Ketamin jako budoucí lék na alkoholismus? Látka může pomoct snížit chuť pít, tvrdí vědci

Ketamin, který je známý jako lék i rekreační droga, by v budoucnu mohl pomáhat alkoholikům v boji se závislostí. Upozornil na to experiment, jehož výsledky představil časopis  Nature Communications. Podle vědců totiž tato látka může narušit pozitivní vzpomínky, které rizikoví pijáci na alkoholické nápoje mají.

Pouhá jedna malá dávka ketaminu by mohla alkoholikům usnadnit cestu k abstinenci. Na možné využití této látky při léčbě alkoholismu nedávno upozornila skupina vědců z University College London.

Do jejich studie bylo zahrnuto 55 mužů a 35 žen. V průměru tito lidé vypili 34 půllitrů piva týdně, což pětinásobně překračuje doporučený limit. Nikomu z nich však lékaři oficiálně alkoholismus nediagnostikovali.

Experiment vypadal tak, že devadesátičlenné skupině vědci nejprve ukázali obrázky piva a jiných alkoholických nápojů. Při té příležitost je požádali, aby ohodnotili své nutkání se napít. Poté jim výzkumníci nabídli pivo. 

Ve druhé fázi studie pak tým vědců dobrovolníky rozdělil do tří skupin. U první se předchozí postup opakoval, avšak s tím rozdílem, že jim namísto piva byla nitrožilně podána malá dávka ketaminu.  

Proceduru následně výzkumníci zopakovali i u druhé skupiny, té však nitrožilně aplikovali lék, který měl pouze placebo efekt. Třetí skupině dobrovolníků pak podali malou dávku ketaminu, a to bez předchozí procedury.

Výrazné snížení konzumace alkoholu

Během následujících devíti měsíců se všem třem skupinám podařilo snížit spotřebu alkoholu. Největší zlepšení ale vědci zaznamenali u první skupiny zkoumaných, kterým ukazovali obrázky piva a následně jim nitrožilně podali ketamin.

Konzumace alkoholu se těmto lidem podařila v průměru snížit o polovinu, navíc měli více dní, kdy alkohol nepili vůbec. Snížilo se nejenom nutkání si alkoholické nápoje dát, ale také si je méně užívali. 

Podle autorů studie lze totiž ketamin využít k „přepisování“ vzpomínek, které souvisejí s pitím. „Jedná se o první ukázku velmi rozumného a dostupného přístupu,“ poznamenal podle BBC hlavní autor experimentu Ravi Das z University College London.

„Došlo k opravdu velkému poklesu, který vydržel celou dobu nebo se v následujících devíti měsících ještě lepšil. Překvapilo mě, jak efektivní to bylo,“ uvedl Das podle deníku The Guardian.  

Potřeba dalšího výzkumu

Autoři studie mají podle svých slov ambici zlepšit život lidí se závislostmi. Na dané téma je ale potřeba provést ještě další výzkum – experiment například chtějí zopakovat prostřednictvím klinické studie. 

Podle profesora psychologie Matta Fielda z University of Sheffield, který se studie neúčastnil, jsou dané výsledky „slibné“. Podotýká však, že do dalšího výzkumu by vědci měli zahrnout mnohem větší vzorek lidí. 

„Ketamin je návyková látka a je spojená s poškozením močového měchýře a rizikem nehod, proto musíme být opatrní k jeho využívání ve skupinách, které mají sklony k závislostem,“ upozornila profesorka psychofarmakologie Celia Morgan z University of Exeter, která se také studie neúčastnila.

„Je to však důležitá práce, která se snaží posunout výzkum o ketaminu a paměti kupředu,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 5 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 6 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 9 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 11 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...