Luskouni, pozoruhodní savci žijící v Africe a Asii, jsou nejčastěji pašované zvíře na planetě. Vypadalo to, že ho před pytláky už nic nezachrání, ale reakce světových politiků přišla nečekaně rychle.
Nejen luskouni. Kvůli tradiční čínské medicíně vymírají tygři i aligátoři
- Cites je zkratka mezinárodní Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Tento týden se v jižní Africe koná zasedání CITES. Tato organizace složená ze zástupců 183 vlád se ve středu rozhodla, že poskytne luskounům tu největší míru ochrany, která je možná.
Zákaz obchodování s luskouny byl jednou z priorit, které si letos CITES zvolil. Zástupci vlád se shodli, že všech osm druhů luskounů dostane nejvyšší možnou míru ochrany – to znamená absolutní zákaz komerčního obchodování s těmito tvory i s jejich orgány. O zákazu se sice bude hlasovat ještě jednou příští týden, ale první hlasování bylo natolik jednoznačné, že se zdá být výsledek jasný.
Miliardový byznys s neznámými luskouny
Přestože většina lidí o luskounech nikdy neslyšela, je obchodování s nimi velmi výnosným obchodem. Za jednoho luskouna se může pohybovat až kolem 140 000 korun – během poslední dekády jich bylo pašováno prokazatelně víc než milion.
GALERIE
Luskouni - oživlé šišky
Pašeráci zpočátku lovili všechny čtyři asijské druhy, ale jejich počet začal extrémně klesat. Pozornost lovců se pak obrátila do Afriky, kde doposud žilo luskounů víc. Nikdo dnes netuší, kolik luskounů vlastně ještě žije – jde o zvířata velmi opatrná žijící v ústraní a značně nenápadně.
- Jedinou zemí, která hlasovala proti návrhu, byla Indonésie. Podle jejího zástupce zákaz obchodování jen zvýší poptávku po mase a šupinách luskounů na černém trhu.
Luskouni vymírají kvůli své výjimečnosti. Jde o jediného savce na světě, jehož tělo je pokryté šupinami. To mu dává v nejrůznějších systémech přírodních medicín světa zvláštní postavení: byť prokazatelně žádný jeho orgán nemá silnější léčivé vlastnosti než placebo, stejně je vyhledávaný.
Nejvíce se v tradiční čínské medicíně cení jeho šupiny, léčí vše od akné až po rakovinu, oblíbené je i maso, které má dodávat konzumentovi sílu. Nejléčivější je ovšem polévka z nenarozeného plodu luskouna; ta léčí jeden z nejstarších a dodnes nejvýdělečnějších problémů lidstva – mužskou impotenci.
Kvůli „tradiční lidové“ a alternativní medicíně je dnes ohrožena celá řada živočišných druhů. U všech zmíněných je spolehlivě vyvráceno, že by jejich orgány byly jakkoliv léčivé:
Nosorožci: vymírají, protože se příliš dlouho páří
Z rohů všech druhů nosorožců se vyrábí prášek, který má léčit vše od nachlazení po rakovinu. V Číně a Vietnamu je po něm poptávka také kvůli tomu, že má pomáhat proti impotenci: nosorožec se vydrží pářit několik desítek minut, tato síla se pak má údajně přenášet i na člověka, který roh zkonzumuje.
Nosorožec zabitý pytláky
Buvol: asijský nosorožec pro chudé
Nosorožec byl vždy velmi obtížně ulovitelným zvířetem. V řadě asijských zemí se tedy hledaly náhrady za jeho roh. A našly se v buvolech – dnes se jedná o jakéhosi „nosorožce chudých“: jejich rohy jsou pro místní obyvatelstvo podobně víceúčelovým lékem jako nosorožčí rohovina. S tím, jak začalo ubývat nosorožců, začalo přibývat ulovených buvolů. Zmizel tak už z velkých částí Laosu, Bangladéše, Indonésie a Srí Lanky.
Buvol
Aligátor čínský: čínský drak se schopností vymřít
Těchto tvorů žije ve volné přírodě posledních asi 200 exemplářů. Nejvíce mu ublížilo ničení jeho životního prostředí, ale také fakt, že je podobný legendárnímu čínskému drakovi. Symbol síly a energie musí mít „logicky“ spoustu léčivé síly, a tak se jeho maso používá jako prevence před nachlazením a rakovinou.
Aligátor čínský
Kabar: šavlozubý „jelen“ s intenzivním pachem
Tento čínský šavlozubý přežvýkavec podobný drobnému jelenovi produkuje a vyměšuje nahnědlé pižmo, jímž si značkuje území. Dlouhá staletí se využívalo do těch nejdražších parfémů a také jako afrodisiakum. Čínská medicína mu určila léčivé vlastnosti pro krevní oběh, srdce a plíce. Kilogram kabařího pižma dnes stojí na černém trhu přes 40 000 dolarů – pro jeho získání je totiž třeba pobít asi 50 kabarů.
Kabar pižmový
Sviňucha kalifornská vymírá kvůli jinému zvířeti
Tento chytrý delfín vymírá kvůli údajným léčivým vlastnostem jiného tvora. V pobřežních vodách Mexika žije ryba smuha MacDonaldova. Vzduchový měchýř této až stokilové ryby se v Číně vysoce cení: používá se jako přísada do polévky, která má léčit plodnost a krevní oběh. Smuhy se loví pomocí obřích statických sítí, do nichž se ale chytají také sviňuchy kalifornské – dnes jich žije už jen asi 100 posledních kusů a šance, že by přežily, již téměř neexistuje. Od roku 2015 se mezi kriticky ohroženými zvířaty ocitla i smuha, ale protože za jeden její měchýř si může v Číně říct prodavač asi 250 000 korun, nedá se očekávat, že by se něco zlepšilo.
Sviňucha kalifornská
Tygr ukázal, že změna je možná i v tradiční čínské medicíně
V přírodě dnes žije jen asi 6000 tygrů – významný podíl na jejich ohrožení má tradiční čínská medicína. Až do roku 1993 totiž tygří kosti doporučovala jako všelék na většinu problémů, které by člověka mohly potkat. Od té doby sice už tygří orgány nedoporučuje a dokonce vybízí k používání náhrad (například psí kosti nebo orgány rypoše lysého). V Číně se již podařilo používání tygrů pro léčebné účely téměř vymýtit, neplatí to však v čínských komunitách ve zbytku světa: podle neziskovky TRAFFIC nabízí tygří orgány 43 procent obchodů s tradiční čínskou medicínou v Severní Americe.
obrázek
Mořští koníci jsou všude – jako přísada
Na orgánech mořských koníků je založeno přes 90 léků z oblasti tradiční lidové nebo alternativní medicíny. Ročně to znamená asi 20 milionů zabitých zvířat, z nichž se získá asi 500 tun léčiv. Už v 90. letech 20. století poklesl počet mořských koníků asi na polovinu.
konik