Pandemie koronaviru a uzavírání hranic v Asii do značné míry zastavily nelegální obchod s volně žijícími zvířaty nebo částmi jejich těl, jako je slonovina či šupiny luskounů. Experti se ale shodují, že se pašerácké sítě zpřetrhaly jenom dočasně – z afrického Konga navíc přicházejí zprávy o častějších úderech pytláků na zdejší faunu. Ochránců parků totiž kvůli pandemii ubylo, do lesů se navíc vydávají i lidé stižení kolapsem hospodářství a cestovního ruchu.
Koronavirová pandemie nahrává africkým pytlákům. Ti asijští trpí uzavřeným světem
Když strážci v konžském národním parku Virunga tento měsíc objevili tříleté mládě gorily Theodora chycené v pytlácké pasti, věděli, že musí jednat rychle. Malý primát měl v nelegálním zařízení zaklíněnou levou ruku, což by bez rychlého zásahu mohlo omezit tok krve a způsobit infekci.
Než mohli ale strážci jakkoliv zasáhnout, museli se vypořádat s ochranářskými rodiči primáta; nejprve podali sedativa Theodorově matce a odpoutali pozornost jeho 270 kilogramů vážícího stříbrohřbetého otce. Poté chlupaté mládě položili na listy pokrytou zem v džungli a dali se do práce.
„Byl tam velký rozruch, samec nebyl nadšený, ale jednali dost rychle a efektivně, takže mohli mládě gorily ošetřit a podat mu antibiotika,“ uvedl ředitel národního parku Virunga Emmanuel De Merode.
Nejsou peníze na strážce parků
V parku Virunga, který je rozlehlou říší hlubokých lesů, ledovců a sopek, s více druhy ptáků, plazů a savců, než má kterákoli jiná chráněná oblast na světě, jsou takové postupy běžné, píše Reuters.
Ekonomické dopady způsobené pandemií covidu-19 se však projevily i nárůstem pytláctví. Zatímco počty strážců v parku byly kvůli koronaviru sníženy, čelí gorily horské, kterých v tamních lesích žije asi polovina jejich světové populace, čím dál většímu ohrožení. Oblast o rozloze 7800 kilometrů čtverečních v březnu úřady uzavřely turistům ve snaze zpomalit šíření covidu-19 v místních komunitách a ochránit před ním lidoopy.
Vzhledem k vyšším cenám potravin, sníženému počtu pracovních příležitostí a kolapsu příjmů z cestovního ruchu se ale někteří lidé žijící v parku a jeho okolí museli obrátit na les, aby přežili, a to včetně lovu divoce žijících zvířat pro maso. „Vzrostl počet lidí, kteří jdou do lesa, aby položili pasti,“ řekl De Merode.
Pokud jde o Theodora, měl štěstí. Ačkoliv akce vzhledem k jeho impozantnímu otci představovala riziko pro strážce i veterináře, byla nakonec úspěšná.
Koronakrize narušila řetězce pytláků
Šíření koronaviru ale současně narušilo nelegální obchod s upytlačenými zvířaty. „Ostraha na hranicích je příliš silná. Nedostaneme produkty ven,“ řekl jeden z vietnamských pašeráků vyšetřovateli v utajení, kterého citoval zpravodajský server The New York Times.
Pandemie zabránila organizovaným zločineckým gangům v zemích jihovýchodní Asie během prvního pololetí letošního roku přepravit značné množství slonoviny a luskouních šupin do Číny. Ale jakékoli omezení nelegálního obchodu s volně žijícími zvířaty nebo částmi jejich těl bude pravděpodobně jen dočasné.
„Na těchto produktech se dá vydělat příliš mnoho peněz a do tohoto obchodu je zapojeno příliš mnoho lidí, abychom se mohli dočkat nějakého podstatnějšího, dlouhodobého dopadu,“ řekla Sarah Stonerová, která se na vyšetřování podílela jako ředitelka zpravodajské služby mezinárodní nadace Wildlife Justice Commission (WJC) se sídlem v nizozemském Haagu, jejímž cílem je rozbít nelegální obchod s těmito produkty.
Společně s dalšími experty Stonerová uvádí, že zatímco omezení pohybu, cestování a podnikání v souvislosti s koronavirem může posloužit jako příležitost k narušení zločineckých sítí, ekonomické dopady pandemie mohou k tomuto nelegálnímu obchodu přitáhnout více lidí.
Limit jen na čas
„Sledujeme značný počet nově se objevující pašerácké aktivity v řadě zemí, která zřejmě naznačuje, že pašeráci nadále fungují a aktivně hledají cesty, jak se přizpůsobit a prosperovat v nové realitě,“ řekl Tim Wittig, šéf zpravodajské služby neziskové skupiny United for Wildlife, kterou vede britský princ William.
Také podle Wittiga tak bude jakékoliv narušení pašerácké činnosti pouze dočasné. „Obchodníci s nelegálním zbožím mají značnou motivaci přepravit produkt, jakmile to jen půjde,“ dodal.
WJC má databázi s informacemi o tisících pašeráků a obchodníků s nelegálními přírodními produkty po celém světě. Agenti v utajení, kteří pro komisi pracují, udržují pravidelný kontakt s celou řadou těchto osob v místech, jako je Vietnam, Laos, Kambodža, Thajsko, Malajsie, Indie a Mozambik. Z rozhovorů s nimi, které uskutečnili během posledních tří měsíců, vyplynulo, že nyní nastaly pro pašeráky zoufalé časy.
Přísnější bezpečnostní opatření a uzavřené hranice přiměly některé obchodníky, aby na své nelegální zboží začali nabízet vysoké slevy, zatímco jiní přerušili činnost.
Za obvyklých okolností mnoho obchodníků s pašovanými částmi zvířecích těl spolupracuje se zkorumpovanými zaměstnanci letišť, kteří jim pomáhají dostat jejich zboží přes celní kontroly. Po zrušení nebo omezení leteckých spojů však přestala tato možnost existovat.