Kdo dává nejvíc na výzkum? Internetoví obři porážejí klasické technologické firmy

Na výzkum dal nejvíc Amazon, dříve první Volkswagen je nyní až pátý. Soukromé firmy investují do svých laboratoří a vědců stále více peněz.

Ze světových firem vydává nejvíc na svůj výzkum a vývoj (R&D) americký internetový obchod Amazon. Prvenství sebral německé automobilce Volkswagen, která klesla na páté místo. Vyplývá to z aktuální studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC).

V první dvacítce je 13 společností se sídlem ve Spojených státech. Zbývající čtyři jsou z Evropy a pouze tři z Asie.

Centra soukromého výzkumu

Volkswagen se držel na vrcholu žebříčku pět let. Ve sledovaném období finančního roku do konce června 2017 utratil za R&D přibližně 12,2 miliardy dolarů (přes 265,4 miliardy korun). Předběhl ho tak Amazon, který ve stejné době vynaložil na tytéž účely kolem 16,1 miliardy dolarů.

Největšího výrobce automobilů v Německu i Evropě, jenž čelí skandálu s měřením emisí, předstihly podle PwC také Alphabet, Intel a Samsung.

Alphabet, mateřská firma americké internetové společnosti Google, investovala do R&D zhruba 13,9 miliardy dolarů. O třetí a čtvrté místo se dělí americký výrobce čipů Intel a jihokorejský Samsung, jenž je největším světovým výrobcem paměťových čipů, chytrých telefonů a televizorů. Obě firmy vydaly za R&D přibližně 12,7 miliardy dolarů.

Samotná velikost rozpočtu ale neříká mnoho o tom, jak efektivně jsou dané peníze využívány a zda přinášejí rentabilní inovace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...