Jižní Korea uspěla v omezování obchodu s výrobky z tygrů a dalších velkých kočkovitých šelem, uvedli vědci v nové studii. Některé problémy sice stále přetrvávají, změna k lepšímu je ale podle studie zveřejněné v odborném časopise PLOS ONE zásadní.
Jihokorejský obchod s velkými kočkami – včetně kriticky ohrožených tygrů sumaterských a levhartů amurských – a částmi jejich těl se od počátku 90. let 20. století výrazně snížil. Přitom ještě před třiceti lety byla tato země jedním z hlavních výrobců výrobků z tygřích kostí.
Za pokles podle autorů práce jednoznačně mohou přijatá opatření – zejména zákazy obchodování. Roli ale hrály a hrají také změny spotřeby, které proběhly díky rychlému hospodářskému růstu Jižní Koreje. A samozřejmě také fakt, že společnost přestala obchodování s kusy kočkovitých šelem považovat za přijatelné. Podle vědců jsou výsledky tohoto výzkumu důležité i pro další země, které se s tímto problémem zatím nevypořádaly, ale chtěly by.
Pro samotnou Koreu už je ale pozdě – jak levharti, tak i tygři už tam byli vyhubeni. Levharti už v sedmdesátých letech dvacátého století, ale i poté se tam s jejich těly obchodovalo. O tygry tato země přišla dokonce ještě dříve, a to během druhé světové války, když byla okupovaná Japonskem. Důležité nyní je, že se v zemi neobchoduje s žádnými orgány velkých šelem, takže se nepodporuje byznys ani v okolních zemích.
Hlavním autorem studie byl Joshua Elves-Powell z londýnské University College. Podle něj jsou výsledky pozitivní. „Naše práce nabízí důvody k optimismu – ještě před třiceti lety byla Jižní Korea jedním z nejdůležitějších světových trhů s tygřími kostmi a v letech 1970 až 1993 bylo do země dovezeno přibližně 750 koster. Ukončení tohoto rozsáhlého a hluboce neudržitelného obchodu je velký úspěch pro ochranu přírody,“ uvedl. Současně je ale podle něj důležité neusnout na vavřínech a přijmout další opatření v menším měřítku.
Desítky let dat v rukách profesionálů
Experti analyzovali data za dobu třiceti let, která jsou součástí Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES). Kombinovali je s výsledky dalších lokálních výzkumů a zkušeností vědců, kteří se tomuto fenoménu věnují.
Elves-Powell doplňuje: „Nadměrné využívání částí těl šelem pro různé účely, včetně využití v tradiční asijské medicíně, ale i jako symboly společenského statusu, je vedle ztráty ekosystému hlavním důvodem ohrožení mnoha druhů velkých koček. Například kriticky ohrožení levharti amurští pocházejí z Jižní Koreje (a také Číny a Ruska), ale v roce 1970 byli v této zemi vyhubeni.“
Jižní Korea se připojila k úmluvě CITES v roce 1993 a v následujícím roce zavedla zákaz komerčního obchodu s velkými šelmami i jejich orgány. Díky tomu přestalo být legální se tím živit. Tato opatření jsou podle čtrnácti expertů oslovených autory studie účinná – všichni uvedli, že nenašli žádné důkazy o větším probíhajícím byznysu s šelmami v Koreji ani s jejich orgány.
Pokusy o obcházení pravidel
Obchodování v malém měřítku nicméně stále probíhá – zejména uvnitř země. Týká se to především vína z tygřích kostí a také tygřích a leopardích kůží, jež byly získané v minulosti. To je podle výzkumníků v nelegálním obchodu zdaleka nejvíce znepokojující.
Vědci celkem upozornili na tři hlavní problémy. Zaprvé zaregistrovali několik pokusů o on-line prodej produktů pocházejících z velkých koček. Většinou se jednalo o snahu prodat staré lahve vína vyrobeného z tygřích kostí. Prodávající přitom tvrdili, že je zdědili nebo získali jiný způsobem ještě před zákazem obchodu. I takový prodej je ale podle jihokorejských zákonů nezákonný.
Zadruhé, v letech 1994 až 2016 celníci v USA a na Novém Zélandu zachytili několik nelegálních dovozů výrobků z velkých koček z Jižní Koreje, přičemž jeden případ se týkal 1200 výrobků „tradiční medicíny“ tygřího původu. Autoři ale upozorňují, že další obchod může probíhat i jinde, protože USA a Nový Zéland jsou jedny z mála zemí, které veřejně hlásí nelegální obchod do CITES. Pozitivní zprávou je, že od roku 2016 se už nic takového nestalo.
A nakonec třetí situace se odehrála v Thajsku a Vietnamu. Tam průvodci tamních cestovních kanceláří vodili turisty na místa, kde se nelegálně prodávají výrobky z tygrů, a nabádaly turisty k jejich nákupu. Údajně by část těchto zvířat měla pocházet z Jižní Koreje. Pro autory výzkumu je dobrou zprávou, že se právě na cestovní agentury a kanceláře mohou v budoucnu více zaměřit.
Veřejnost může změnit své chování – když slyší dobré argumenty
„Ještě je potřeba dosáhnout dalšího pokroku, ale současné výsledky nám naznačují, že došlo k výraznému posunu v postoji veřejnosti. Přesto, že se velké kočkovité šelmy v Koreji dlouhodobě využívaly a obchodovalo se s s nimi (včetně využití pro tradiční medicínu), nedávné změny zdůrazňují, jak mohou přísné zákazy pomoci snížit poptávku, když se byznys společensky stigmatizuje,“ poznamenává Elves-Powell.
Podle vědce je to obzvláště účinné, pokud se samotná represivní opatření doplní také o lepší komunikaci s veřejností a tlakem na snížení poptávky po takovém zakázaném zboží.
