Levný kortikoid snižuje riziko úmrtí na covid-19, naznačuje výzkum z Oxfordu

Široce dostupný a levný lék dexametazon významně snižuje riziko úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19, zjistili britští vědci. Provedli studii, kdy zhruba dvěma tisícovkám pacientů podávali nízké dávky kortikoidu. Počet úmrtí u nemocných napojených na plicní ventilátory byl pak díky tomu o třetinu nižší než u lidí, kteří lék nedostali. Řada expertů je ale k výsledkům tohoto výzkumu zatím spíše skeptická.

Podle autorů studie jde o průlom v boji proti koronaviru, protože dexametazon by se mohl stát prvním léčebným přípravkem s prokázaným účinkem. Podle mluvčí českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbory Peterové jsou léky s dexametazonem běžně dostupné i v Česku.

Léčivá látka dexametazon je kortikoid s protizánětlivými účinky, který se používá například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách.

SÚKL uvádí dexametazon v přehledu léků, které jsou celosvětově testované na covid-19. Koncem května Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před plošným používáním kortikosteroidů u pacientů s covidem-19, protože jejich účinky nejsou prokázané a mohou být rizikové.

Z klinického testování, které provádí Oxfordská univerzita, však vyplynulo, že dexametazon pomáhá tlumit i nepřiměřenou a často smrtící reakci imunitního systému na nákazu koronavirem, které se říká cytokinová bouře.

Velká naděje, nedostatek informací

„Tohle je zatím první a jediný lék, který prokazatelně snižuje úmrtnost a snižuje ji významně. Je to obrovský průlom,“ uvedl jeden z členů výzkumného týmu, profesor Peter Horby. 

U pacientů připojených na dýchací přístroj kortikoid snižuje riziko úmrtí ze 40 na 28 procent, což znamená, že díky léku se dá zabránit úmrtí jednoho z osmi pacientů. U nemocných, kteří potřebují léčbu kyslíkem, se úmrtnost po podání léku snížila z 25 na 20 procent.

Podle serveru BBC to znamená, že v případě Británie mohla být celková bilance úmrtí o pět tisíc obětí nižší, pokud by lék od začátku epidemie dostali všichni rizikoví pacienti.

„Je tu jednoznačný přínos. Desetidenní léčba dexametazonem vyjde u jednoho pacienta zhruba na pět liber (150 korun). Záchrana jednoho lidského života tak vlastně stojí 35 liber. Tento lék je globálně dostupný,“ doplnil Martin Landray, další z odborníků, kteří výzkum provádějí.

Výhrady vůči novince vyjádřil odborný web Statnews, který se věnuje novinkám v medicíně. Podle něj ještě nebyla studie zveřejněna a také neprošla oponentským řízením, které by potvrdilo nebo vyvrátilo správnost výzkumu. Za nezodpovědné vyvolávání naděje považuje tyto informace i expert Atul Gawande, podle něhož je také třeba počkat na více informací. Své námitky už vyjádřili i čeští experti:

Podle autorů studie by nyní nemocnice měly podávat lék vážně nemocným pacientům s covidem neprodleně, pokud budou k léčbě indikováni. U lidí, kteří mají lehký průběh infekce, naproti tomu lék nijak nepomáhá a experti radí, aby si jej nakažení sami nekupovali.

Britský tým už od března ověřoval účinnost mnoha látek, mimo jiné i léku proti malárii hydroxychlorochin –⁠ ten v testech propadl. K užívání už doporučil protivirový přípravek remdesivir vyvinutý týmem firmy Gilead Sciences pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Podle dosavadních zjištění nesnižuje riziko úmrtí, pomáhá ale zkrátit dobu rekonvalescence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 13 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 15 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 15 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 20 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.