Léčbu špatně vyvinuté kyčle vymysleli dva Moravané, připomněl profesor Trč

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Česká ortopedická škola dala světu nejpoužívanější léčbu na dysplázii, tedy vývojou poruchu kyčelních kloubů u novorozenců. „Bohužel o tom nikdo na světě vůbec netuší,“ řekl profesor Tomáš Trč v Hyde Parku Civilizace.

Úrazy, vadné držení těla, revmatické choroby a degenerativní změny jsou nejvýraznějšími příčinami bolesti pohybového aparátu. Kdy operovat a kdy neinvazivně léčit? A jak rozhýbat děti?

O ortopedech, kteří se starají o lidi od narození až do konce života, mluvil v Hyde Parku Civilizace Tomáš Trč, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Mimo jiné konstatoval, že záda nebo klouby bolí každého druhého pacienta praktických lékařů.

Dysplázii vyléčili Češi

Práce ortopeda začíná v současnosti už před porodem, říká Tomáš Trč. „Dítě, které se rodí nožičkama napřed, se dá léčit dříve,“ připomíná oblíbený lékařský bonmot. V České republice dětem s vývojovými ortopedickými vadami pomáhá takzvaný princip trojího síta, který vznikl už za socialismu, ale funguje úspěšně i v současnosti.

Jedná se o tři kontroly, kterými prochází všechny děti narozené v českých porodnicích. Právě tyto kontroly odhalí problémy, jako je například dysplazie kyčlí neboli „kyčličky“. Touto vývojovou vadou u nás podle profesora Trče trpí asi tři procenta dětí, což je výrazně více než jinde na světě.

„Jeden důvod je, že to umíme lépe diagnostikovat,“ vysvětluje Trč. „Například v Alžírsku tuto nemoc neměli, než tam přijel náš bývalý přednosta, ten ji tam poprvé diagnostikoval.“ Další příčinou je podle něj fakt, že v české kotlině je poměrně homogenní obyvatelstvo a sňatky lidí s genetickými vadami tyto problémy šířily.

Tento problém se po celém světě léčí nejčastěji dvěma konzervativními způsoby: jedním z nich je Frejkova peřinka, druhým Pavlíkovy třmeny.

Jak se léčí dysplazie
Zdroj: ČT24

Obě metody vznikly v Česku, oba autoři byli Moravané. „Tyto metody umožnily léčbu dysplázie, která byla do té doby zatížená velkými komplikacemi. Než se objevily, končily děti s dysplázií s úplně poničenými kyčlemi. Ve světě ale nikdo neví, že Bedřich Frejka a Arnold Pavlík byli Češi,“ je líto profesoru Trčovi.

Konzervativní léčba nepomůže asi v 10 procentech případů, statistiky dokazují, že úspěšnost této léčby je velmi vysoká.

Ploché nohy jsou problém malých dětí i dospívajících

Dalším dětským problémem jsou „ploché nohy“. Podle profesora Trče to však není zdaleka tak rozšířený problém, jak se může rodičům zdát. Léčí se také konzervativně: lepší obuví, lehkým cvičením a především chůzí naboso, pak se lépe zapojují drobné svaly na noze.

Pokud ani tohle nestačí, může se, zejména u pubertálních a adolescentních pacientů, přikročit i k řešení chirurgickému.

Problémem je podle Trče nezdravý životní styl mládeže. „Místo aby si zahráli s kamrády fotbal na plácku před domem, dají si ho na počítači.“ A právě tihle lidé mu pak končí v ordinaci. Bez správně rozvinutých svalů se mladé tělo nemůže dobře rozvíjet a má později řadu problémů.

Pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat také jako „podcast“ – tedy čistě ve zvukové podobě:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 11 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 12 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 14 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 14 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 18 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 20 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...