Jedna akce mohla vyústit ve 20 tisíc lidí nakažených covidem. Epidemiologové popsali „super přenos“ v USA

Na konci února se v americkém Bostonu odehrála významná konference o biotechnologii. Stala se ale akcí, která mohla významně přispět k propuknutí epidemie ve Spojených státech. Vědci popsali, že zřejmě způsobila nákazu okolo dvaceti tisíc Američanů a měla velký podíl na rychlosti šíření covidu-19 v USA.

Akce v bostonském hotelu Marriott Long Wharf, kterou pořádala společnost Biogen, se zúčastnily asi dvě stovky lidí. U nich a jejich přímých kontaktů našli hygienici 90 případů nakažených. A to vedlo k podezření, že se jednalo o takzvaný super přenos. K těmto situacím dochází, když jeden člověk nebo několik jedinců spustí kaskádu přenosů.

Studie ještě neprošla recenzním řízením, je zveřejněná na webu medrXiv. Její autoři v ní dokazují, že super přenosy, jako byl ten v Bostonu, mohou hrát v pandemii klíčovou roli, zejména v její rané fázi.

Jádrem výzkumu byla genetická analýza vzorků nového koronaviru, které byly odebrané od nakažených ve státě Massachusetts. Vědci dokázali sekvenovat a přečíst 772 kompletních genomů viru SARS-CoV-2 v této oblasti.

Zjistili z nich, že přestože virus pronikl do Bostonu nejméně 80 cestami z Evropy i jiných míst v USA, výše popsaná konference mohla hrát roli rozbušky. Celkem z této jediné akce mohlo vzniknout až 20 tisíc případů, popsal web CNN.

Situace s nakažlivým potenciálem

Nejdůležitější bylo načasování, tedy kdy se tato akce odehrála. V té době, na konci února, neměli v USA s novým koronavirem téměř žádné zkušenosti, a neuvědomovali si tedy hrozby s ním spojené. Pokud by byla naplánovaná o pouhý týden později, nikdy by se neodehrála, protože by ji zrušili.

V té době také ještě USA neměly téměř žádnou testovací kapacitu, nenosily se roušky a neexistovala ani žádná pravidla, která by snižovala přenos viru.

Dalším faktorem pak byly ideální podmínky: spousta lidí z nejrůznějších míst na uzavřeném prostoru. Někteří sem covid přinesli, jiní si ho zase odnesli do míst, kde do té doby ještě nebyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé a neandertálci se začali křížit, sotva se potkali, ukazuje kostra z Česka

Poté, co moderní lidé poprvé opustili Afriku, narazili na neandertálce. A téměř okamžitě se s nimi začali křížit. To vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA. Více detailů prozradil mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci: analyzoval kostru z návrší pod Zlatým koněm ve středních Čechách.
před 12 hhodinami

Nepotismus, neprůhlednost, inbreeding. Důvody, proč se čeští vědci nevrací z ciziny

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.
před 18 hhodinami

Desítky nových druhů včetně ryby s hlavou jako balon objevili v Amazonii

Mezi 27 druhy, které v roce 2022 objevili členové expedice v peruánské části amazonského pralesa, je například obojživelná myš. Ta má prsty částečně srostlé blanami a živí se vodním hmyzem. S odvoláním na americkou neziskovou organizaci Conservation International to uvedla agentura Reuters.
před 19 hhodinami

Stonehenge mohl vzniknout jako politický monument, tvrdí vědci

Kamenný monument Stonehenge na jihu Anglie mohl být podle nového výzkumu postaven proto, aby sjednotil lid v době kulturního napětí při osidlování britských ostrovů, píší britská média s odkazem na studii zveřejněnou ve čtvrtek v odborném časopise Archaeology International. Nové zjištění přichází poté, co archeologové nedávno prokázali, že jeden z kamenů – ležící uprostřed Stonehenge pod jinými balvany – pochází až z dalekého severu Skotska.
před 20 hhodinami

Na Vánoce přibývá infarktů a mrtvic. Lékaři radí, jak snížit riziko

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.
před 20 hhodinami

Nejtřeskutější Vánoce Česko zažilo roku 1961. Poslední „ladovské“ o 35 let později

Letošní Vánoce budou ve znamení počasí, které se zřejmě nebude vymykat tak výrazně dlouhodobému průměru jako třeba v loňském roce. Tehdy Česko zažilo masivní oblevu s deštěm, která způsobila zimní povodně poměrně nebývalého rozsahu. Letošní teploty by na Štědrý den měly být lehce nad nulou, pak se bude zřejmě jen zvolna oteplovat. Vánoce ale mohou mít i mnohem odlišnější podobu.
22. 12. 2024

Odstartovala družice LASARsat, kterou vyrobili čeští středoškoláci

Mladí čeští zájemci o vědu uspěli tam, kde se to mnohdy nepodaří ani velkým firmám. Skupina studentů navrhla, vyrobila a v sobotu také úspěšně poslala do kosmu vlastní družici.
21. 12. 2024

Vědci objevili prastarého předka savců. Žil ještě před dinosaury na Mallorce

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.
20. 12. 2024
Načítání...