Jak se bouralo ve vaší ulici? Mapa ukazuje všechny loňské nehody

Za rok 2024 se stalo 92 217 dopravních nehod, které musela řešit policie. Celkem počet oproti předcházejícímu roku klesl o tři procenta, ukazují statistiky. Česká televize vytvořila soustavu přehledných infografik, které ukazují, kde je tento problém největší a jaké nehody se kde stávají.

Následující soustava grafik ukazuje, kde v Česku docházelo k nejvíce nehodám a jaké byly jejich příčiny. Zobrazuje šestiúhelníky o hraně 200 metrů a zachycuje na základě policejních dat, jak tam vypadaly dopravní nehody. Všechny mapy se dají přiblížit a dá se v nich otáček – jak na mobilním telefonu, tak i na počítači.

První grafika zachycuje ve 3D podobě množství nehod, které se v Česku staly, ale jde jen o vizualizaci. Až ta druhá přináší konkrétní údaje, když 3D transformuje pro větší přehlednost do 2D a umožňuje lépe a interaktivně podívat se na konkrétní místa nehod. Další grafiky jsou také interaktivní. Dvě ukazují příčiny nehod a poslední přináší detailní informace o všech jednotlivých nehodách za loňský rok podle jejich druhu, včetně toho, jaká u nich byla například hmotná škoda.

Vloni šetřila policie na tuzemských silnicích přes 92 tisíc dopravních nehod: každý den průměrně 252. Rok 2024 byl na počet nehod lepší než rok předchozí, současně se snížilo i množství nehod, při nichž někdo zemřel: zahynulo 438 lidí, což znamená pokles o 3,7 procenta.

Nahrávám video

Ještě pozitivnější trend je v množství těžce zraněných, kde byl pokles o 8,1 procenta na 1609 osob. A to znamená, že právě rok 2024 byl rekordní: od roku 1961, kdy policie začala statistiky nehodovosti systematicky sbírat, nebyl počet usmrcených i těžce zraněných osob nikdy tak nízký jako právě vloni.

Naopak vyšší ale byly hmotné škody, podle odhadu policie dosáhly téměř osmi miliard korun, což je o čtyři procenta víc než v roce 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 16 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 21 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...