Ivermektin proti covidu nefunguje, tvrdí autoři zatím nejrozsáhlejší studie jeho účinků

Ivermektin se zřejmě nestane lékem, který by zasadil covidu-19 smrtící ránu, jak si od něj slibují jeho zastánci. Nová rozsáhlá studie na asi patnácti stech pacientech ukazuje, že jeho účinky jsou srovnatelné s placebem, uvedli její autoři na mezinárodním sympoziu.

Ivermektin měl mít podle některých předběžných výzkumů slibné účinky proti covidu. Stále více kvalitních a rozsáhlých studií ale ukazuje, že jeho úspěšnost v boji proti novému koronaviru je velmi nízká.

Podle rozsáhlé studie v rámci projektu Together Trial, která studovala vliv ivermektinu na reálných pacientech, nemá léčivo na covid-19 „žádný účinek“. Na výzkum, který byl navržený velmi pečlivě a probíhal v rámci klinických testů, dohlížela kanadská McMasterova univerzita. Uskutečnil se v Brazílii, která zaváděla jen minimální protipandemická opatření, a byl tam proto dostatek nemocných neočkovaných pacientů.

Jeden z hlavních řešitelů studie, Edward Mills z McMasterovy univerzity, představil výsledky této ivermektinové části studie na sympoziu, které se pod patronátem amerického Národního institutu zdraví konalo 6. srpna.

Mills tam uvedl, že mezi patnácti sty pacienty ve studii nevykazoval ivermektin „žádný vliv“ na výsledné cíle studie – tedy zda pacienti vyžadovali delší dobu v nemocniční péči. „V naší studii,“ řekl, „nevidíme, že by tato léčba měla pozorovatelný přínos, jaký od ní její zastánci očekávají.“ Tato studie zahrnovala více než trojnásobek pacientů oproti předchozím analýzám léku.

Výsledky této studie týkající se ivermektinu zatím nebyly oficiálně publikovány, autoři to ale chystají v nejbližších týdnech. Už v minulosti ale stejný projekt analyzoval účinky antimalarika hydroxychlorochinu, které jako účinnou léčbu propagoval zejména tehdejší americký prezident Donald Trump – recenzovaná studie Together Trial ale v dubnu jasně prokázala, že tento přípravek nemá na virus žádný silnější účinek.

Studie původně testovala výsledky jedné dávky ivermektinu podané v lednu letošního roku, ale později byla změněna tak, aby zahrnovala jednu denní dávku po dobu tří dnů v množství 400 mikrogramů léku na každý kilogram hmotnosti pacientů. Polovina subjektů dostávala místo léku neúčinné placebo. Při žádném z těchto dávkování nebyly zjištěny žádné klinické výsledky, uvedl Mills.

Účinek extrémně vysoké koncentrace, ovšem za hranicí bezpečnosti

Ivermektin je širokospektrální antiparazitikum používané v humánní i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím a některým ektoparazitům, jako jsou vši nebo zákožky.

Jeho možné využití jako léku proti covidu se poprvé objevilo už v roce 2020, když tým australských vědců oznámil, že v laboratorních podmínkách vykazuje v extrémně vysokých koncentracích účinek proti viru SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid. Tento výzkum, o němž ČT24 informovala krátce po jeho zveřejnění, ale zahrnoval koncentrace léku daleko za hranicí toho, co se v medicíně používá a co by bylo pro pacienty bezpečné.

Výzkumný projekt Together Trial má za cíl hledat účinné léky mezi již existujícími léčivy – jeho autoři prověřují, jestli by nebylo možné proti covidu využívat látky, které jsou sice široce rozšířené a často používané, ale proti jiným chorobám. Většina z nich je levných, mají dobře prozkoumané vedlejší efekty a při jejich užívání by tedy neměly hrozit větší problémy.

Většina zkoumaných látek ale vědce zklamala – zatím nejlépe se jim osvědčilo levné antidepresivum fluvoxamin, které v testech zkracuje délku hospitalizace o třicet procent; proto teď jeho analýza probíhá detailněji a vědci slibují už brzy další výsledky.

Kauza ivermektin

Téma ivermektinu je značně kontroverzní, existují totiž studie, které jeho účinek proti covidu na první pohled potvrzují – při detailnější analýze se ale zatím u všech ukázalo, že nebyly příliš kvalitní. Jedna velká studie z Egypta, která prokázala nejvýznamnější léčebný účinek, byla dokonce svými autory stažena kvůli obvinění z plagiátorství a falšování údajů.

Ale protože ivermektin má při používání v nemocničním prostředí a pod kontrolou lékaře jen málo vedlejších účinků, řada nemocnic ho během jarní vlny pandemie používala. Na začátku března ale vyšla první kvalitní práce, a to v prestižním odborném časopise JAMA. Zahrnovala asi čtyři stovky pacientů a především byla nastavená tak, aby byly její výsledky opravdu vypovídající. To znamená, že byla takzvaně randomizovaná, plně zaslepená a kontrolovaná placebem.

Polovina pacientů v ní okamžitě po nástupu příznaků nemoci dostala na pět dní ivermektin, druhá polovina jen placebo, tedy látku bez jakéhokoliv léčivého účinku. Ani lékaři, ani pacienti přitom nevěděli, jakou látku dostali.

Ukázalo se, že ve výsledku mezi pacienty s ivermektinem a placebem nebyl vlastně žádný měřitelný rozdíl. Plně se uzdravilo 164 lidí s ivermektinem a 156 s placebem, šestnáct s ivermektinem a třináct s placebem muselo znovu k lékaři a čtyři s ivermektinem a pět s placebem skončili v nemocnici. Žádný z pacientů s ivermektinem přitom nezemřel, ve skupině s placebem umřel jediný.

Autoři dospěli v závěru studie k názoru, že mezi dospělými s mírným covidem-19 pětidenní léčba ivermektinem ve srovnání s placebem významně nezlepšila dobu do vymizení příznaků. Zjištění pak podle nich nepodporují použití ivermektinu k léčbě mírného covidu-19, pro pochopení účinků na jiné klinicky relevantní výsledky pak mohou být zapotřebí rozsáhlejší studie.

Právě tato práce byla jedním z hlavních důvodů, proč Evropská léková agentura (EMA) na konci března 2021 poté, co přezkoumala nejnovější důkazy o použití ivermektinu k prevenci a léčbě nemoci covid-19, dospěla k závěru, že dostupné údaje nepodporují jeho použití – s výjimkou dobře navržených klinických studií. Ty EMA naopak podpořila, je podle ní důležité, aby se o všech možných lécích vědělo co nejvíce.

Česko a ivermektin

V České republice se tento přípravek zkoumal ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Tamní lékaři ho podali asi 150 lidem, konstatovali poté, že lék nemá při léčbě covidu významnější negativní vedlejší účinky, neprokázali ale ani, že by byl zázračným lékem.


V květnu schválil Státní ústav pro kontrolu léků studii, která měla v této nemocnici ivermektin zkoumat – jenže výzkum zatím narazil na nedostatek pacientů s covidem. V polovině srpna se pak nemocnice předběžně dohodla s bulharským dodavatelem na výměně ivermektinu, kterému končí expirace, za léčivo huvemec.

Komplikace se zastánci

Přes dostatek údajů o slabých účincích ivermektinu pokračují jeho zastánci v jeho prosazování. Během sympozia, kde kanadští vědci svou studii prezentovali, si profesor Mills postěžoval, že seriózní vědci zabývající se výzkumem léčby covidu čelí bezprecedentnímu nátlaku ze strany obhájců ivermetkinu.

„Užil jsem si toho dost, a stejně tak i ostatní odborníci na klinické studie na ivermektin,“ řekl pro Los Angeles Times. „Kolegům, kteří v této oblasti pracují, bylo vyhrožováno, jejich rodinám bylo vyhrožováno, byli pomlouváni,“ dodal.

„Nenapadají mě žádné okolnosti, za kterých by v minulosti došlo k takovému nátlaku na vědce v klinickém výzkumu,“ popsal. „Musíme vymyslet systém, ve kterém si budeme v těchto otázkách vzájemně krýt záda, protože napadání, kterého se některým jedincům dostalo, je šokující.“

Tento nátlak ale nakonec přinesl pro studii pozitiva – musela být upravena poté, co si skupiny obhájců léku stěžovaly, že je příliš malá na to, aby dosáhla očekávaných výsledků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 13 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
před 22 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
29. 3. 2025

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
29. 3. 2025

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
29. 3. 2025

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025
Načítání...