Světový fond na ochranu přírody (WWF) představil nová doporučení pro zdravé a udržitelné stravovací návyky ve střední Evropě. Udržitelný jídelníček vypracovaný environmentální organizací má nejen odpovídat národním nutričním standardům, ale zároveň efektivně snižuje ekologickou stopu stravování Středoevropanů.
Jídelníček nazvaný Livewell původně vznikl ve Velké Británii, ale experti z WWF ho upravili tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Poskytuje konkrétní rady ohledně sestavování udržitelného jídelníčku tak, aby se podařilo do roku 2030 splnit cíle pařížské klimatické dohody.
Zpráva Zdravý talíř, Zdravá planeta zdůrazňuje, že individuální volby jídelníčku mají velký dopad na životní prostředí i klima. Přináší doporučení, která mohou výrazně snížit emise a omezit ztrátu biologické rozmanitosti a zároveň podpořit přechod k zemědělským postupům šetrným k přírodě. „Dosažení zdravé a udržitelné stravy je reálné v rámci stávajících společenských zvyklostí, a to bez nutnosti dodatečných nákladů,“ tvrdí autoři.
Jak vypadá jídelníček pro jednadvacáté století
Navrhovaný jídelníček je podle nich flexibilní a zahrnuje pestrou škálu potravin. Obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin a umírněné množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na konzumaci celozrnných potravin a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako vysoce zpracovaných potravin.
Argumentem pro vznik nového jídelníčku je fakt, že podle WWF česká populace zatím zdravě nejí. Například konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Je alarmující, že přibližně polovina všech úmrtí v regionu je způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnější je strava, upozorňuje zpráva. Při zlepšení zdravotního stavu české populace by se 65letí Češi mohli v budoucnu cítit a užívat si stejně kvalitního života jako dnešní 55letí, dodává.
„Lidstvo čelí trojí výzvě: jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny a zároveň udržet globální oteplování na 1,5 stupně Celsia a zastavit úbytek přírody. Potraviny, které konzumujeme, a jejich náročný způsob výroby, přispívají k úbytku přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,” říká Irene Lucius, regionální ředitelka ochrany přírody WWF-CEE. „Zdraví planety je úzce spjato s naším zdravím. Upřednostňování rostlinné stravy a zároveň omezení spotřeby masa je zásadní jak pro nás, tak pro naši planetu,“ zdůrazňuje.
Způsob stravování není jen otázkou osobních preferencí. Výběr potravin je silně ovlivňován tím, co je k dostání, co je cenově dostupné a jakým způsobem se s potravinami obchoduje. Nejúčinnější politické změny jsou podle WWF ty, které se zaměřují na potravinové prostředí a zajišťují, aby měl každý občan přístup ke zdravým a udržitelným potravinám a mohl si je dovolit, nespoléhají se pouze na individuální volbu.
Nemrhat
Stejně důležité jako mít vhodnější jídelníček, je potravinami nemrhat. Na to upozornila nedávno rozsáhlá studie vědců z Mendelovy univerzity v Brně, kteří analyzovali odpad devíti stovek domácností v Brně na sídlištích, ve vilové i venkovské zástavbě a přímo zkoumali množství potravin v popelnicích. Ze studie vyplývá, že jeden Čech vyhodí průměrně 33 kilogramů potravin ročně. Lidé ale při dotazování tvrdili, že vyhazují potravin mnohem méně. Jejich subjektivní odhad byl podle vědců zhruba poloviční – asi 15,4 kilogramu za rok.
Podobně zaměřený výzkum před rokem vydala také Akademie věd. Její výzkumníci množství vyhozených potravin vypočítali na základě průzkumu mezi více než osmi sty respondenty, kteří odpovídali na otázky, jaké množství konkrétních potravin vyhodí za jeden den.
Z těchto výsledků vyplynulo, že jedna osoba ročně vyhodí v průměru zhruba 15,3 kilogramu potravin a domácnost 35,7 kilogramu. Nejvíce se přitom vyhazují hotové pokrmy, čerstvé ovoce, brambory, chléb a jiné pečivo.
