Umělá inteligence dokončila Rembrandtovu Noční hlídku. Doplnila části, které v minulosti uřízli

Poprvé po více než třech staletích je možné vidět dílo Noční hlídka kompletní. Obrovský obraz, který vytvořil v roce 1642 nizozemský mistr Rembrandt van Rijn, byl v roce 1715 oříznut ze všech čtyř stran, aby se vešel mezi dvoje dveře na amsterdamské radnici. Muzeum Rijksmuseum nyní doplnilo chybějící části scény podle ranné kopie originálu, k napodobení Rembrandtova stylu pomohla umělá inteligence.

„Noční hlídka, jak je vystavena v Rijksmuseu, se vryla do naší kolektivní paměti. Díky této rekonstrukci nyní vidíme, že kompozice, jak ji namaloval Rembrandt, byla ještě dynamičtější. Je úžasné mít možnost vidět na vlastní oči Noční hlídku tak, jak ji Rembrandt zamýšlel,“ uvedl ředitel muzea Taco Dibbits.

Rozdíly mezi oběma verzemi jsou k vidění zde, vlevo je originál, vpravo umělou inteligencí vylepšená verze:

Muzeum rozšíření obrazu nazvalo Operace Noční hlídka a jeho průběh shrnulo ve videu, které je na jeho stránkách. Umělá inteligence na principu takzvané neuronové sítě si pod dohledem lidských expertů nastudovala ostatní Rembrandtovy obrazy. Pak Rembrandtův styl aplikovala na kopie ze 17. století od malíře Gerrita Ludense, která ukazuje, jak toto dílo původně vypadalo, ale nezachycuje dokonale Rembrandtův styl a barvy.

Podívejte se na verzi s vyznačenými změnami: 

Rekonstrukce Noční hlídky s vyznačenými změnami
Zdroj: rijksmuseum

Ludens zachytil původní nedochovanou podobu. V roce 1715 byl totiž při umisťování díla na amsterodamské radnici obraz oříznut na všech čtyřech stranách. V původní velikosti se totiž nevešel mezi dva sloupy, kam měl být umístěn. Na levé straně po oříznutí zmizely dvě postavy, na vrchní straně vrchol oblouku a dále pak balustráda a okraj schodu. 

Ludensova verze Noční hlídky
Zdroj: rijksmuseum

Milice v plné parádě

Noční hlídka je považována za Rembrandtovo nejambicióznější dílo. Před restaurováním byl obraz 4,5 metru široký, téměř čtyři metry vysoký a vážil 337 kilogramů. Vedle svých rozměrů budí respekt také dramatickým zachycením světla a pohybu. Zadavatelem malby byl starosta a vůdce amsterdamské občanské stráže Frans Banninck Cocq, který chtěl skupinový portrét svých milicí.

Vzácný obraz byl v minulosti opravován již několikrát. V roce 1975 přemohl ostrahu muzea muž s nožem na chleba, řízl do plátna a volal, že „to udělal pro Pána“. Obraz byl lehce poničen nožem už v roce 1911 a roku 1990 postříkán chemikálií.

  • Obraz přes jeho název nezachycuje noční scénu. Tento dojem vznikl díky tmavému nátěru, kterým byl obraz dodatečně natřen. Ve 40. letech 20. století byl při restauraci odstraněn a od té doby má obraz opět původní odstíny. Obraz tedy zachycuje scénu za dne.

Na stránkách Rijksmuseum se dá slavný obraz vidět online v extrémně vysokém rozlišení –⁠ má 44,8 gigapixelů. Virtuální návštěvníci díky tomu mohou pozorovat každý jednotlivý tah Rembrandtova štětce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 4 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 6 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 12 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...