Léčbu špatně vyvinuté kyčle vymysleli dva Moravané, připomněl profesor Trč

Nahrávám video
Tomáš Trč v HPC
Zdroj: ČT24

Česká ortopedická škola dala světu nejpoužívanější léčbu na dysplázii, tedy vývojou poruchu kyčelních kloubů u novorozenců. „Bohužel o tom nikdo na světě vůbec netuší,“ řekl profesor Tomáš Trč v Hyde Parku Civilizace.

Úrazy, vadné držení těla, revmatické choroby a degenerativní změny jsou nejvýraznějšími příčinami bolesti pohybového aparátu. Kdy operovat a kdy neinvazivně léčit? A jak rozhýbat děti?

O ortopedech, kteří se starají o lidi od narození až do konce života, mluvil v Hyde Parku Civilizace Tomáš Trč, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Mimo jiné konstatoval, že záda nebo klouby bolí každého druhého pacienta praktických lékařů.

Dysplázii vyléčili Češi

Práce ortopeda začíná v současnosti už před porodem, říká Tomáš Trč. „Dítě, které se rodí nožičkama napřed, se dá léčit dříve,“ připomíná oblíbený lékařský bonmot. V České republice dětem s vývojovými ortopedickými vadami pomáhá takzvaný princip trojího síta, který vznikl už za socialismu, ale funguje úspěšně i v současnosti.

Jedná se o tři kontroly, kterými prochází všechny děti narozené v českých porodnicích. Právě tyto kontroly odhalí problémy, jako je například dysplazie kyčlí neboli „kyčličky“. Touto vývojovou vadou u nás podle profesora Trče trpí asi tři procenta dětí, což je výrazně více než jinde na světě.

„Jeden důvod je, že to umíme lépe diagnostikovat,“ vysvětluje Trč. „Například v Alžírsku tuto nemoc neměli, než tam přijel náš bývalý přednosta, ten ji tam poprvé diagnostikoval.“ Další příčinou je podle něj fakt, že v české kotlině je poměrně homogenní obyvatelstvo a sňatky lidí s genetickými vadami tyto problémy šířily.

Tento problém se po celém světě léčí nejčastěji dvěma konzervativními způsoby: jedním z nich je Frejkova peřinka, druhým Pavlíkovy třmeny.

Jak se léčí dysplazie
Zdroj: ČT24

Obě metody vznikly v Česku, oba autoři byli Moravané. „Tyto metody umožnily léčbu dysplázie, která byla do té doby zatížená velkými komplikacemi. Než se objevily, končily děti s dysplázií s úplně poničenými kyčlemi. Ve světě ale nikdo neví, že Bedřich Frejka a Arnold Pavlík byli Češi,“ je líto profesoru Trčovi.

Konzervativní léčba nepomůže asi v 10 procentech případů, statistiky dokazují, že úspěšnost této léčby je velmi vysoká.

Ploché nohy jsou problém malých dětí i dospívajících

Dalším dětským problémem jsou „ploché nohy“. Podle profesora Trče to však není zdaleka tak rozšířený problém, jak se může rodičům zdát. Léčí se také konzervativně: lepší obuví, lehkým cvičením a především chůzí naboso, pak se lépe zapojují drobné svaly na noze.

Pokud ani tohle nestačí, může se, zejména u pubertálních a adolescentních pacientů, přikročit i k řešení chirurgickému.

Problémem je podle Trče nezdravý životní styl mládeže. „Místo aby si zahráli s kamrády fotbal na plácku před domem, dají si ho na počítači.“ A právě tihle lidé mu pak končí v ordinaci. Bez správně rozvinutých svalů se mladé tělo nemůže dobře rozvíjet a má později řadu problémů.

Pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat také jako „podcast“ – tedy čistě ve zvukové podobě:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 9 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 11 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 12 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 18 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
31. 3. 2026
Načítání...