V Indii za posledních sto let prudce ubylo levhartů. Možná až o devadesát procent, říkají biologové

Indických levhartů během posledních sto až dvě stě let ubylo možná až 90 procent, varuje zpráva tamních biologů. Vědci upozorňují, že tyto velké šelmy si zaslouží stejnou ochranu jako tygři, kteří se už ochraně na Indickém poloostrově těší.

Levharti jsou nejrozšířenější velkou kočkovitou šelmou na světě a přírodovědci je dosud považovali za zvíře, které se svede úspěšně adaptovat na proměny svého životního prostředí. V případě Indie se navíc zdejší populace jevila jako stabilní i kvůli svým vysokým počtům. Pozitivní pohled ale nyní zpochybňuje studie, která vyšla v únoru v odborném časopise PeerJ – Life and Environment.

Podle publikovaných zjištění za posledních 120 až 200 let v Indii ubylo levhartů o pětasedmdesát až devadesát procent. Výzkumníci z Centre for Wildlife Studies a Wildlife Institute of India se opírají o genetická data o studovaných šelmách z celého indického subkontinentu; ta získali z velkého množství výkalů nalezených v přírodě. Pomocí nich zjišťovali jak velikost populací, tak i zda existují nějaké vzorce, jimiž by se ubývání levhartů řídilo.

Z genetické analýzy vyplývá, že v Indii existují čtyři rozdílné levhartí populace. Nejpostiženější oblastí je Dekánská plošina, kde došlo k více než devadesátiprocentnímu úbytku levhartů, naopak nejméně zasaženou oblastí je pohoří Západní Ghát, které se táhne kolem téměř celého západního pobřeží Indie.

Podle vědců kočkovité šelmy čelí mnoha hrozbám současně – patří mezi ně například rostoucí množství konfliktů s lidmi, ztráta přirozeného území, ale také jim začíná chybět dostatek vhodné kořisti a stále více roste hrozba pytláků.

Absence počtů jako limita ochrany

Biologové konstatují, že největším problémem pro ně je, že se levharti nesčítají. Zatímco součty tygrů v Indii probíhají každé čtyři roky, u levhartů nic takového neexistuje. Asi nejpřesnější studií je výzkum z roku 2014 spojený právě se sčítáním tygrů, podle nějž žije v Indii asi dvanáct až čtrnáct tisíc levhartů, většina v oblastech, kde se vyskytují také tygři.

Experti vyzývají úřady, aby co nejdříve vznikla nějaká záchranná iniciativa podobné Projektu tygr, který se snaží o záchranu těchto mohutných žíhaných šelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 5 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...