Ivermektin se zřejmě nestane lékem, který by zasadil covidu-19 smrtící ránu, jak si od něj slibují jeho zastánci. Nová rozsáhlá studie na asi patnácti stech pacientech ukazuje, že jeho účinky jsou srovnatelné s placebem, uvedli její autoři na mezinárodním sympoziu.
Ivermektin proti covidu nefunguje, tvrdí autoři zatím nejrozsáhlejší studie jeho účinků
Ivermektin měl mít podle některých předběžných výzkumů slibné účinky proti covidu. Stále více kvalitních a rozsáhlých studií ale ukazuje, že jeho úspěšnost v boji proti novému koronaviru je velmi nízká.
Podle rozsáhlé studie v rámci projektu Together Trial, která studovala vliv ivermektinu na reálných pacientech, nemá léčivo na covid-19 „žádný účinek“. Na výzkum, který byl navržený velmi pečlivě a probíhal v rámci klinických testů, dohlížela kanadská McMasterova univerzita. Uskutečnil se v Brazílii, která zaváděla jen minimální protipandemická opatření, a byl tam proto dostatek nemocných neočkovaných pacientů.
Jeden z hlavních řešitelů studie, Edward Mills z McMasterovy univerzity, představil výsledky této ivermektinové části studie na sympoziu, které se pod patronátem amerického Národního institutu zdraví konalo 6. srpna.
Mills tam uvedl, že mezi patnácti sty pacienty ve studii nevykazoval ivermektin „žádný vliv“ na výsledné cíle studie – tedy zda pacienti vyžadovali delší dobu v nemocniční péči. „V naší studii,“ řekl, „nevidíme, že by tato léčba měla pozorovatelný přínos, jaký od ní její zastánci očekávají.“ Tato studie zahrnovala více než trojnásobek pacientů oproti předchozím analýzám léku.
Výsledky této studie týkající se ivermektinu zatím nebyly oficiálně publikovány, autoři to ale chystají v nejbližších týdnech. Už v minulosti ale stejný projekt analyzoval účinky antimalarika hydroxychlorochinu, které jako účinnou léčbu propagoval zejména tehdejší americký prezident Donald Trump – recenzovaná studie Together Trial ale v dubnu jasně prokázala, že tento přípravek nemá na virus žádný silnější účinek.
Studie původně testovala výsledky jedné dávky ivermektinu podané v lednu letošního roku, ale později byla změněna tak, aby zahrnovala jednu denní dávku po dobu tří dnů v množství 400 mikrogramů léku na každý kilogram hmotnosti pacientů. Polovina subjektů dostávala místo léku neúčinné placebo. Při žádném z těchto dávkování nebyly zjištěny žádné klinické výsledky, uvedl Mills.
Účinek extrémně vysoké koncentrace, ovšem za hranicí bezpečnosti
Ivermektin je širokospektrální antiparazitikum používané v humánní i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím a některým ektoparazitům, jako jsou vši nebo zákožky.
Jeho možné využití jako léku proti covidu se poprvé objevilo už v roce 2020, když tým australských vědců oznámil, že v laboratorních podmínkách vykazuje v extrémně vysokých koncentracích účinek proti viru SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid. Tento výzkum, o němž ČT24 informovala krátce po jeho zveřejnění, ale zahrnoval koncentrace léku daleko za hranicí toho, co se v medicíně používá a co by bylo pro pacienty bezpečné.
Výzkumný projekt Together Trial má za cíl hledat účinné léky mezi již existujícími léčivy – jeho autoři prověřují, jestli by nebylo možné proti covidu využívat látky, které jsou sice široce rozšířené a často používané, ale proti jiným chorobám. Většina z nich je levných, mají dobře prozkoumané vedlejší efekty a při jejich užívání by tedy neměly hrozit větší problémy.
Většina zkoumaných látek ale vědce zklamala – zatím nejlépe se jim osvědčilo levné antidepresivum fluvoxamin, které v testech zkracuje délku hospitalizace o třicet procent; proto teď jeho analýza probíhá detailněji a vědci slibují už brzy další výsledky.
Kauza ivermektin
Téma ivermektinu je značně kontroverzní, existují totiž studie, které jeho účinek proti covidu na první pohled potvrzují – při detailnější analýze se ale zatím u všech ukázalo, že nebyly příliš kvalitní. Jedna velká studie z Egypta, která prokázala nejvýznamnější léčebný účinek, byla dokonce svými autory stažena kvůli obvinění z plagiátorství a falšování údajů.
Ale protože ivermektin má při používání v nemocničním prostředí a pod kontrolou lékaře jen málo vedlejších účinků, řada nemocnic ho během jarní vlny pandemie používala. Na začátku března ale vyšla první kvalitní práce, a to v prestižním odborném časopise JAMA. Zahrnovala asi čtyři stovky pacientů a především byla nastavená tak, aby byly její výsledky opravdu vypovídající. To znamená, že byla takzvaně randomizovaná, plně zaslepená a kontrolovaná placebem.
Polovina pacientů v ní okamžitě po nástupu příznaků nemoci dostala na pět dní ivermektin, druhá polovina jen placebo, tedy látku bez jakéhokoliv léčivého účinku. Ani lékaři, ani pacienti přitom nevěděli, jakou látku dostali.
Ukázalo se, že ve výsledku mezi pacienty s ivermektinem a placebem nebyl vlastně žádný měřitelný rozdíl. Plně se uzdravilo 164 lidí s ivermektinem a 156 s placebem, šestnáct s ivermektinem a třináct s placebem muselo znovu k lékaři a čtyři s ivermektinem a pět s placebem skončili v nemocnici. Žádný z pacientů s ivermektinem přitom nezemřel, ve skupině s placebem umřel jediný.
Autoři dospěli v závěru studie k názoru, že mezi dospělými s mírným covidem-19 pětidenní léčba ivermektinem ve srovnání s placebem významně nezlepšila dobu do vymizení příznaků. Zjištění pak podle nich nepodporují použití ivermektinu k léčbě mírného covidu-19, pro pochopení účinků na jiné klinicky relevantní výsledky pak mohou být zapotřebí rozsáhlejší studie.
Právě tato práce byla jedním z hlavních důvodů, proč Evropská léková agentura (EMA) na konci března 2021 poté, co přezkoumala nejnovější důkazy o použití ivermektinu k prevenci a léčbě nemoci covid-19, dospěla k závěru, že dostupné údaje nepodporují jeho použití – s výjimkou dobře navržených klinických studií. Ty EMA naopak podpořila, je podle ní důležité, aby se o všech možných lécích vědělo co nejvíce.
Česko a ivermektin
V České republice se tento přípravek zkoumal ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Tamní lékaři ho podali asi 150 lidem, konstatovali poté, že lék nemá při léčbě covidu významnější negativní vedlejší účinky, neprokázali ale ani, že by byl zázračným lékem.
V květnu schválil Státní ústav pro kontrolu léků studii, která měla v této nemocnici ivermektin zkoumat – jenže výzkum zatím narazil na nedostatek pacientů s covidem. V polovině srpna se pak nemocnice předběžně dohodla s bulharským dodavatelem na výměně ivermektinu, kterému končí expirace, za léčivo huvemec.
Komplikace se zastánci
Přes dostatek údajů o slabých účincích ivermektinu pokračují jeho zastánci v jeho prosazování. Během sympozia, kde kanadští vědci svou studii prezentovali, si profesor Mills postěžoval, že seriózní vědci zabývající se výzkumem léčby covidu čelí bezprecedentnímu nátlaku ze strany obhájců ivermetkinu.
„Užil jsem si toho dost, a stejně tak i ostatní odborníci na klinické studie na ivermektin,“ řekl pro Los Angeles Times. „Kolegům, kteří v této oblasti pracují, bylo vyhrožováno, jejich rodinám bylo vyhrožováno, byli pomlouváni,“ dodal.
„Nenapadají mě žádné okolnosti, za kterých by v minulosti došlo k takovému nátlaku na vědce v klinickém výzkumu,“ popsal. „Musíme vymyslet systém, ve kterém si budeme v těchto otázkách vzájemně krýt záda, protože napadání, kterého se některým jedincům dostalo, je šokující.“
Tento nátlak ale nakonec přinesl pro studii pozitiva – musela být upravena poté, co si skupiny obhájců léku stěžovaly, že je příliš malá na to, aby dosáhla očekávaných výsledků.
