Evropská rada pro výzkum (ERC) udělila své konsolidační granty 328 žadatelům. Tyto granty v celkové výši 678 milionů eur jsou určeny na podporu vynikajících vědeckých pracovníků. Letos je získalo rekordní množství českých vědců – poprvé se tak Česku podařilo překonat například Belgii nebo Dánsko.
Hranice života i realita videoher. Čeští vědci dostali desítky milionů v evropských grantech
Cílem konsolidačních grantů ERC je podpořit vynikající evropské vědce, jimž získané peníze pomohou rozjet vlastní výzkumné týmy a rozvíjet tak své nejlepší nápady. Každý vědec dostane až dva miliony eur (padesát milionů korun) na pětileté období výzkumu.
„I když jsme letos měli k dispozici prostředky, abychom podpořili více žadatelů než v roce 2023, faktem zůstává, že mnoho žadatelů, kteří byli v této soutěži hodnoceni jako vynikající, přesto nebude financováno z důvodu nedostatku rozpočtu. Tomuto plýtvání talenty lze čelit pouze tak, že zvýšíme investice do výzkumu v Evropě,“ poznamenala předsedkyně ERC Maria Leptinová.
Laureáti této grantové soutěže budou své projekty rozvíjet na univerzitách a dalších institucích v pětadvaceti členských státech EU a zemích přidružených k programu Horizont Evropa. Největší počet grantů bude umístěn v Německu (67 projektů), Francii (38), Spojeném království (38) a Nizozemsku (37).
Mezi vítězi jsou státní příslušníci 43 zemí, nejčastěji Němci (šedesát výzkumníků), Francouzi (34) a Italové (29). Granty pravděpodobně vytvoří přibližně 2750 pracovních míst pro postdoktorandy, doktorandy a další studenty.
České úspěchy
Nejlépe z Česka letos uspěli vědci z Univerzity Karlovy, kteří dostali celkem pět grantů. Čtyři granty půjdou na Akademii věd České republiky (AV ČR) a jeden do Brna na Masarykovu univerzitu.
Tomáš Dumbrovský z Právnické fakulty UK získal grant na projekt s názvem Společenství prostřednictvím ústavy: jak ústavy formují kolektivní identitu a legitimitu v Evropě na Středním východě a severní Africe. Chce v něm zkoumat podmínky, při kterých se ústava stává centrem právně-politického diskurzu, ve kterém se vytváří identita politického společenství. Bude také hledat institucionální a další mechanismy stimulující tento proces vedoucí v důsledku k tolerantní společnosti, a to ve čtyřech evropských (sekulárních a křesťanských) a čtyřech blízkovýchodních a severoafrických (islámských) zemích.
Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty UK bude v projektu Unalphabeting the Central Dogma of Life konstruovat bakteriální kmen LIFE-19, který je při tvorbě všech svých proteinů závislý pouze na devatenácti aminokyselinách (zatímco všechny zatím známé živé buňky vytvářejí bílkoviny ze stejných dvaceti kódovaných aminokyselin). LIFE-19 bude dalším odrazovým můstkem k pochopení hranic života.
Ondřej Pejcha z Matematicko-fyzikální fakulty UK získal prostředky na projekt Dynamika tekutin v binárních systémech složených z hvězd a černých děr. Jeho cílem je uskutečnit dosud nedosažitelné (magneto)hydrodynamické simulace binárních systémů složených z hvězd, planet, neutronových hvězd a černých děr. Pokrok v teoretickém chápání těchto jevů umožní lépe pochopit a interpretovat pozorování z celé řady současných i budoucích pozemních a kosmických observatoří včetně detektorů gravitačních vln.
Martin Setvín z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude usilovat o experimentální Sledování jednotlivých polaronů v reálném prostoru. Jejich pozorování založí na detekci elektrostatické síly pomocí bezkontaktní mikroskopie atomárních sil (nc-AFM). Polarony hrají ústřední roli v mnoha vlastnostech materiálů, jako je elektrický transport, optické vlastnosti, povrchová reaktivita nebo magnetorezistence.
Jaroslav Švelch z Fakulty sociálních věd UK obdržel podporu pro projekt Politika a estetika indexikální reprezentace v digitálních hrách a virtuální realitě. Mnoho současných digitálních her a zážitků virtuální reality – včetně série historických her Assassin's Creed – tvrdí, že poskytují realistické reprezentace míst nebo lidí. Vědec bude zkoumat, jak vzniká iluze realismu a kterým místům a lidem se realistického zpracování dostává. Zaměří se proto na indexikální reprezentace, tedy stopy reálných objektů nebo lidí v simulovaných digitálních světech.
Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR uspěl s projektem TerpenCode, který počítá s inovativním využitím strojového učení v oblasti biochemie. Snaží se překonat dosavadní překážky na cestě k vývoji nových enzymů. Pokud se současná omezení překonat podaří, výsledkem by mohla být efektivnější a ekologičtější produkce léčiv, vůní, biopaliv a dalších vzácných chemických látek. Enzymy jsou totiž klíčové pro biotechnologické aplikace, protože katalyzují chemické reakce, které je někdy náročné uskutečnit pomocí organické syntézy.
Karel Žídek z aplikačního centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se zaměří na posunutí limitů současné optiky pro vesmírné aplikace a pozemské lasery. Projekt COINED bude během pěti let postupně směřovat od jednoduchých vrstev a modelových příkladů až ke zkoumání vrstev, které budou mířit do vesmíru nebo do výkonných laserů. Umožní posunout limity současné optiky tak, aby byla robustnější, spolehlivější a trvanlivější. Právě testování optiky pro družicové systémy, kde není žádná možnost dodatečné opravy, je jednou z vizí projektu.
Martin Fotta z Etnologického ústavu AV ČR se zaměří na sociální postavení Romů v závislosti na konkrétních režimech a v různých kontextech. Jeho projekt se bude zabývat například Romy na Ukrajině.
Elisabeth Hehenbergerová z Biologického centra AV ČR je sice původem Rakušanka, ale žije v Praze. Vzděláním bioložka na AV ČR přišla z prestižního Helmholtzova centra pro výzkum oceánů (někdejší Leibnizův institut mořských věd) v severoněmeckém Kielu, kde pracovala od roku 2019. Jejím tématem je rozvíjení stávajícího výzkumu molekulární evoluce jednobuněčných eukaryot v laboratořích Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Jan Křetínský z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity získal grantovou podporu na projekt Intelligence-Oriented Verification&Controller Synthesis. K tomuto projektu v současné chvíli nejsou bližší informace.