Larvy hmyzu přemění odpad na krmivo. Na výzkumu pracují vědci z Brna

Brněnští vědci využívají larvy hmyzu k tomu, aby odpadní mláto z výroby vína nebo piva proměnili na krmnou směs pro zvířata bohatou na proteiny. Informovala o tom Technologická agentura ČR (TA ČR), která projekt podpořila částkou 3,5 milionu korun.

„Mláto známe především jako zbytky po filtraci při výrobě piva nebo vykvašení vína. Jedná se ale také o hodnotné krmivo pro domácí zvířata. A právě larvy bráněnky v rámci biokonverze. tedy přeměny pomocí organismů, dokážou mláto využít a přeměnit na cenný produkt, který má potenciál nahradit dosud nejpoužívanější zdroje proteinů, a to i ve výkrmu hospodářských zvířat,“ uvedl předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Na projektu spolupracuje společnost MICo a Centrum Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výzkum se zaobírá možností využít larvy pro přeměnu i dalších organických materiálů (například zbytků jídla) na nutričně bohatou hmyzí moučku.

Výsledná technologie má být velkoobjemová, plně automatizovaná a robotizovaná. Tento projekt se konkrétně zaměřuje na vývoj automatického dávkovacího systému a optimalizaci faktorů biokonverze.

Bráněnka
Zdroj: Didier Descouens/Wikimedia Commons

Larvy jako dar

Larvy bráněnek jsou podle Jana Dennera, který je autorem nápadu a koordinátorem projektu, velice užitečnými pomocníky v boji s plýtváním potravinami i zpracováním různých typů organického odpadu.

„Poradí si s kuchyňským odpadem jak rostlinného, tak i živočišného původu. Jejich žravost je enormní, což je dáno jejich přirozeným životním cyklem. Tento druh není invazivní, nehrozí přemnožení, ani nepřenáší žádné nákazy. Vyskytuje se i v české přírodě,“ dodal Denner.

Larvy se podle něj využívají ke krmení nejen hospodářských zvířat, jako je drůbež, prasata nebo ryby například v Kanadě. Strávené zbytky po larvách lze navíc využít jako hnojivo.

Současný výzkum bude pokračovat až do roku 2023, výsledky výzkumu chtějí ale vědci představit veřejnosti až poté, co se jim podaří předmět výzkumu přetavit do průmyslové linky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
14. 5. 2025

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
14. 5. 2025

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
14. 5. 2025
Načítání...