Vše zajistí software.
„Krása tvorby pomocí umělé inteligence je v tom, že slovy popisujete, jak má vypadat požadovaný výsledek, který může být jednoduchý, nebo velice komplexní, a samo o sobě je to uměním,“ míní Eldagsen.
Zpravodajskou fotografii je nutno bránit, soudí Vocelka
Český fotograf a novinář Tomáš Vocelka byl přítomen na vyhlašování vítězů této soutěže a poznamenal, že to proběhlo bez většího povšimnutí. I proto, že nešlo o hlavní kategorii. Německý autor na případ upozornil až později.
Vocelka nepovažuje jeho přístup za vyložený podvod. Dílo Eldagsen přihlásil do kategorie „Open,“ kde je to podle českého tvůrce přípustné a kde jde o to ukázat směr mezi různými médii. „Bylo to v pořádku a podle pravidel soutěže,“ soudí Vocelka.
On sám se domnívá, že v současné chvíli se nemusejí umělé inteligence lidé bát, protože fotografují srdcem, dávají do tvorby emoce a vytvářejí věci, které ještě nevznikly. „Těm umělá inteligence nedokáže konkurovat,“ dodal. Naopak velký problém můžou mít ti, kteří dodávají snímky do fotobank. Vocelka upozornil, že „je nutno před tím bránit zpravodajskou fotografii“.
Překotný vývoj
Umělá inteligence ale nemusí tvořit jen obrázky. Jak se postavit k využití textů, které na základě zadání generuje, to v současnosti řeší školy i univerzity po celém světě. „Obáváme se, že skončíme s dětmi, které nebudou aktivní a nebudou pracovat na úkolech, jelikož budou nekriticky přebírat to, co chatboty vytvoří,“ uvedla předsedkyně Dánské asociace učitelů Ida Geertz-Jensenová.
Islandská univerzita dokonce prověřuje, jestli část diplomových prací už dnes namísto jejích studentů nevytvořila právě uměla inteligence. „Děje se to velice rychle. Umělá inteligence si hledá cestu do našeho světa. Přestože je tu teprve chvíli, postupuje to značným tempem a už nyní vidíme první následky,“ řekl k tomu děkan Fakulty inženýrství a přírodních věd Islandské univerzity Sigurður Magnús Garðarsson.
Vznikají také první galerie s uměleckými díly, která vzešla z útrob počítačů. Chatovací boty už nyní úspěšně využívá řada společností. Například podnikatel a vizionář Elon Musk ale upozorňuje, že umělá inteligence nezřídka jednoduše lže. Ať už kvůli zavádějícím podkladům, nebo špatnému zadání. Nekritické přejímání jejích výtvorů je, alespoň prozatím, velice riskantní.