Invazivní druhy vezmou Antarktidu ztečí, předvídá výzkum

V malé části Antarktidy na jaře odtává sníh a na těchto místech pak vyrůstají mechy, lišejníky a trávy, kolem nichž se udržují kolonie mikroorganismů a roztočů. Tyto oblasti jsou izolované od zbytku světa extrémním chladem na pevnině a silnými proudy v oceánu. Podle studie v žurnálu Science Advances ale těmto oázám unikátních forem života hrozí nyní zánik – kvůli invazivním druhům.

Antarktida je domovem druhů, které se tu vyskytují v koncentracích neznámých z jakéhokoliv jiného prostředí. Například mikroskopičtí chvostoskoci, kterých se na jeden metr čtvereční vyjde až milion.

Problém je, že se do Antarktidy v současné době dostávají tisíce vědců a až padesát tisíc turistů ročně. Všichni, přes sebelepší opatření, si sebou přinášejí nějaké formy životy – od mikroskopických přes rostlinné až po zvířecí. A u všech z nich hrozí, že se na nejjižnějším kontinentu stanou invazivními druhy schopnými ohrozit ty původní.

Antarktida se totiž sice ohřívá pomaleji než zbytek planety, i tyto změny ale stačí na to, aby usnadnily cizorodým formám života přístup do dosud nedostupných lokalit. „Klimatická změna zmenšuje bariéry, kudy se sem invazivní druhy mohou dostávat. A současně jim ulehčuje to, aby se zde usazovaly,“ uvedl Peter Conwey z British Antarctic Survey, který je spoluautorem zmiňované studie.

„Jádrem problému je, že lidé sem přinášejí 99 procent invazivních druhů a ty výrazně překonávají všechny přirozené procesy,“ dodává. „Lidská aktivita bude mít na antarktické ekosystémy větší dopad než klimatická změna sama o sobě.“

Úspěšná invaze

Obavy z cizorodých druhů nejsou jen futurologické, jednomu druhu trávy se totiž už na Antarktidu dostat podařilo. Jedná se o lipnici roční, která roste i na území České republiky – uchytila se na některých ostrůvcích u antarktického pobřeží. Na tomto světadílu už také volně žijí dva druhy much, které s sebou přinesli lidé.

Další druhy jsou sice schopné dostat se sem z Jižní Ameriky také přirozeným způsobem bez přispění člověka, ale zatím nejsou schopné se zde uchytit. Při současném tempu oteplování se ale oblasti bez ledu v Antarktidě během příštího století zvětší o 300 procent. A to znamená, že jakékoliv invazivní druhy budou mít mnohem širší možnosti pro kolonizaci.

Lipnice roční
Zdroj: Rasbak/Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 6 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...