TÉMA

Labutě

Do hejna labutí v Tovačově se začlenila i jedna černá. Zřejmě uletěla chovateli
Na Křenovském rybníku v Tovačově na Přerovsku se objevila černá labuť. Podle ornitologů pravděpodobně někomu uletěla z chovu. Původním domovem labutě černé je Austrálie, v Evropě se chová nejen v zoo, ale i v soukromých chovech, řekl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Podle snímků ornitologů se labuť černá přirozeně začlenila do hejna mezi své bílé společnice.
21. 11. 2023|
Královští kroužkovači vyrazili na Temži za tradičním sčítáním labutí
Řeka Temže se v červenci opět hemžila lidmi v dřevěných loďkách, kteří zjišťovali aktuální počty labutí. Tento velký vodní pták je považován podle tradice za majetek koruny už od dvanáctého století, kdy byl loven pouze pro královskou jídelní tabuli. Dnes už labutě sice nejsou běžnou pochoutkou panovníka, nicméně zvyk letního sčítání zůstává. Provádí se hlavně v zájmu ochrany přírody, labutě se okroužkují a prohlédnou, zda jsou zdravotně v pořádku. Stovky let stará tradice byla za své existence zrušena zřejmě pouze dvakrát – v roce 2012 při velkých záplavách a v roce 2020 kvůli koronaviru.
19. 7. 2022|
Královský kroužkovač počítá labutě na Temži. Tradice sahá až do středověku
Na řece Temži poblíž Londýna začalo sčítání labutí královny Alžběty II. Tým v čele s královniným značkovačem labutí Davidem Barberem se jako každý rok pokusí co nejvíce vodních ptáků odchytnout, registrovat a prohlédnout, aby je následně opět pustil na svobodu. Tradice sahá až do daleké historie. První zprávy o kroužkování vodních ptáků se vyskytují již ve 12. století, kdy byl tento zvyk spojován především s gastronomií. Labutě patřily mezi vybrané pochoutky. Alžběta II. má právní nárok na každou neokroužkovanou labuť plující ve veřejných vodách, ale tohoto práva nevyužívá. Smyslem moderního kroužkování je především ochrana a zjištování stavu ptactva, měření a odchyt nebo ošetření poraněných labutí.
21. 7. 2021|
Labutě jsou agresivnější vůči sobě než k jiným ptákům, ukazuje výzkum
Labutě vykazují vůči svým druhům násilnější chování než k jiným vodním ptákům. Poukázala na to nová studie britských vědců. Ti si zjištění vysvětlují tím, že podobně velcí ptáci pro sebe navzájem představují větší konkurenci v boji o potravu či jiné zdroje důležité pro přežití.
20. 8. 2020|