Polodrahokam, který pomáhá léčit AIDS? To není žert, ale jedna z četných „rad“, které poskytují ti, kdo údajně léčí neduhy pomocí drahých kamenů. Tuto praxi zvanou litoterapie popularizovalo již v 70. letech minulého století hnutí New Age. Od té doby ji propagují celebrity jako třeba modelka Naomi Campbellová. Věnovány jí byly nadšené články v tisku a televizní reportáže, píše francouzský deník Le Figaro. Vědci nyní znovu upozornili, že je to podvod.
Léčba drahými kameny je výnosný podfuk. Nabízí se proti rakovině i AIDS
Léčitelé slibují mnohé: údajné schopnosti kamenů jsou zřejmě nekonečné. Na internetu se dozvíme, že akvamarín předchází srdečním chorobám či že zácpu pomůže vyléčit elixír z jantaru. Na jakém vědeckém či lékařském základu? To nikdo neví. Rozhodně to nikdy neprokázala žádná vědecká studie.
„Litoterapeutům“ zjevně nechybí představivost a pseudovědecké termíny, aby vysvětlovali moc svých kamenů (a samozřejmě je prodávali). Na internetovém serveru France minéraux se například dozvíme, že příslušný kámen v kontaktu s pokožkou vyvolá vibrační rezonanci, která stimuluje organické minerály a odstraní případné poruchy funkční činnosti těla. Každý kámen má podle léčitelů unikátní vibraci a aktivuje energetická centra (čakry).
„To je groteskní,“ prohlašuje Christian Chopin, ředitel výzkumu při Státním ústředí vědeckého výzkumu (CNRS), který se specializuje na mineralogii. „Svět minerálů je charakterizován stálostí: na rozdíl od živého světa neprodukuje sám energii (kromě radioaktivních substancí). Přičítat minerálům 'pozitivní energii' nebo nějakou léčebnou vlastnost je šarlatánství. Prostě neexistuje žádná možná interakce mezi minerály a lidským tělem,“ uvádí vědec.
A co na to litoterapeuti? Že je to jiná energie, než jaká byla dosud vědecky popsána. Je to podle nich energie mystická a duchovní. Litoterapie, stejně jako ostatní pavědy, zneužívá křehkosti lidské mysli. Všichni jsme v pokušení myslet si, že existuje zázračné řešení nemoci, které se nemůžeme zbavit, ať už jde o migrénu, bolesti zad či těžší chorobu. Člověk má sklon věci spojovat (například drží minerál v ruce a konstatuje zlepšení), přestože neexistuje žádná spojitost. Tomu se v psychologii říká iluzorní korelace.
Pseudověda a pseudotradice
Proč tolik lidí zázračné moci kamenů věří? Protože litoterapeuti jsou šikovní. Opírají se ve své argumentaci o údajné vědecké práce. Neváhají zdůvodnit svou praxi příklady z historie: ve starém Egyptě byli zesnulí s takovými kameny pohřbíváni. Jsou to výzvy k tradici.
Argument známého, jehož stav se v kontaktu s kameny skutečně zlepšil, je snadno vysvětlitelný placebo efektem. V případě litoterapie to prokázala studie z roku 2001. Britský psycholog Chris French si vybral 80 dobrovolníků, jimž předložil dotazník týkající se toho, do jaké míry věří paranormálním jevům. Pak jim dal předmět, o němž prohlásil, že je to křemen. Chvíli měli dobrovolníci nad kamenem meditovat a pak sdělit, co cítí.
Výsledek nebyl žádným překvapením. Lidé se silnou vírou v nadpřirozené jevy pociťovali největší účinek. A to přesto, že místo křemene dostali obyčejný úlomek skla. Z toho plyne závěr, že moc přičítaná kamenům je čistě psychologická.
Riziko spočívá v nicnedělání
Pro zdravého člověka není litoterapie nebezpečná. U nemocného je tomu jinak. „Jestliže se těžce nemocný opírá o údajnou sílu kamenů, může ho to stát život,“ tvrdí profesor Edzard Ernst z Exeterské univerzity, který se specializuje na studium takzvaných alternativních léčebných postupů.
Ve Francii se například v roce 2012 stalo, že žena s rakovinou, která odmítla konvenční léčbu, se obrátila na léčitele. Ten svou oběť přesvědčil, aby si za 5000 eur (asi 130 tisíc korun) koupila postel z kamene, který ji měl vyléčit. Žena bez lékařské péče zemřela.