Lék pro kočky by mohl pomoci i proti covidu. Jeho testy už míří do klinické fáze

Výzkumníci z Kanady se připravují ke spuštění klinických testů přípravku, který se běžně používá pro léčení koronavirů u koček. Na základě jejich výzkumů se totiž zdá, že by mohl být stejně účinný i proti novému koronaviru, který u lidí způsobuje nemoc covid-19.

„Během dvou měsíců výzkumu nám výsledky ukázaly, že tento lék je účinný v tom, že efektivně potlačuje množení viru SARS-CoV-2 v napadených buňkách,“ uvedla profesorka biochemie Joanne Lemieuxová, která výzkum vedla.

Jedná se o takzvaný inhibitor proteázy, tedy látku, která viru brání v tom, aby se replikoval. A virus, který se nemůže množit, umírá. Proteázy jsou klíčem k mnoha tělesným funkcím a bývají častým cílem pro léčiva, která pomáhají proti širokému spektru zdravotních problémů – od rakoviny po HIV.

Lék s příběhem

Tento lék vědci poprvé studovali po epidemii SARS roku 2003, v jeho vývoji se pak pokračovalo, když se ukázalo, že umí léčit i koronavirus, který postihuje a mnohdy i zabíjí kočky. Protože všechny koronaviry mají mnoho společných vlastností, dalším logickým krokem bylo podívat se na to, jestli by přípravek nemohl pomáhat i proti covidu-19.

Výsledky teď vědci vydali v recenzovaném vědeckém časopise Nature Communications. Protože všechny studie o covidu se zveřejňují ještě před recenzním řízením, zaujal tento výzkum už tisíce expertů.

Zřejmě oprávněně, výsledky v laboratorním prostředí jsou totiž velmi nadějné. I kdyby se ale nakonec ukázalo, že v reálném lidském těle není tento přípravek zdaleka tolik účinný jako ve zkumavce, vědci by nebyli zklamaní. Už samotné studium mechanismů jeho vlivu by totiž mohlo pomoci, vědci se díky němu dozvěděli spoustu důležitých informací o vlastnostech nového koronaviru i jeho podobnosti s těmi kočičími. A navíc je mechanismus účinku léku natolik obecný, že by šel v případě neúspěchu dále vylepšovat.

Výzkum, který spěchá

Profesorka Lemieuxová se ale ničeho takového nebojí – laboratorní výsledky jsou totiž natolik přesvědčivé, že může okamžitě začít i klinický výzkum. „Normálně platí, že aby lék mohl vstoupit do klinické fáze, musí proběhnout nejprve laboratorní výzkum a pak ještě testy na zvířatech,“ uvedla vědkyně. Podle ní je ale v tomto případě možné pokusy na zvířecích modelech vynechat – protože se látka už řadu let na kočkách používá, jsou její účinky (i ty vedlejší) dobře známé. „Díky tomu máme dostatek velmi silných dat, která nám umožňují vrhnout se do klinického výzkumu,“ dodala vědkyně.

Vědci už si také zajistili spolupráci s velkou farmaceutickou společností, která by v případě úspěchu při testech zajistila výrobu dostatečného množství léku pro veřejnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 4 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 7 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 9 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 10 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 12 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...