Léky na pálení žáhy mohou zvyšovat riziko alergií. Lepší je změnit jídelníček

Pálení žáhy a překyselení žaludku trápí mnoho lidí. Při problémech se kyselý obsah žaludku vrací zpět do jícnu, kde dráždí citlivou tkáň. Příčinou obtíží je stres, špatná strava a nevhodný pitný režim. Rakouští vědci nyní popsali souvislost mezi užíváním léků na překyselení žaludku a následným výskytem alergií. Vycházeli z celostátních záznamů zdravotních pojišťoven.

Ve studii publikované v odborném časopise Nature Communications se vědci zaměřili především na léky z kategorie inhibitory protonové pumpy (PPIs – proton pump inhibitors). Ty blokují vylučování kyseliny do žaludku a tím mírní pálení žáhy. Jsou velmi oblíbené mezi lidmi, kteří trpí stresem a s ním spojenými problémy se zažíváním.

Často jsou také předepisovány jako podpůrné prostředky při léčbě žaludečních problémů, protože napomáhají hojení poškozené žaludeční sliznice. V Rakousku je v roce 2013 lékaři předepsali 1 540 505 pacientům. Nejznámější látkou z této kategorie je omeprazol. Obsahuje ji například přípravek Losec a v České republice Helicid nebo Omeprazol Mylan.

Souvislost mezi užíváním léků a výskytem alergií

Vědci se zaměřili na pacienty, kterým byla v letech 2009 až 2013 předepsána léčiva na alergie po předchozím užívání léků na překyselený žaludek. „Korelace byla očividná,“ vysvětluje autorka studie Galateja Jordakieva. „Lidem, kteří užívali léčiva ze skupiny PPIs, byly následně dvakrát až třikrát častěji předepisovány léky na alergie.“

Možná souvislost mezi užíváním přípravků na překyselený žaludek a vznikem alergií byla přitom popsána již dříve na zvířecích modelech a menších sledovacích studiích. Až nyní byl ale proveden systematický epidemiologický výzkum – a byl opravdu rozsáhlý. Protože vycházel z údajů pojišťoven, zahrnoval 97 procent obyvatel Rakouska.

  • Korelace znamená vzájemný vztah mezi dvěma procesy nebo veličinami. Pokud se mezi dvěma procesy ukáže korelace, je pravděpodobné, že na sobě závisí, nelze z toho však ještě usoudit, že by jeden z nich musel být příčinou a druhý následkem.

Kde je problém?

Kyselé žaludeční šťávy hrají důležitou úlohu při trávení. Obsahují enzymy, které tráví proteiny v potravě. Žaludeční kyseliny také působí jako ochranná bariéra před bakteriemi a dalšími patogeny. Při dlouhodobém užívání léčiv na překyselení žaludku se však ochranná bariéra naruší, a alergeny tak mohou pronikat do trávicího traktu.

Vedoucí výzkumu Erika Jensen-Jarolimová proto varuje před jejich nekontrolovaným používáním: „Léky na překyselení žaludku by se neměly používat déle, než je nezbytně nutné. Narušují trávení proteinů, mění střevní mikroflóru a tím zvyšují riziko alergických reakcí.“ Navíc, léky ze skupiny PPIs léčí pouze symptomy, a ne původ onemocnění. „Při léčbě pálení žáhy by se tak lidé měli spíše zaměřit na změnu životního stylu a snížení stresu,“ dodává Jense-Jarolimová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 19 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...