Koně středověkých rytířů nebyli žádní obři, připomínali dnešní poníky

Historické velkofilmy i seriály zobrazují válečné oře jako mohutná zvířata, která se tyčí vysoko nad obyčejnou pěchotou. Nový výzkum britských archeologů ale ukazuje, že šlo o tvory mnohem menší, odpovídající dnešním poníkům.

Tým archeologů a historiků z Velké Británie se pokusil rekonstruovat podobu středověkých koní, na nichž vyráželi do bitev rytíři. Prozkoumali kosti asi dvou tisícovek koní ze 4. až 17. století. Prostudovali a analyzovali i velké množství písemných pramenů.

„Ukázalo se, že věci nejsou takové, jak se obvykle líčí,“ uvedl pro deník The Guardian profesor Alan Outram z katedry archeologie Exeterské univerzity. „V populární kultuře jsou váleční koně často zobrazováni jako obři. Ve skutečnosti to tak ale nebylo – většina středověkých koní totiž byla překvapivě malá. Našli jsme jen velmi málo takových, jejichž vzhled odpovídal představám.“

Outram uvedl, že naprostá většina středověkých koní, včetně těch, které experti pokládají za válečné oře, dosahovala výšky maximálně 145 centimetrů – a to je přibližně velikost těch největších současných poníků.

Našly se samozřejmě i výjimky, ale ani to nebyly z dnešního pohledu žádní velikání. Jeden z největších koní, kterého vědci ve zkoumaném vzorku našli, pocházel z doby normanského vpádu na Ostrovy. Jeho pozůstatky byly nalezené v Trowbridge ve Wiltshiru – a měřil na výšku 152 centimetrů.

Výška není všechno

Podle Outrama výsledky tohoto výzkumu naznačují, že ve středověku na velikosti koně zase tak nezáleželo, respektive nebyla pro rytíře tím nejdůležitějším. Jízda měla totiž mnohem více rolí, než jen klasický filmový úder na nepřátelské vojsko.

Stejně důležité a v důsledku možná ještě zásadnější totiž byly její další úlohy – například obtěžování ustupujícího nepřítele, rychlá mobilita z místa na místo, přeprava vybavení nebo akční průzkumné mise.

To všechno vyžadovalo od koně jiné vlastnosti než jen „pouhou“ výšku – například odolnost, rychlost, hbitost a vytrvalost. Důležité samozřejmě na taženích muselo být i to, že menší kůň měl výrazně nižší nároky na píci.

Autoři studie zdůrazňují, že tím nepopírají, že by opravdu velicí koně neexistovali, nebo že by vzhled a vlastnosti koně nebyly v minulosti pro chovatele důležité. Naopak, zejména ve středověku věnovali lidé této práci obrovské množství času, úsilí i peněz.

Výzkum bude pokračovat

Vědci také věří, že jsou jen na samotném začátku výzkumu, zejména písemné prameny totiž popisují koně, kteří se tyčili nad ostatními. Proto teď autoři chtějí pokračovat ve zkoumání míst, kde by se mohly nacházet pozůstatky právě těchto zvířat – jde zejména o místa kolem královských hřebčínů.

Důležitým pramenem by se mohly stát také zbroje pro koně, které se nacházejí v řadě muzejí, ale i na hradech a zámcích. Jejich analýza by mohla totiž poskytnout důležité biometrické informace, jaké rozměry měli koně, pro něž byly ukuté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 6 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...