Lék proti obezitě v testech překvapil, pomohl nemocným snížit hmotnost

V nové klinické studii vědci testovali, jak účinný je lék proti obezitě. Výsledky jsou podle výzkumu natolik dobré, že by účinná látka mohla být možná ještě letos schválená.

Obezita je jednou z nejhorších epidemií moderní doby. Týká se dospělých i dětí, například v České republice jí trpí asi šestina dětí. Souvisí pak s celou řadou nemocí, od cukrovky po kardiologické problémy. Léčit ji je složité, změnit životní a stravovací návyky člověka může být prakticky nemožné. A na lék se čeká zatím marně, tedy možná jen doposud.

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Nature Medicine totiž naznačuje, že zkoumaný lék v klinické studii opravdu hmotnost snižuje, a to jednak velmi rychle a současně až nečekaně účinně a bez silných vedlejších účinků. Klinická studie společnosti Eli Lilly zjistila, že lidé, kteří lék užívali, za dobu konání studie podstatně zhubli na rozdíl od těch, kteří užívali placebo.

Jak funguje lék na obezitu

Účinná látka, kterou vědci vyzkoušeli, se jmenuje tirzepatid a její hlavní výhodou je, že se už dnes na léčbu využívá. Ví se tedy dobře o jejích možných vedlejších účincích. Lékaři s ní už déle než rok léčí cukrovku druhého typu.

Funguje tak, že v sobě kombinuje dvě uměle vyrobené verze hormonů, které jsou důležité pro řízení metabolismu – GLP-1 a GIP. Jako lék na obezitu to zatím není schválené, ale očekává se, že po úspěchu této studie by jej americké úřady schválit měly, a to zřejmě ještě na přelomu roku. 

Tato studie není jediná, která účinnost látky potvrdila. Už dříve menší výzkumy odhadovaly její účinnost asi na dvacet procent – to je procento hmotnosti, kterou pomohla testovaným lidem shodit. Výzkum zveřejněný v Nature Medicine prokázal ale ještě o něco lepší výsledky.

Vědci v ní testovali, jak budou lidé na lék reagovat, pokud nejprve podstoupí „intenzivní intervenci životního stylu“ – tedy změní svůj životní styl směrem ke zdravějšímu. To bylo spojené se změnou jídelníčku k méně kaloriím a s kvalitním cvičením. Zúčastnilo se jí víc než pět stovek lidí s nadváhou a obezitou, kteří během dvanáctitýdenního programu úspěšně zhubli alespoň pět procent své hmotnosti.

Půlka z nich následně dostala tirzepatid, druhá polovina placebo. Ani lékaři ani léčení přitom netušili, kdo obdržel účinnou a kdo neúčinnou léčbu. Užívali je pak 72 týdnů. 

Účinnost

Na konci studie zhubnula skupina léčená tirzepatidem v průměru o 25 procent, skupina s placebem jen o 4,8 procenta. Obě skupiny přitom začínaly přípravek brát teprve potom, co se změnou jídelníčku a s cvičením zhubly o pět procent – to znamená, že bez léku si lidé většinou nedokázali získané zlepšení udržet. Skupina s placebem dokonce o část získaného úspěchu přišla.

Nežádoucí účinky spojené s lékem byly podobné těm, které se vyskytly už v předchozích studiích: většinou se jednalo o mírné až střední problémy se zažíváním, nejčastěji se jednalo o nevolnost, zvracení a průjem.

Tyto studie mohly sledovat jen krátkodobé vedlejší účinky. Dlouhodobá rizika těchto léků, které by většina pacientů zřejmě musela užívat doživotně, se stále zkoumají, stejně jako jejich další potenciální přínosy. Nedávné studie totiž například zjistily, že jiný testovaný lék na obezitu může snížit výskyt srdečních problémů a onemocnění ledvin u obézních lidí náchylných k těmto stavům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 11 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.