Koně středověkých rytířů nebyli žádní obři, připomínali dnešní poníky

Historické velkofilmy i seriály zobrazují válečné oře jako mohutná zvířata, která se tyčí vysoko nad obyčejnou pěchotou. Nový výzkum britských archeologů ale ukazuje, že šlo o tvory mnohem menší, odpovídající dnešním poníkům.

Tým archeologů a historiků z Velké Británie se pokusil rekonstruovat podobu středověkých koní, na nichž vyráželi do bitev rytíři. Prozkoumali kosti asi dvou tisícovek koní ze 4. až 17. století. Prostudovali a analyzovali i velké množství písemných pramenů.

„Ukázalo se, že věci nejsou takové, jak se obvykle líčí,“ uvedl pro deník The Guardian profesor Alan Outram z katedry archeologie Exeterské univerzity. „V populární kultuře jsou váleční koně často zobrazováni jako obři. Ve skutečnosti to tak ale nebylo – většina středověkých koní totiž byla překvapivě malá. Našli jsme jen velmi málo takových, jejichž vzhled odpovídal představám.“

Outram uvedl, že naprostá většina středověkých koní, včetně těch, které experti pokládají za válečné oře, dosahovala výšky maximálně 145 centimetrů – a to je přibližně velikost těch největších současných poníků.

Našly se samozřejmě i výjimky, ale ani to nebyly z dnešního pohledu žádní velikání. Jeden z největších koní, kterého vědci ve zkoumaném vzorku našli, pocházel z doby normanského vpádu na Ostrovy. Jeho pozůstatky byly nalezené v Trowbridge ve Wiltshiru – a měřil na výšku 152 centimetrů.

Výška není všechno

Podle Outrama výsledky tohoto výzkumu naznačují, že ve středověku na velikosti koně zase tak nezáleželo, respektive nebyla pro rytíře tím nejdůležitějším. Jízda měla totiž mnohem více rolí, než jen klasický filmový úder na nepřátelské vojsko.

Stejně důležité a v důsledku možná ještě zásadnější totiž byly její další úlohy – například obtěžování ustupujícího nepřítele, rychlá mobilita z místa na místo, přeprava vybavení nebo akční průzkumné mise.

To všechno vyžadovalo od koně jiné vlastnosti než jen „pouhou“ výšku – například odolnost, rychlost, hbitost a vytrvalost. Důležité samozřejmě na taženích muselo být i to, že menší kůň měl výrazně nižší nároky na píci.

Autoři studie zdůrazňují, že tím nepopírají, že by opravdu velicí koně neexistovali, nebo že by vzhled a vlastnosti koně nebyly v minulosti pro chovatele důležité. Naopak, zejména ve středověku věnovali lidé této práci obrovské množství času, úsilí i peněz.

Výzkum bude pokračovat

Vědci také věří, že jsou jen na samotném začátku výzkumu, zejména písemné prameny totiž popisují koně, kteří se tyčili nad ostatními. Proto teď autoři chtějí pokračovat ve zkoumání míst, kde by se mohly nacházet pozůstatky právě těchto zvířat – jde zejména o místa kolem královských hřebčínů.

Důležitým pramenem by se mohly stát také zbroje pro koně, které se nacházejí v řadě muzejí, ale i na hradech a zámcích. Jejich analýza by mohla totiž poskytnout důležité biometrické informace, jaké rozměry měli koně, pro něž byly ukuté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 4 mminutami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 2 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 20 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 22 hhodinami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
včera v 06:30

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.