Ketamin jako budoucí lék na alkoholismus? Látka může pomoct snížit chuť pít, tvrdí vědci

Ketamin, který je známý jako lék i rekreační droga, by v budoucnu mohl pomáhat alkoholikům v boji se závislostí. Upozornil na to experiment, jehož výsledky představil časopis  Nature Communications. Podle vědců totiž tato látka může narušit pozitivní vzpomínky, které rizikoví pijáci na alkoholické nápoje mají.

Pouhá jedna malá dávka ketaminu by mohla alkoholikům usnadnit cestu k abstinenci. Na možné využití této látky při léčbě alkoholismu nedávno upozornila skupina vědců z University College London.

Do jejich studie bylo zahrnuto 55 mužů a 35 žen. V průměru tito lidé vypili 34 půllitrů piva týdně, což pětinásobně překračuje doporučený limit. Nikomu z nich však lékaři oficiálně alkoholismus nediagnostikovali.

Experiment vypadal tak, že devadesátičlenné skupině vědci nejprve ukázali obrázky piva a jiných alkoholických nápojů. Při té příležitost je požádali, aby ohodnotili své nutkání se napít. Poté jim výzkumníci nabídli pivo. 

Ve druhé fázi studie pak tým vědců dobrovolníky rozdělil do tří skupin. U první se předchozí postup opakoval, avšak s tím rozdílem, že jim namísto piva byla nitrožilně podána malá dávka ketaminu.  

Proceduru následně výzkumníci zopakovali i u druhé skupiny, té však nitrožilně aplikovali lék, který měl pouze placebo efekt. Třetí skupině dobrovolníků pak podali malou dávku ketaminu, a to bez předchozí procedury.

Výrazné snížení konzumace alkoholu

Během následujících devíti měsíců se všem třem skupinám podařilo snížit spotřebu alkoholu. Největší zlepšení ale vědci zaznamenali u první skupiny zkoumaných, kterým ukazovali obrázky piva a následně jim nitrožilně podali ketamin.

Konzumace alkoholu se těmto lidem podařila v průměru snížit o polovinu, navíc měli více dní, kdy alkohol nepili vůbec. Snížilo se nejenom nutkání si alkoholické nápoje dát, ale také si je méně užívali. 

Podle autorů studie lze totiž ketamin využít k „přepisování“ vzpomínek, které souvisejí s pitím. „Jedná se o první ukázku velmi rozumného a dostupného přístupu,“ poznamenal podle BBC hlavní autor experimentu Ravi Das z University College London.

„Došlo k opravdu velkému poklesu, který vydržel celou dobu nebo se v následujících devíti měsících ještě lepšil. Překvapilo mě, jak efektivní to bylo,“ uvedl Das podle deníku The Guardian.  

Potřeba dalšího výzkumu

Autoři studie mají podle svých slov ambici zlepšit život lidí se závislostmi. Na dané téma je ale potřeba provést ještě další výzkum – experiment například chtějí zopakovat prostřednictvím klinické studie. 

Podle profesora psychologie Matta Fielda z University of Sheffield, který se studie neúčastnil, jsou dané výsledky „slibné“. Podotýká však, že do dalšího výzkumu by vědci měli zahrnout mnohem větší vzorek lidí. 

„Ketamin je návyková látka a je spojená s poškozením močového měchýře a rizikem nehod, proto musíme být opatrní k jeho využívání ve skupinách, které mají sklony k závislostem,“ upozornila profesorka psychofarmakologie Celia Morgan z University of Exeter, která se také studie neúčastnila.

„Je to však důležitá práce, která se snaží posunout výzkum o ketaminu a paměti kupředu,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 19 mminutami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 1 hhodinou

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 4 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 5 hhodinami
Načítání...