Léčbu špatně vyvinuté kyčle vymysleli dva Moravané, připomněl profesor Trč

55 minut
Tomáš Trč v HPC
Zdroj: ČT24

Česká ortopedická škola dala světu nejpoužívanější léčbu na dysplázii, tedy vývojou poruchu kyčelních kloubů u novorozenců. „Bohužel o tom nikdo na světě vůbec netuší,“ řekl profesor Tomáš Trč v Hyde Parku Civilizace.

Úrazy, vadné držení těla, revmatické choroby a degenerativní změny jsou nejvýraznějšími příčinami bolesti pohybového aparátu. Kdy operovat a kdy neinvazivně léčit? A jak rozhýbat děti?

O ortopedech, kteří se starají o lidi od narození až do konce života, mluvil v Hyde Parku Civilizace Tomáš Trč, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Mimo jiné konstatoval, že záda nebo klouby bolí každého druhého pacienta praktických lékařů.

Dysplázii vyléčili Češi

Práce ortopeda začíná v současnosti už před porodem, říká Tomáš Trč. „Dítě, které se rodí nožičkama napřed, se dá léčit dříve,“ připomíná oblíbený lékařský bonmot. V České republice dětem s vývojovými ortopedickými vadami pomáhá takzvaný princip trojího síta, který vznikl už za socialismu, ale funguje úspěšně i v současnosti.

Jedná se o tři kontroly, kterými prochází všechny děti narozené v českých porodnicích. Právě tyto kontroly odhalí problémy, jako je například dysplazie kyčlí neboli „kyčličky“. Touto vývojovou vadou u nás podle profesora Trče trpí asi tři procenta dětí, což je výrazně více než jinde na světě.

„Jeden důvod je, že to umíme lépe diagnostikovat,“ vysvětluje Trč. „Například v Alžírsku tuto nemoc neměli, než tam přijel náš bývalý přednosta, ten ji tam poprvé diagnostikoval.“ Další příčinou je podle něj fakt, že v české kotlině je poměrně homogenní obyvatelstvo a sňatky lidí s genetickými vadami tyto problémy šířily.

Tento problém se po celém světě léčí nejčastěji dvěma konzervativními způsoby: jedním z nich je Frejkova peřinka, druhým Pavlíkovy třmeny.

Jak se léčí dysplazie
Zdroj: ČT24

Obě metody vznikly v Česku, oba autoři byli Moravané. „Tyto metody umožnily léčbu dysplázie, která byla do té doby zatížená velkými komplikacemi. Než se objevily, končily děti s dysplázií s úplně poničenými kyčlemi. Ve světě ale nikdo neví, že Bedřich Frejka a Arnold Pavlík byli Češi,“ je líto profesoru Trčovi.

Konzervativní léčba nepomůže asi v 10 procentech případů, statistiky dokazují, že úspěšnost této léčby je velmi vysoká.

Ploché nohy jsou problém malých dětí i dospívajících

Dalším dětským problémem jsou „ploché nohy“. Podle profesora Trče to však není zdaleka tak rozšířený problém, jak se může rodičům zdát. Léčí se také konzervativně: lepší obuví, lehkým cvičením a především chůzí naboso, pak se lépe zapojují drobné svaly na noze.

Pokud ani tohle nestačí, může se, zejména u pubertálních a adolescentních pacientů, přikročit i k řešení chirurgickému.

Problémem je podle Trče nezdravý životní styl mládeže. „Místo aby si zahráli s kamrády fotbal na plácku před domem, dají si ho na počítači.“ A právě tihle lidé mu pak končí v ordinaci. Bez správně rozvinutých svalů se mladé tělo nemůže dobře rozvíjet a má později řadu problémů.

Pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat také jako „podcast“ – tedy čistě ve zvukové podobě:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Křižáci si tkají své makety z pavučin a zvířecích mrtvolek

Drobné druhy pavouků v tropických pralesích si vyvinuly zajímavou evoluční strategii: místo, aby se členovci před nepřáteli skrývali, vytvářejí falešné cíle vypadající jako jejich tělíčka.
před 17 mminutami

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 15 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 19 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 20 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
včera v 06:00

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
10. 11. 2025

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
10. 11. 2025

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
10. 11. 2025
Načítání...