Umělá inteligence dokončila Rembrandtovu Noční hlídku. Doplnila části, které v minulosti uřízli

Poprvé po více než třech staletích je možné vidět dílo Noční hlídka kompletní. Obrovský obraz, který vytvořil v roce 1642 nizozemský mistr Rembrandt van Rijn, byl v roce 1715 oříznut ze všech čtyř stran, aby se vešel mezi dvoje dveře na amsterdamské radnici. Muzeum Rijksmuseum nyní doplnilo chybějící části scény podle ranné kopie originálu, k napodobení Rembrandtova stylu pomohla umělá inteligence.

„Noční hlídka, jak je vystavena v Rijksmuseu, se vryla do naší kolektivní paměti. Díky této rekonstrukci nyní vidíme, že kompozice, jak ji namaloval Rembrandt, byla ještě dynamičtější. Je úžasné mít možnost vidět na vlastní oči Noční hlídku tak, jak ji Rembrandt zamýšlel,“ uvedl ředitel muzea Taco Dibbits.

Rozdíly mezi oběma verzemi jsou k vidění zde, vlevo je originál, vpravo umělou inteligencí vylepšená verze:

Muzeum rozšíření obrazu nazvalo Operace Noční hlídka a jeho průběh shrnulo ve videu, které je na jeho stránkách. Umělá inteligence na principu takzvané neuronové sítě si pod dohledem lidských expertů nastudovala ostatní Rembrandtovy obrazy. Pak Rembrandtův styl aplikovala na kopie ze 17. století od malíře Gerrita Ludense, která ukazuje, jak toto dílo původně vypadalo, ale nezachycuje dokonale Rembrandtův styl a barvy.

Podívejte se na verzi s vyznačenými změnami: 

Rekonstrukce Noční hlídky s vyznačenými změnami
Zdroj: rijksmuseum

Ludens zachytil původní nedochovanou podobu. V roce 1715 byl totiž při umisťování díla na amsterodamské radnici obraz oříznut na všech čtyřech stranách. V původní velikosti se totiž nevešel mezi dva sloupy, kam měl být umístěn. Na levé straně po oříznutí zmizely dvě postavy, na vrchní straně vrchol oblouku a dále pak balustráda a okraj schodu. 

Ludensova verze Noční hlídky
Zdroj: rijksmuseum

Milice v plné parádě

Noční hlídka je považována za Rembrandtovo nejambicióznější dílo. Před restaurováním byl obraz 4,5 metru široký, téměř čtyři metry vysoký a vážil 337 kilogramů. Vedle svých rozměrů budí respekt také dramatickým zachycením světla a pohybu. Zadavatelem malby byl starosta a vůdce amsterdamské občanské stráže Frans Banninck Cocq, který chtěl skupinový portrét svých milicí.

Vzácný obraz byl v minulosti opravován již několikrát. V roce 1975 přemohl ostrahu muzea muž s nožem na chleba, řízl do plátna a volal, že „to udělal pro Pána“. Obraz byl lehce poničen nožem už v roce 1911 a roku 1990 postříkán chemikálií.

  • Obraz přes jeho název nezachycuje noční scénu. Tento dojem vznikl díky tmavému nátěru, kterým byl obraz dodatečně natřen. Ve 40. letech 20. století byl při restauraci odstraněn a od té doby má obraz opět původní odstíny. Obraz tedy zachycuje scénu za dne.

Na stránkách Rijksmuseum se dá slavný obraz vidět online v extrémně vysokém rozlišení –⁠ má 44,8 gigapixelů. Virtuální návštěvníci díky tomu mohou pozorovat každý jednotlivý tah Rembrandtova štětce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 6 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 8 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
včera v 09:02

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled