Léky na pálení žáhy mohou zvyšovat riziko alergií. Lepší je změnit jídelníček

Pálení žáhy a překyselení žaludku trápí mnoho lidí. Při problémech se kyselý obsah žaludku vrací zpět do jícnu, kde dráždí citlivou tkáň. Příčinou obtíží je stres, špatná strava a nevhodný pitný režim. Rakouští vědci nyní popsali souvislost mezi užíváním léků na překyselení žaludku a následným výskytem alergií. Vycházeli z celostátních záznamů zdravotních pojišťoven.

Ve studii publikované v odborném časopise Nature Communications se vědci zaměřili především na léky z kategorie inhibitory protonové pumpy (PPIs – proton pump inhibitors). Ty blokují vylučování kyseliny do žaludku a tím mírní pálení žáhy. Jsou velmi oblíbené mezi lidmi, kteří trpí stresem a s ním spojenými problémy se zažíváním.

Často jsou také předepisovány jako podpůrné prostředky při léčbě žaludečních problémů, protože napomáhají hojení poškozené žaludeční sliznice. V Rakousku je v roce 2013 lékaři předepsali 1 540 505 pacientům. Nejznámější látkou z této kategorie je omeprazol. Obsahuje ji například přípravek Losec a v České republice Helicid nebo Omeprazol Mylan.

Souvislost mezi užíváním léků a výskytem alergií

Vědci se zaměřili na pacienty, kterým byla v letech 2009 až 2013 předepsána léčiva na alergie po předchozím užívání léků na překyselený žaludek. „Korelace byla očividná,“ vysvětluje autorka studie Galateja Jordakieva. „Lidem, kteří užívali léčiva ze skupiny PPIs, byly následně dvakrát až třikrát častěji předepisovány léky na alergie.“

Možná souvislost mezi užíváním přípravků na překyselený žaludek a vznikem alergií byla přitom popsána již dříve na zvířecích modelech a menších sledovacích studiích. Až nyní byl ale proveden systematický epidemiologický výzkum – a byl opravdu rozsáhlý. Protože vycházel z údajů pojišťoven, zahrnoval 97 procent obyvatel Rakouska.

  • Korelace znamená vzájemný vztah mezi dvěma procesy nebo veličinami. Pokud se mezi dvěma procesy ukáže korelace, je pravděpodobné, že na sobě závisí, nelze z toho však ještě usoudit, že by jeden z nich musel být příčinou a druhý následkem.

Kde je problém?

Kyselé žaludeční šťávy hrají důležitou úlohu při trávení. Obsahují enzymy, které tráví proteiny v potravě. Žaludeční kyseliny také působí jako ochranná bariéra před bakteriemi a dalšími patogeny. Při dlouhodobém užívání léčiv na překyselení žaludku se však ochranná bariéra naruší, a alergeny tak mohou pronikat do trávicího traktu.

Vedoucí výzkumu Erika Jensen-Jarolimová proto varuje před jejich nekontrolovaným používáním: „Léky na překyselení žaludku by se neměly používat déle, než je nezbytně nutné. Narušují trávení proteinů, mění střevní mikroflóru a tím zvyšují riziko alergických reakcí.“ Navíc, léky ze skupiny PPIs léčí pouze symptomy, a ne původ onemocnění. „Při léčbě pálení žáhy by se tak lidé měli spíše zaměřit na změnu životního stylu a snížení stresu,“ dodává Jense-Jarolimová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 13 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.