Umělá inteligence dokončila Rembrandtovu Noční hlídku. Doplnila části, které v minulosti uřízli

Poprvé po více než třech staletích je možné vidět dílo Noční hlídka kompletní. Obrovský obraz, který vytvořil v roce 1642 nizozemský mistr Rembrandt van Rijn, byl v roce 1715 oříznut ze všech čtyř stran, aby se vešel mezi dvoje dveře na amsterdamské radnici. Muzeum Rijksmuseum nyní doplnilo chybějící části scény podle ranné kopie originálu, k napodobení Rembrandtova stylu pomohla umělá inteligence.

„Noční hlídka, jak je vystavena v Rijksmuseu, se vryla do naší kolektivní paměti. Díky této rekonstrukci nyní vidíme, že kompozice, jak ji namaloval Rembrandt, byla ještě dynamičtější. Je úžasné mít možnost vidět na vlastní oči Noční hlídku tak, jak ji Rembrandt zamýšlel,“ uvedl ředitel muzea Taco Dibbits.

Rozdíly mezi oběma verzemi jsou k vidění zde, vlevo je originál, vpravo umělou inteligencí vylepšená verze:

Muzeum rozšíření obrazu nazvalo Operace Noční hlídka a jeho průběh shrnulo ve videu, které je na jeho stránkách. Umělá inteligence na principu takzvané neuronové sítě si pod dohledem lidských expertů nastudovala ostatní Rembrandtovy obrazy. Pak Rembrandtův styl aplikovala na kopie ze 17. století od malíře Gerrita Ludense, která ukazuje, jak toto dílo původně vypadalo, ale nezachycuje dokonale Rembrandtův styl a barvy.

Podívejte se na verzi s vyznačenými změnami: 

Rekonstrukce Noční hlídky s vyznačenými změnami
Zdroj: rijksmuseum

Ludens zachytil původní nedochovanou podobu. V roce 1715 byl totiž při umisťování díla na amsterodamské radnici obraz oříznut na všech čtyřech stranách. V původní velikosti se totiž nevešel mezi dva sloupy, kam měl být umístěn. Na levé straně po oříznutí zmizely dvě postavy, na vrchní straně vrchol oblouku a dále pak balustráda a okraj schodu. 

Ludensova verze Noční hlídky
Zdroj: rijksmuseum

Milice v plné parádě

Noční hlídka je považována za Rembrandtovo nejambicióznější dílo. Před restaurováním byl obraz 4,5 metru široký, téměř čtyři metry vysoký a vážil 337 kilogramů. Vedle svých rozměrů budí respekt také dramatickým zachycením světla a pohybu. Zadavatelem malby byl starosta a vůdce amsterdamské občanské stráže Frans Banninck Cocq, který chtěl skupinový portrét svých milicí.

Vzácný obraz byl v minulosti opravován již několikrát. V roce 1975 přemohl ostrahu muzea muž s nožem na chleba, řízl do plátna a volal, že „to udělal pro Pána“. Obraz byl lehce poničen nožem už v roce 1911 a roku 1990 postříkán chemikálií.

  • Obraz přes jeho název nezachycuje noční scénu. Tento dojem vznikl díky tmavému nátěru, kterým byl obraz dodatečně natřen. Ve 40. letech 20. století byl při restauraci odstraněn a od té doby má obraz opět původní odstíny. Obraz tedy zachycuje scénu za dne.

Na stránkách Rijksmuseum se dá slavný obraz vidět online v extrémně vysokém rozlišení –⁠ má 44,8 gigapixelů. Virtuální návštěvníci díky tomu mohou pozorovat každý jednotlivý tah Rembrandtova štětce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 9 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 13 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 18 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...