Po celém světě roste poptávka po nerostných surovinách. Je to dáno tím, že se jednotlivé země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se zvýšit svou energetickou bezpečnost. Kontroverzní těžba z mořského dna, díky které jsou tyto látky získávány, ale může nenávratně poškodit oceánské ekosystémy i ohrožené druhy, včetně plejtváků obrovských nebo vorvaňů. Vyplývá to z nové studie, která vyšla v odborném časopise Frontiers in the Marine Science.
Hlasité a neustálé zvuky strojů používaných k hlubinné těžbě mohou rušit jedinečné frekvence, které velryby, delfíni a sviňuchy používají ke komunikaci a navigaci v oceánu. Hrozí, že hluk oddělí mláďata od matek, naruší krmení a donutí tyto mořské savce, aby se rychleji vynořovali na hladinu, uvedli vědci z Exeterské univerzity. To může způsobit, že zvířata budou zmatena a zneklidněna, což způsobí změny jejich chování. Podobně je ohrožují také klimatické změny či rybolov.
Po kritických nerostných surovinách je stále větší poptávka, protože se země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se posílit své energetické zabezpečení. Lithium, kobalt a grafit se používají v například bateriích pro elektromobily, křemík a cín pro elektroniku a prvky vzácných zemin pro větrné turbíny.
Jakékoli narušení mořských ekosystémů ale pravděpodobně bude „dlouhodobé a nevratné“, uvedli ve studii vědci.
Sbíječky, které duní oceánem
Ekoložka Kirsten Thompsonová z Exeterské univerzity hluk přirovnala k neustálým silničním pracím v zalidněné čtvrti, které nelze nijak přehlušit. „Představte si, že by ve vašem okolí vypukly stavební práce, které probíhají nepřetržitě. Váš život by se dramaticky změnil,“ řekla vědkyně. „Vaše duševní zdraví by bylo ohroženo, možná byste změnili své chování, abyste před tím unikli. U velryb nebo delfínů to není jiné,“ dodala.
Velryby podle Thompsonové ukazují zdraví oceánu. Také mají klíčové postavení v potravním řetězci – když se krmí, rozptylují živiny ve vodním sloupci a při migraci i napříč oceány. Hrají také roli v pohlcování uhlíku, kdyby se podařilo obnovit jejich populace, mohlo by to spolu se snižováním emisí mít zásadní význam pro klima, uvedla ekoložka.
Hlubokomořská těžba je relativně nová metoda získávání surovin ze dna oceánů. Toto odvětví zatím nezískalo povolení k zahájení komerční činnosti, ale mohlo by se ním začít letos v létě po březnovém a červencovém zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která tuto činnost v mezinárodních vodách reguluje a striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity.
Mnozí výzkumníci doufají, že materiály uložené na mořském dně by mohly pomoci vytvořit nové, ekologičtější technologie, jako jsou elektromobily s dlouhým dojezdem, lehčí dobíjecí baterie a větrné turbíny, které odolají extrémnímu počasí. Jiní však varují, že hlubokomořská těžba by mohla ovlivnit oceány nečekaným způsobem.
Těžba už probíhá
Zatímco hlubokomořská těžba se ještě nevyužívá, řada zemí už provozuje těžbu v oceánech na mělčinách. Vyniká mezi nimi Čína, která s tímto způsobem získává písek potřebný pro stavebnictví. Využívá tak například mělčin a neobydlených ostrůvků ve Spratlyho a Paracelském souostroví, které během několika let pomocí přesunu milionů tun písku vytáhla z hladin a postavila na nich své vojenské základny.
Například k souostroví Ma-cu vzdálenému jen pár kilometrů od jí ovládaného území vysílá stovky lodních bagrů, které těží písek ze dna okolních vod. Ničí tak živobytí tamních rybářů, získávají surovinu potřebnou pro rozšiřování vlastních pobřežních měst a vyčerpávají tchajwanskou pobřežní stráž nutností neustálých zásahů.
