Lék pro kočky by mohl pomoci i proti covidu. Jeho testy už míří do klinické fáze

Výzkumníci z Kanady se připravují ke spuštění klinických testů přípravku, který se běžně používá pro léčení koronavirů u koček. Na základě jejich výzkumů se totiž zdá, že by mohl být stejně účinný i proti novému koronaviru, který u lidí způsobuje nemoc covid-19.

„Během dvou měsíců výzkumu nám výsledky ukázaly, že tento lék je účinný v tom, že efektivně potlačuje množení viru SARS-CoV-2 v napadených buňkách,“ uvedla profesorka biochemie Joanne Lemieuxová, která výzkum vedla.

Jedná se o takzvaný inhibitor proteázy, tedy látku, která viru brání v tom, aby se replikoval. A virus, který se nemůže množit, umírá. Proteázy jsou klíčem k mnoha tělesným funkcím a bývají častým cílem pro léčiva, která pomáhají proti širokému spektru zdravotních problémů – od rakoviny po HIV.

Lék s příběhem

Tento lék vědci poprvé studovali po epidemii SARS roku 2003, v jeho vývoji se pak pokračovalo, když se ukázalo, že umí léčit i koronavirus, který postihuje a mnohdy i zabíjí kočky. Protože všechny koronaviry mají mnoho společných vlastností, dalším logickým krokem bylo podívat se na to, jestli by přípravek nemohl pomáhat i proti covidu-19.

Výsledky teď vědci vydali v recenzovaném vědeckém časopise Nature Communications. Protože všechny studie o covidu se zveřejňují ještě před recenzním řízením, zaujal tento výzkum už tisíce expertů.

Zřejmě oprávněně, výsledky v laboratorním prostředí jsou totiž velmi nadějné. I kdyby se ale nakonec ukázalo, že v reálném lidském těle není tento přípravek zdaleka tolik účinný jako ve zkumavce, vědci by nebyli zklamaní. Už samotné studium mechanismů jeho vlivu by totiž mohlo pomoci, vědci se díky němu dozvěděli spoustu důležitých informací o vlastnostech nového koronaviru i jeho podobnosti s těmi kočičími. A navíc je mechanismus účinku léku natolik obecný, že by šel v případě neúspěchu dále vylepšovat.

Výzkum, který spěchá

Profesorka Lemieuxová se ale ničeho takového nebojí – laboratorní výsledky jsou totiž natolik přesvědčivé, že může okamžitě začít i klinický výzkum. „Normálně platí, že aby lék mohl vstoupit do klinické fáze, musí proběhnout nejprve laboratorní výzkum a pak ještě testy na zvířatech,“ uvedla vědkyně. Podle ní je ale v tomto případě možné pokusy na zvířecích modelech vynechat – protože se látka už řadu let na kočkách používá, jsou její účinky (i ty vedlejší) dobře známé. „Díky tomu máme dostatek velmi silných dat, která nám umožňují vrhnout se do klinického výzkumu,“ dodala vědkyně.

Vědci už si také zajistili spolupráci s velkou farmaceutickou společností, která by v případě úspěchu při testech zajistila výrobu dostatečného množství léku pro veřejnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 11 hhodinami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 13 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 18 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 19 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 22 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
4. 12. 2025

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
4. 12. 2025

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
4. 12. 2025
Načítání...