Koně středověkých rytířů nebyli žádní obři, připomínali dnešní poníky

Historické velkofilmy i seriály zobrazují válečné oře jako mohutná zvířata, která se tyčí vysoko nad obyčejnou pěchotou. Nový výzkum britských archeologů ale ukazuje, že šlo o tvory mnohem menší, odpovídající dnešním poníkům.

Tým archeologů a historiků z Velké Británie se pokusil rekonstruovat podobu středověkých koní, na nichž vyráželi do bitev rytíři. Prozkoumali kosti asi dvou tisícovek koní ze 4. až 17. století. Prostudovali a analyzovali i velké množství písemných pramenů.

„Ukázalo se, že věci nejsou takové, jak se obvykle líčí,“ uvedl pro deník The Guardian profesor Alan Outram z katedry archeologie Exeterské univerzity. „V populární kultuře jsou váleční koně často zobrazováni jako obři. Ve skutečnosti to tak ale nebylo – většina středověkých koní totiž byla překvapivě malá. Našli jsme jen velmi málo takových, jejichž vzhled odpovídal představám.“

Outram uvedl, že naprostá většina středověkých koní, včetně těch, které experti pokládají za válečné oře, dosahovala výšky maximálně 145 centimetrů – a to je přibližně velikost těch největších současných poníků.

Našly se samozřejmě i výjimky, ale ani to nebyly z dnešního pohledu žádní velikání. Jeden z největších koní, kterého vědci ve zkoumaném vzorku našli, pocházel z doby normanského vpádu na Ostrovy. Jeho pozůstatky byly nalezené v Trowbridge ve Wiltshiru – a měřil na výšku 152 centimetrů.

Výška není všechno

Podle Outrama výsledky tohoto výzkumu naznačují, že ve středověku na velikosti koně zase tak nezáleželo, respektive nebyla pro rytíře tím nejdůležitějším. Jízda měla totiž mnohem více rolí, než jen klasický filmový úder na nepřátelské vojsko.

Stejně důležité a v důsledku možná ještě zásadnější totiž byly její další úlohy – například obtěžování ustupujícího nepřítele, rychlá mobilita z místa na místo, přeprava vybavení nebo akční průzkumné mise.

To všechno vyžadovalo od koně jiné vlastnosti než jen „pouhou“ výšku – například odolnost, rychlost, hbitost a vytrvalost. Důležité samozřejmě na taženích muselo být i to, že menší kůň měl výrazně nižší nároky na píci.

Autoři studie zdůrazňují, že tím nepopírají, že by opravdu velicí koně neexistovali, nebo že by vzhled a vlastnosti koně nebyly v minulosti pro chovatele důležité. Naopak, zejména ve středověku věnovali lidé této práci obrovské množství času, úsilí i peněz.

Výzkum bude pokračovat

Vědci také věří, že jsou jen na samotném začátku výzkumu, zejména písemné prameny totiž popisují koně, kteří se tyčili nad ostatními. Proto teď autoři chtějí pokračovat ve zkoumání míst, kde by se mohly nacházet pozůstatky právě těchto zvířat – jde zejména o místa kolem královských hřebčínů.

Důležitým pramenem by se mohly stát také zbroje pro koně, které se nacházejí v řadě muzejí, ale i na hradech a zámcích. Jejich analýza by mohla totiž poskytnout důležité biometrické informace, jaké rozměry měli koně, pro něž byly ukuté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 22 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
včera v 14:12

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
včera v 11:49

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026
Načítání...