Labutě jsou agresivnější vůči sobě než k jiným ptákům, ukazuje výzkum

Labutě vykazují vůči svým druhům násilnější chování než k jiným vodním ptákům. Poukázala na to nová studie britských vědců. Ti si zjištění vysvětlují tím, že podobně velcí ptáci pro sebe navzájem představují větší konkurenci v boji o potravu či jiné zdroje důležité pro přežití.

Cílem výzkumu, který uskutečnila britská charitativní společnost Wildfowl and Wetlands Trust (WWT) ve spolupráci s Exeterskou univerzitou, bylo lépe prozumět, jak chování labutí ovlivňuje jiné vodní ptáky v zimě. 

Konkrétně se vědci zaměřili na tři druhy labutí: velké, zpěvné a Bewickovy. „Labutě mají pověst agresorů. Měli jsme podezření, že ve skutečnosti je velká část jejich agrese namířena spíše na jiné labutě než na ostatní –⁠ menší –⁠ druhy ptáků, jako jsou husy nebo třeba kachny,“ uvedl Kevin Wood z WWT. 

„Abychom tuto tezi otestovali, najali jsme několik studentů. Ti pomocí webových kamer ve Slimbridgi a Caerlaverocku shromažďovali údaje násilných interakcí mezi různými vodními ptáky za poslední dvě zimy,“ dodal Wood.

Příslušník stejného druhu jako konkurence

Výsledek pozorování pak skutečně ukázal, že labutě vůči sobě navzájem vykazovaly více agresivity než k jiným druhům ptáků.

Vědci si to vysvětlují tím, že příslušníci jednoho druhu pro sebe navzájem představují největší konkurenty v souboji o jídlo a další zdroje. Z pozorování dále vyplynulo, že podobně to měli i ostatní vodní ptáci.

Jak již bylo uvedeno, studii autoři provedli pomocí živých přenosů z webových kamer, které umístili do přírody. Jedná se tak o jednu z prvních studií, které se výhradně spoléhaly na vzdáleně shromážděná data.

Tento způsob by přitom mohl představovat řešení, jak pokračovat ve výzkumu i přes omezení zaváděná v souvislosti s pandemií koronaviru. Tím, že vědci výzkum uskutečnili na dálku, navíc také například nedošlo k výraznému narušení přirozeného života ptáků. 

Dále vědci plánují pokračovat ve studiu dalších vodních opeřenců. Chtějí totiž zjistit, jak se jejich chování mění v závislosti na přítomnosti a počtu labutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
14. 5. 2025

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
14. 5. 2025
Načítání...