Levný kortikoid snižuje riziko úmrtí na covid-19, naznačuje výzkum z Oxfordu

Široce dostupný a levný lék dexametazon významně snižuje riziko úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19, zjistili britští vědci. Provedli studii, kdy zhruba dvěma tisícovkám pacientů podávali nízké dávky kortikoidu. Počet úmrtí u nemocných napojených na plicní ventilátory byl pak díky tomu o třetinu nižší než u lidí, kteří lék nedostali. Řada expertů je ale k výsledkům tohoto výzkumu zatím spíše skeptická.

Podle autorů studie jde o průlom v boji proti koronaviru, protože dexametazon by se mohl stát prvním léčebným přípravkem s prokázaným účinkem. Podle mluvčí českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbory Peterové jsou léky s dexametazonem běžně dostupné i v Česku.

Léčivá látka dexametazon je kortikoid s protizánětlivými účinky, který se používá například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách.

SÚKL uvádí dexametazon v přehledu léků, které jsou celosvětově testované na covid-19. Koncem května Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před plošným používáním kortikosteroidů u pacientů s covidem-19, protože jejich účinky nejsou prokázané a mohou být rizikové.

Z klinického testování, které provádí Oxfordská univerzita, však vyplynulo, že dexametazon pomáhá tlumit i nepřiměřenou a často smrtící reakci imunitního systému na nákazu koronavirem, které se říká cytokinová bouře.

Velká naděje, nedostatek informací

„Tohle je zatím první a jediný lék, který prokazatelně snižuje úmrtnost a snižuje ji významně. Je to obrovský průlom,“ uvedl jeden z členů výzkumného týmu, profesor Peter Horby. 

U pacientů připojených na dýchací přístroj kortikoid snižuje riziko úmrtí ze 40 na 28 procent, což znamená, že díky léku se dá zabránit úmrtí jednoho z osmi pacientů. U nemocných, kteří potřebují léčbu kyslíkem, se úmrtnost po podání léku snížila z 25 na 20 procent.

Podle serveru BBC to znamená, že v případě Británie mohla být celková bilance úmrtí o pět tisíc obětí nižší, pokud by lék od začátku epidemie dostali všichni rizikoví pacienti.

„Je tu jednoznačný přínos. Desetidenní léčba dexametazonem vyjde u jednoho pacienta zhruba na pět liber (150 korun). Záchrana jednoho lidského života tak vlastně stojí 35 liber. Tento lék je globálně dostupný,“ doplnil Martin Landray, další z odborníků, kteří výzkum provádějí.

Výhrady vůči novince vyjádřil odborný web Statnews, který se věnuje novinkám v medicíně. Podle něj ještě nebyla studie zveřejněna a také neprošla oponentským řízením, které by potvrdilo nebo vyvrátilo správnost výzkumu. Za nezodpovědné vyvolávání naděje považuje tyto informace i expert Atul Gawande, podle něhož je také třeba počkat na více informací. Své námitky už vyjádřili i čeští experti:

Podle autorů studie by nyní nemocnice měly podávat lék vážně nemocným pacientům s covidem neprodleně, pokud budou k léčbě indikováni. U lidí, kteří mají lehký průběh infekce, naproti tomu lék nijak nepomáhá a experti radí, aby si jej nakažení sami nekupovali.

Britský tým už od března ověřoval účinnost mnoha látek, mimo jiné i léku proti malárii hydroxychlorochin –⁠ ten v testech propadl. K užívání už doporučil protivirový přípravek remdesivir vyvinutý týmem firmy Gilead Sciences pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Podle dosavadních zjištění nesnižuje riziko úmrtí, pomáhá ale zkrátit dobu rekonvalescence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
včera v 10:00

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...