Během několika generací zřejmě zmizí velmi lukrativní obchod s lanýži – zničí ho změny klimatu, které se stále zrychlují. Upozornili na to vědci ze skotské University of Stirling.
Podle výzkumu bude za zmizení lanýžů moci teplejší a sušší klima, se kterým se tyto citlivé organismy nebudou schopné vyrovnat. Negativní dopad na jejich produkci budou mít také další faktory spojené s oteplováním planety – například vlny veder, lesní požáry, škůdci a nemoci. Studie varuje, že to bude mít obrovské ekonomické, ekologické i společenské důsledky.
Lanýž černovýtrusý je vřeckovýtrusá houba, respektive označení pro jejich plodnice. Jde o vyhlášenou lahůdku, jejíž cena odpovídá její popularitě: pohybuje se kolem 20 tisíc korun za kilogram. Každoročně se přitom prodají miliony tun lanýžů, během příštích deseti let by měl trh s lanýži dosáhnout asi 4 miliard eur. Jenže nová studie předpovídá, že trh s lanýži čeká spíše strmý pád.
Mnohohlavá hydra klimatické změny
Výzkum vedl biolog Paul Thomas, jeho práce je první, která se zaměřila na dopady klimatických změn na evropské lanýže. „V naší nové studii předvídáme, že při nejpravděpodobnějším scénáři klimatických změn poklesne evropská produkce lanýžů o 70 až 100 procent – a to v průběhu let 2071–2100.“
Pro toho, komu se to zdá daleko, má Thomas špatnou zprávu: „Nicméně tento pokles může nastat mnohem dříve, pokud se přidají další faktory spojené s klimatickou změnou – vlny veder, lesní požáry nebo různí škůdci a choroby. Riskujeme, že ztratíme průmysl v hodnotě miliard.“
- Nejznámějším a nejcennějším je lanýž černovýtrusý. Konzumují se také méně aromatický lanýž letní a lanýž piemontský, jehož aroma je naopak ostřejší. Lanýž letní se vzácně vyskytuje i v Česku, ovšem je chráněný zákonem a nesmí se proto sbírat.
Ještě horší však bude podle něj dopad na další oblasti života. „Nicméně socioekonomické dopady předvídaného úbytku lanýžů mohou být podstatně větší – sběr lanýžů je klíčovou součástí lokální historie a kulturních aktivit,“ upozorňuje.
Evropa přijde o výnosný obchod i důležitou tradici
K tomuto závěru Thomas došel poté, co studoval záznamy o výnosech lanýžů za posledních 36 let. Porovnával je pak s řadou klimatických proměnných a sledoval, za jakých podmínek se lanýžům daří nejlépe anebo naopak nejhůře. Zpracovával přitom údaje ze zemí, odkud pochází v Evropě lanýžů zdaleka nejvíc – tedy z Francie, Španělska a Itálie.
„Je to varování, že dopady klimatických změn se projeví už ve velmi blízké budoucnosti,“ dodal vědec. „Výsledky tohoto výzkumu ukazují, že je zapotřebí zavést nějaká ochranářská opatření pro tento tak ikonický a důležitý druh houby.“
Mezi příklady takových opatření by mělo patřit například rozšíření lanýžů do jiných oblastí, kde panuje (a v budoucnu bude panovat) příznivější klima – v Evropě se lanýžům už dařit nebude. „Mezi další opatření patří lepší práce s mulčovacími materiály a další praktiky, které by měly snížit proměnlivost v teplotě půdy a udržovat půdu dostatečně vlhkou,“ řekl Thomas. Studie, kterou vedl, vyšla v odborném časopise Science of the Total Environment.
