Hranice života i realita videoher. Čeští vědci dostali desítky milionů v evropských grantech

Evropská rada pro výzkum (ERC) udělila své konsolidační granty 328 žadatelům. Tyto granty v celkové výši 678 milionů eur jsou určeny na podporu vynikajících vědeckých pracovníků. Letos je získalo rekordní množství českých vědců – poprvé se tak Česku podařilo překonat například Belgii nebo Dánsko.

Cílem konsolidačních grantů ERC je podpořit vynikající evropské vědce, jimž získané peníze pomohou rozjet vlastní výzkumné týmy a rozvíjet tak své nejlepší nápady. Každý vědec dostane až dva miliony eur (padesát milionů korun) na pětileté období výzkumu.

„I když jsme letos měli k dispozici prostředky, abychom podpořili více žadatelů než v roce 2023, faktem zůstává, že mnoho žadatelů, kteří byli v této soutěži hodnoceni jako vynikající, přesto nebude financováno z důvodu nedostatku rozpočtu. Tomuto plýtvání talenty lze čelit pouze tak, že zvýšíme investice do výzkumu v Evropě,“ poznamenala předsedkyně ERC Maria Leptinová.

Laureáti této grantové soutěže budou své projekty rozvíjet na univerzitách a dalších institucích v pětadvaceti členských státech EU a zemích přidružených k programu Horizont Evropa. Největší počet grantů bude umístěn v Německu (67 projektů), Francii (38), Spojeném království (38) a Nizozemsku (37).

Mezi vítězi jsou státní příslušníci 43 zemí, nejčastěji Němci (šedesát výzkumníků), Francouzi (34) a Italové (29). Granty pravděpodobně vytvoří přibližně 2750 pracovních míst pro postdoktorandy, doktorandy a další studenty.

České úspěchy

Nejlépe z Česka letos uspěli vědci z Univerzity Karlovy, kteří dostali celkem pět grantů. Čtyři granty půjdou na Akademii věd České republiky (AV ČR) a jeden do Brna na Masarykovu univerzitu.

Tomáš Dumbrovský z Právnické fakulty UK získal grant na projekt s názvem Společenství prostřednictvím ústavy: jak ústavy formují kolektivní identitu a legitimitu v Evropě na Středním východě a severní Africe. Chce v něm zkoumat podmínky, při kterých se ústava stává centrem právně-politického diskurzu, ve kterém se vytváří identita politického společenství. Bude také hledat institucionální a další mechanismy stimulující tento proces vedoucí v důsledku k tolerantní společnosti, a to ve čtyřech evropských (sekulárních a křesťanských) a čtyřech blízkovýchodních a severoafrických (islámských) zemích.

Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty UK bude v projektu Unalphabeting the Central Dogma of Life konstruovat bakteriální kmen LIFE-19, který je při tvorbě všech svých proteinů závislý pouze na devatenácti aminokyselinách (zatímco všechny zatím známé živé buňky vytvářejí bílkoviny ze stejných dvaceti kódovaných aminokyselin). LIFE-19 bude dalším odrazovým můstkem k pochopení hranic života.

Ondřej Pejcha z Matematicko-fyzikální fakulty UK získal prostředky na projekt Dynamika tekutin v binárních systémech složených z hvězd a černých děr. Jeho cílem je uskutečnit dosud nedosažitelné (magneto)hydrodynamické simulace binárních systémů složených z hvězd, planet, neutronových hvězd a černých děr. Pokrok v teoretickém chápání těchto jevů umožní lépe pochopit a interpretovat pozorování z celé řady současných i budoucích pozemních a kosmických observatoří včetně detektorů gravitačních vln.

Martin Setvín z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude usilovat o experimentální Sledování jednotlivých polaronů v reálném prostoru. Jejich pozorování založí na detekci elektrostatické síly pomocí bezkontaktní mikroskopie atomárních sil (nc-AFM). Polarony hrají ústřední roli v mnoha vlastnostech materiálů, jako je elektrický transport, optické vlastnosti, povrchová reaktivita nebo magnetorezistence.

Jaroslav Švelch z Fakulty sociálních věd UK obdržel podporu pro projekt Politika a estetika indexikální reprezentace v digitálních hrách a virtuální realitě. Mnoho současných digitálních her a zážitků virtuální reality – včetně série historických her Assassin's Creed – tvrdí, že poskytují realistické reprezentace míst nebo lidí. Vědec bude zkoumat, jak vzniká iluze realismu a kterým místům a lidem se realistického zpracování dostává. Zaměří se proto na indexikální reprezentace, tedy stopy reálných objektů nebo lidí v simulovaných digitálních světech.

Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR uspěl s projektem TerpenCode, který počítá s inovativním využitím strojového učení v oblasti biochemie. Snaží se překonat dosavadní překážky na cestě k vývoji nových enzymů. Pokud se současná omezení překonat podaří, výsledkem by mohla být efektivnější a ekologičtější produkce léčiv, vůní, biopaliv a dalších vzácných chemických látek. Enzymy jsou totiž klíčové pro biotechnologické aplikace, protože katalyzují chemické reakce, které je někdy náročné uskutečnit pomocí organické syntézy.

Karel Žídek z aplikačního centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se zaměří na posunutí limitů současné optiky pro vesmírné aplikace a pozemské lasery. Projekt COINED bude během pěti let postupně směřovat od jednoduchých vrstev a modelových příkladů až ke zkoumání vrstev, které budou mířit do vesmíru nebo do výkonných laserů. Umožní posunout limity současné optiky tak, aby byla robustnější, spolehlivější a trvanlivější. Právě testování optiky pro družicové systémy, kde není žádná možnost dodatečné opravy, je jednou z vizí projektu.

Martin Fotta z Etnologického ústavu AV ČR se zaměří na sociální postavení Romů v závislosti na konkrétních režimech a v různých kontextech. Jeho projekt se bude zabývat například Romy na Ukrajině.

Elisabeth Hehenbergerová z Biologického centra AV ČR je sice původem Rakušanka, ale žije v Česku. Vzděláním bioložka na AV ČR přišla z prestižního Helmholtzova centra pro výzkum oceánů (někdejší Leibnizův institut mořských věd) v severoněmeckém Kielu, kde pracovala od roku 2019. Jejím tématem je rozvíjení stávajícího výzkumu molekulární evoluce jednobuněčných eukaryot v laboratořích Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Jan Křetínský z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity získal grantovou podporu na projekt Intelligence-Oriented Verification&Controller Synthesis. K tomuto projektu v současné chvíli nejsou bližší informace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
před 7 hhodinami

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
před 11 hhodinami

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
před 15 hhodinami
Načítání...