V Indii za posledních sto let prudce ubylo levhartů. Možná až o devadesát procent, říkají biologové

Indických levhartů během posledních sto až dvě stě let ubylo možná až 90 procent, varuje zpráva tamních biologů. Vědci upozorňují, že tyto velké šelmy si zaslouží stejnou ochranu jako tygři, kteří se už ochraně na Indickém poloostrově těší.

Levharti jsou nejrozšířenější velkou kočkovitou šelmou na světě a přírodovědci je dosud považovali za zvíře, které se svede úspěšně adaptovat na proměny svého životního prostředí. V případě Indie se navíc zdejší populace jevila jako stabilní i kvůli svým vysokým počtům. Pozitivní pohled ale nyní zpochybňuje studie, která vyšla v únoru v odborném časopise PeerJ – Life and Environment.

Podle publikovaných zjištění za posledních 120 až 200 let v Indii ubylo levhartů o pětasedmdesát až devadesát procent. Výzkumníci z Centre for Wildlife Studies a Wildlife Institute of India se opírají o genetická data o studovaných šelmách z celého indického subkontinentu; ta získali z velkého množství výkalů nalezených v přírodě. Pomocí nich zjišťovali jak velikost populací, tak i zda existují nějaké vzorce, jimiž by se ubývání levhartů řídilo.

Z genetické analýzy vyplývá, že v Indii existují čtyři rozdílné levhartí populace. Nejpostiženější oblastí je Dekánská plošina, kde došlo k více než devadesátiprocentnímu úbytku levhartů, naopak nejméně zasaženou oblastí je pohoří Západní Ghát, které se táhne kolem téměř celého západního pobřeží Indie.

Podle vědců kočkovité šelmy čelí mnoha hrozbám současně – patří mezi ně například rostoucí množství konfliktů s lidmi, ztráta přirozeného území, ale také jim začíná chybět dostatek vhodné kořisti a stále více roste hrozba pytláků.

Absence počtů jako limita ochrany

Biologové konstatují, že největším problémem pro ně je, že se levharti nesčítají. Zatímco součty tygrů v Indii probíhají každé čtyři roky, u levhartů nic takového neexistuje. Asi nejpřesnější studií je výzkum z roku 2014 spojený právě se sčítáním tygrů, podle nějž žije v Indii asi dvanáct až čtrnáct tisíc levhartů, většina v oblastech, kde se vyskytují také tygři.

Experti vyzývají úřady, aby co nejdříve vznikla nějaká záchranná iniciativa podobné Projektu tygr, který se snaží o záchranu těchto mohutných žíhaných šelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled